Vitamín B, nebo-li bůček, nikdy nesmí při velikonočním pohoštění chybět. Stejně jako nádivka . Recept jsem objevila v podzimním dva roky starém časopisu Albert, peču maso stejně, jen nedoplňuji pečenými jablíčky. Koupím pěkný - spíše nižší kousek bůčku - je jedno jestli s kostí nebo bez kosti, zato ale musí být s kůží. Naostřím si svůj nejoblíbený nůž a po celé délce bůčku vyřezávám do kůže a tuku po pěti milimetrech asi centimetrové zářezy do hloubky. Nasolím, sůl vetřu pečlivě i do zářezů a nechám v lednici odležet do druhého dne. Ráno rozehřeju troubu na 160 °C, bůček v pekáči šoupnu do trouby. Po chvíli podleju hrnkem vařící vody a přidám rozpůlenou palici česneku. Pomalu peču 3-4 hodiny, za stálého přelévání bůčku výpekem a následném podlévání vařící vodou - nikdy ne naopak. Když už je téměř dopečeno, ještě jednou přeleju kůžičku výpekem, pak jí znovu osolím a zvýším teplotu pečení na 200 °C, nebo přepnu na gril a zprudka zapeču, aby pěkně křupala. Dávám si ale pozor, aby se výpek
"Žiju, nestylizuju..."