Marie Tomšů

Recepturu zveřejňuji na přání, Lukáš již urgoval, Daně, Evě, Martinovi, Markétě, Mírovi chutnalo a všichni jej letos chtěli připravit na štědrovečerní večeři. Salát je velice lehký a svěží v chuti: Pro 4 osoby: 1 kg salátových brambor, uvařených ve slupce a oloupaných, 1 cibule (červená udělá salátu barevnější strukturu), nakrájená na drobno, 1 sladší jablko, nakrájené na kousky, 10 znojemnských okurek, nakrájených nadrobno, 6 vařených vajec (dávám jen tři - právě pro tu lehkost), aby, nakrájených na kousky, sůl a čerstvě namletý pepř, 200 g majonézy, 3 lžíce citronové šťávy, 1 lžíce dijonské hořčice. Vše opatrně a důkladně promíchat a nechat hodinu odležet v lednici. Dobrou chuť.

Není koláč, jako koláč. A není cibule, jako cibule. Bílá, žlutá, červená…. Štiplavá, šťavnatá, slaďoučká, … Ta má červená také není jen tak obyčejná. Dostala se k nám do kuchyně díky mému muži. Není báječné, že když pošlete svého muže pro pytel brambor, moc dobrých brambor, které k nám na obecní parkoviště jednou za čtrnáct dní vozí zelinář z Moravy a on se navrch vrátí s kilem hrušek a červené cibule? A ještě si pochvaluje, jakou má ta cibulka správnou chuť? V tu chvíli si říkám, že ta má podprahové vedení ke kvalitním a chutným surovinám není marná. A takovou pěkně červeně vymalovanou cibulku určitě nešoupnu do základu pod guláš, ale pěkně s jí pochlubím na cibulovém koláči podle Florentýny . Sice si od její receptury dovolím udělat pár změn v chutích, kterými, jak mám lety prověřeno, se přesně trefím do chutí mé svaté trojice. Těsto volím kynuté, stejné jako na pizzu. Také se dá koupit chlazené, už hotové, vyválené na pečícím papíře. Já si zadělám na vlastní: 300 g hladké mouky, 15

Nenáročná, přesto velice chutná a povznášející večeře, zvláště, držím-li v druhé ruce sklenku vína. Užívám si jí, když jsem někdy vzácně na pár okamžiků singl. 1 malá dýně Hokaido (cca 600 g), cca 100 g vámi oblíbeného plísňového sýru, 2 polévkové lžíce olivového oleje, dvě hrsti vyloupaných vlašských ořechů. Rozpočet surovin je sice na dvě porce, ale tu druhou si můžete uložit do krabičky na oběd na druhý den do práce. Dýni Hokaido, která se nemusí loupat, rozpůlíte, vydlabete semena, každou půlku nakrájíte na měsíčky. Troubu rozpálíte na 200 St. C. Plech vyložíte pečícím papírem, na něj pokladete oranžovými měsíčky, pocákáte olejem a necháte 15 - 20 minut péct. Před koncem pečení - přibližně posledních 5 minut -přidáte vlašské ořechy, aby také dostaly šanci zavonět. Na talíři večeři korunujete přidáním sýru, nakrájeného na menší kostky.

Příspěvek do nabroušené soutěžě u Gurmánky: Můj nabroušený recept jsem uvařila teprvé podruhé. Připravovala jsem ho pokaždé v řádně nabroušené náladě a přiznám i poťouchlou touhu šokovat. Baví mě posouvat hranice chutí mých spolustolovníků směrem k novým, nezvyklým a odvážným kombinacím. Tímto receptem bych také chtěla vyjádřit dík jedné legendě jednoho vařícího serveru, který jej obohatil - a tím pádem i mě - o recepty z Mexika a Guatemaly. Smekám a zdravím Maňanu ( www.manana.cz ) a vařím podle něj maso v čokoládě. Suroviny pro 6 osob: 6 vepřových kotlet, 1 limetka nebo citron, olej. Na omáčku: 2 lžíce vepřového sádla, 3 cibule, 2 stroužky česneku, 250 ml masového vývaru, 2 kuličky nového koření, 3 ks pálivých sušených papriček, 50 g čokolády (používám čokoládu na vařeníod Lidla, s obsahem 50% kakaa), 1 polévkové lžíce medu, 6 čajových lžiček čerstvého nasekaného epazote (merlík vonný). Maso si koupím v celku, s kostí. Kotlety vypreparuju, nakrájím na porce, lehce naklepu dlaní, na o

Upečené Je t´aime

Madlin článek u mě ťal do živého. Tak dlouho ho nosím v hlavě, kolikrát jsem v hlavě sumírovala odpověď a podporu. Já si nemyslím, že by Madla měla zklidnit. Cukrovinek plných cukru a jako bonus - tuku je teď všude plno. Za mého dětství jsme pytlík bonbonů od rodičů dostali tak jednou za týden, tři sourozenci dohromady. Když se jelo na návštěvu k babičce, mohli jsme si ze skleněné dózy nabídnout a domů každá dostala čokoládu. Každý den dostat nějakou sladkost, tak to prostě nefungovalo. Těšila jsem se na Mikuláše, protože jsem těch dobrot dostala najednou - hodně. Podle mého názoru máme v dnešní době všeho dostatek, až přebytek. Sladkosti se na děti sypou ze školek, bonbonky i chipsy za odměnu, nebo jako politování:"Nebreč malá holčičko, že ti ublížili, tady máš bonbon!" a už se situace řešit nemusí, holčička nepláče. U lékaře, v lékárně, v obchodě jako pozornost. Omluva za ublížení - maminka kamaráda dotlačí k omluvě s čokoládou v ruce. Babička neví, co malým osmiletým holk

"James Bond mezi dorty. Krásný, urostlý, zajímavý … a mazaný. Hádejte čím? Čokoládou! Dita Pecháčková - Deník Dity P." Už na fotografii v Deníku Dity P. mě tento urostlý dort vtahuje do sebe. Upečte si ho a váš pečící svět už nebude stejný. Tohle je asi ta největší čokoládová vášeň, orgasmus a hřích v jednom. Tečka. Na korpus: 250 ml vod, 125 g másla nakrájeného na kostky a navíc na vymazání dortových forem, 35 g prosetého kakaa , 300 g proseté hladké mouky, 1 lžička jedlé sody, 400 g krupicového cukru, 2 vejce, 125 ml podmáslí, 1 lžička vanilkového extraktu. Na krém 250 ml smetany ke šlehání, 500 g hořké čokolády, 140g másla, také nakrájeného na kostky. Nejdříve pečeme korpus. Troubu rozehřejte na 160 ºC. Do kastrolu nalijte vodu, přidejte kostky másla, kakao. Za stálého míchání zahřívejte na mírném ohni, až se máslo rozpustí. Do mísy prosejte mouku, smíchejte s jedlou sodou a cukrem - opravdu 400 g, není to překlep. Přilijte rozehřátou směs a elektrickým šlehačem důkladně p

Občas jsem soutěživá, hodně soutěživá. Kvůli jedné soutěži jsem si koupila i novou kuchařku. Teď si jen klepu na čelo, proč jsem si jí nekoupila už dávno. Do Mořské (nejen) kuchařky se spolu rozhodně nedíváme naposledy. Tuňáková terinka a la Annie 4 porce, 40 min, 960 kJ, chol. 214 mg, jednoduchá obtížnost Potřebujeme: 200 g tuňáka z konzervy ve vlastní šťávě, 3 vejce, 3 lžíce kysané smetany, 125 g strouhaného sýra, 1 lžíce rajčatového protlaku, sůl, pepř. "Troubu předehřejeme na 180°C. Okapaníého tuňáka rozdrtíme vidličkou, ale můžeme i rozmixovat. Vmíchám ostatní suroviny a dobře vymícháme dohladka. Směs přendáme do čtyř malých zapékacích misek - kokotek. V toubě zapečeme přibližně 30 minut. Servírujeme vlažné i studené zakápnuté citrónovou šťávou. Doplníme pečivem, listy salátu, rajčaty, avokádem a majonézou. Místo konzervy můžeme použít i tuňáka pečeného, např. zbytek z předešlého dne. Směs můžeme dochutit třeba cibulkou, petrželkou, tymiánem, několika kapkami tabasca. Tuňáka

Jak na maso, to si nastudujte v Praktickém kulináriu. Já do masa nepřidávala sýr. Housky si upečte podle Maryny. Prosím, pan Hamburger přichází. Pro příště jen musím poladit poměr velikostí masové placičky a housky. Fota by Martin Tomšů

Toto dnešní naše obědové meníčko bych také mohla pojmenovat třeba oběd za půl hodinky na stole. Je jedno, jesli Vás k takové akci donutí časová tíseň, mlsný jazyk nebo třeba Šárčina letní soutěž. Potřebujeme: 3-4 kuřecí prsní řízky, 1 pomeranč, 1 limetku, 1 citron, 6 stroužků česneku, sůl, pepř, olivový olej, 4 rajčata, jarní cibulku, koriandr, 1 chilli papričku, celozrnný předvařený (instantní) kuskus. Maso dočistím -okrájím od zbytků chrupavek, tuku. Jemně mu natluču hřbetem ruky, palička na maso v tomto případě má vstup zakázán. Jdu vymačkat šťávu z pomeranče a limetky a připravit marinádu. Citrusová marináda 2 polévkové lžíce limetové šťávy = cca 1/2 limety, 4 polévkové lžíce pomerančové šťávy = cca 1/2 pomeranče, 4 polévkové lžíce olivového oleje, 4 nahrubo drcené stroužky česneku, 1 čajovou lžičku mořské soli, 1/2 čajové lžičky čerstvě drceného pepře. Vše smíchám v misce v marinádu, do které naložím připravé maso. V kyselé marinádě se má maso marinovat maximálně půl hodiny, citru

Mangold je bezvadné lupení. Kdybych jej nedostala v jedné bedýnce, asi bych na něj nenarazila doposaváď a kdybych narazila, nekupovala bych. A byla by to velká škoda. Koláč s mangoldem Na náplň koláče: 600 g čerstvého mangoldu, omytého a očištěného od špinavějších stvolů, 2 vejce, 250 ml smetany, 10 dkg másla, sůl a pepř, 200 g Nivy, nebo lepšího plísňového sýra. Na těsto jsem nahmátla kuchařku Jany Martinicové - Francouzská kuchyně z antikvariátu. Nechtělo se mi zapínat počítač a vyhledávat své osvědčené recepty Jo, tak to mám já, neustále v činnosti, ale nic není v pořádku a ladu a skladu. Rozhodně se ode mne nedá čekat vyrovnaná kartotéka receptů. Mám svojí kupu sešitů, kníh i vytisknutých papírů, vše se vyskytuje volně v prostoru. Vždy si ale vizuelně uvědomuju, kde co najdu. Jedním slovem bordelář. Byla bych šťastná za přívlastek kreativní. Jmenovanou kuchařku vydalo nakladetelství Merkur Praha v roce 1981 a hoplá, hned jsem pohořela: Křehké těsto: 25 g mouky, 12 a 1/2 dkg másla,

Jsou božské. Nejlepší zavařování bývávalo, když naše kancelář ležela v Holešovicích, v Praze 7. Na ulici Komunardů na kraji chodníku prodával svou zeleninu chlapík v bekovce, od hlíny se zdrsnělými prsty. Výběrové minikokurčičky byly za 28,-- Kč. kilo. Byla to radost u něj nakupovat. Domácím zavařovacím okurkám z domácí zahrádky nám osobně hodně dlouho podnebí nepřeje, chytají plíseň a těch pár stihne zavařit maminka. Tento recept je vzpomínkový, jak já moc ráda vzpomínám na svůj holčičí kolektiv, který mě vyškolil do života. Osobními propouštěcími padáky jsme se už každá bohužel dostali někam jinam. Já jsem ale stále vděčná za životní školu, opakující se vzorce, vždyť mi to holky už dávno říkaly, to už by mě překvapit nemělo, Jolanto, Stáňo, Máňo, Irí, Pavlo, Vlasto, Marcelo, Aleno, Dano, Andulko,Hanko, Maruško i ty Brute, Vaškůůůůůů. (foto Martin Tomšů) Nelekejte se obrázku, recept úspěšně používám i na zavařování mladých kukuřičných paliček. I ty jsou božské, jen jejich získávání mu

Okurkový salát: Nastrouháme dvě salátové okurky na struhadle s většími slzičkami. Osolíme jednou rovnou čajovou lžičkou soli, osladíme dvěma polévkovými lžícemi cukru, lehce opepříme, ooctujeme třemi až čtyřmi polévkovými lžícemi osmiprocentního octa neředěného a nakonec nalolejujeme jednou polévkovou lžící dobrého oleje, olivového s jemnou chutí, nebo řepkového. Vychladíme a podáváme k lehkému letnímu obědu, u nás musí být ke smaženému květáku. Lívance se zapečeným černým rybízem z babiččiny kuchařky : Kynuté těsto lité na lívance a bublaniny 75 dkg hladké mouky, 11/4 l mléka, 8 dkg cukru, 4 dkg tuku, 1 vejce, 2 žloutky, 4 dkg kvasnic, citronová kůra, tuk na maštění lívanečníků, lžička soli. "Těsto zaděláváme v hrnku kvedlačkou. V hrnku si přihřejeme všechno mléko. Větší část oddělíme a zbytek osladíme. Rozdrobíme do něho droždí a necháme je nakynout. Pak přidáme rozpuštěný omastek, žloutky nebo celá vajíčka a postupně přidáme prosátou mouku, zbytek mléka a sůl. Těsto necháme na

Mám doma malou kuchařku. Pekařku. S jasnou představou. Pryč jsou doby, kdy chtěla péct podle svého. Míchala dohromady olej, mouku, cukr, mléko a nenechala si vymluvit, že tak to dobře dopadnout nemůže. Teď už přijde s jasnou vizí, vysvětlí mi, jaký druh těsta budem připravovat a finále je její. Minidortíčky měly být plněné čokoládou, s ořechy, sypané cukrem s hrudkovou kávou (rozuměj instantní). Zdobený kávovým zrnkem. Papírové mufinnové košíčky Anička pro pečení zavrhla, nemají to být přece muffiny, ale minidortíčky. Mufinnový plech jsme tedy vymazaly olejem a vysypaly pšeničnou krupicí. Na těsto jsem vybrala těsto na muffinky z Kouzla dezertů Mirky Slavíkové: 300 g hladké mouky, 10 g prášku do pečiva, 150 g (zlatého) cukru, 1 čerstvé vejce, 1 vanilka, 5 g soli, 230 g mléka, 80 g másla. Zlatý cukr jsme vyměnily za obyčejný a daly jen 50 g, chtěly jsme přece plnit čokoládou a máslo za olej. Vanilku jsme nedaly vůbec, nebyla. Zvlášť suché suroviny a zvlášť ty mokré promíchat a pak lehce

... pila jsem cider na pikniku ... Každý ví, že nejvydařenější akce jsou ty neplánované, ale spontálně prožité. Já si v myšlenkách dva týdny předem pohrávala s myšlenkou, že vyrazím na druhý Apetit piknik do pražského Karlína. Ale ani den před očekávanou sobotou jsem si nebyla jistá, že vyrazím. Jediným lákadlem pro mne byla Chez Lucie a její macarons a cheesecakes, touha ochutnat to pravé a poměřit se s tím doma v kuchyni. Jelikož jsem v rámci překvapení v sobotu nebyla doma žádaná, vyskočila jsem pak deset minut před osmou ráno z postele, zvládla garderobu, zušlechtění tváře a jedno malé černé kafe. Ve čtvrt na devět jsem už seděla v autě se sestrou na její cestě do práce, která mě posunula až na pražský Anděl. A perfect day začal, probouzející se Praha, šlapala jsem pěšky přes Újezd na Národní na metro. V trafice jsem se smála nad nákupem mladého cizince - kupoval typický suvenýr - Absint. Na Újezdě mě nadchly obnovené původní omítky: V Karlíně jsem nejprve netušila, na kterou světo