Marie Tomšů

Má vášeň pro vaření a pečení šla ruku v ruce s nadbytkem času o mateřské dovolené a s mým oblíbeným serverem o vaření Labužník.com . I tam se občas bohužel strhnou žabomyší války, ale během let jeho fungování se tam vytříbily a dovedly k dokonalosti spousty receptů. Našla jsem si tam několik internetových přátel, stejně jako tady při blogování. Grafická úprava Labužníka se sice po změně správce značně změnila, není to, co bývalo, ale ani my po těch letech nejsme stejní. Tyhle rohlíky od Soňi - Noskovice jsou pěkně, přitom jednoduše vypečené. Noskovice si je peče doma, v Itálii, kam se vdala. Až si příště uvaříme poctivou gulášovou, nebo dršťkovou, tyhle rohlíky budou jako příloha samozřejmostí. Stejně kdysi chutnaly rohlíky z pekárny v Jílovém, na rohu náměstí. Bývalo jich deset za korunu. Soňa - Noskovice píše: 1 kg hladké mouky, 0,5 l mléka (používám plnotučné), 50 gr droždí, 100 gr stolního oleje (ne olivový!), 10 gr cukru, 20 gr soli. vodu s kapkou octa na potreni sul, mak, kmin at...

Pečení vlastního kváskového chleba je závislost. Chvíli můžu abstinovat, po čase mě stejně začnou svrbět prsty. Bohužel na výrobu vlastního kvásku nebyla teplota v bytě po celý den ještě minulý týden příznivá, jako když nám v zimě funguje topení. V pátek jsem měla štěstí a na místním farmářském trhu u stánku Držkovské řemeslnné pekárny jsem viděla slečnu v řadě přede mnou kupovat kvásek. A bylo to! Mohla jsem si aktuálně otestovat Klářin nový, dokonalý kváskový návod . Já jsem pekla z polovičního množství. Vše šlo jako po másle, hnětení jsem si užívala, končila jsem s těstem propracovaným jako plastelína, bez lepení. Na vále se do těsta opřu pravou rukou a na druhý zátah zaberu oběma, šetřím tu pravačku :-). Možná by mi šel dobře box? Jsem tak zvyklá už od dob učení hnětení knedlíkového těsta, tenkrát jsem neměla sílu urvat to vařečkou. Mě bylo tak deset, učila mě babička z Chalup a můj ne-vlastní děda kibicoval, nojo, on byl vyučený pekař. Když mě chtěl rozpálit do běla, vzpomínal na ...

Vrátili jsme se po pěti dnech domů, ve spíži ani patička chleba a já měla hodně velkou chuť na takové to domácí pečení. Navíc se mi vůbec nechtělo do obchodu. Ještě navečer jsem zadělala na chléb a co rohlíky? Projela jsem všechny své tištěné zdroje a s nostalgií a hezkými vzpomínkami na loňský letní výlet v srdci jsem se rozhodla pro vídeňské houstičky. Citováno z kuchařky "S Čirinou na cestách" Ireny Košíkové a Dany Melanové: Následující tři recepty jsou vzpomínkou na Vídeň, tedy na mužovu vídenskou babičku, z jejíhož receptáře jsou vyjmuty. Bábovka a piškot se u nás pekly odjakživa, ale tyhle houstičky, které se dříve připravovaly, jenom když jsme čekali návštěvu, jsem začala péct asi před třemi lty daleko častěji. Kupované housky prodávané v nejbližších obchodech nám jaksi nechutnají, jsou samé droždí, bez chuti a nedopečené. Houstičky napeču ze dvou kil, dám do mrazáku vyjímám a rozpékám podle chuti. 1 kg mouky (dávám 70 dkg hladké pšeničné a 30 dkg špaldové), 4 žloutky...

Počtvrté a naposledy se dělím o své postřehy s pečením domácího kváskového chleba. Postupným omlazování kvásku jsem - myslím - docílila správné hustoty kvásku. Při začátcích pečení jsem ho měla spíš palačinkové konzistence, než velkobublinatého příkladu lívancového těsta. Teď už nevážím mouku. Kvásek z lednice omladím - přidám 400 ml vlažné vody a tolik žitné-hladké chlebové mouky, až se těsto při mísení lehce odlepuje od stěn mísy, i když bochánek ještě netvoří. Nechám přes noc kynout a ráno do zásoby navážím 400 g kvásku na příští pečení. Do zbylého přidám sůl, drcený kmín, mouku přidávám určitě převážně hladkou pšeničnou (možná okolo 400 g) a pak další, které mi zbyly ve spíži a které mám v nákupních možnostech blízského okolí. Převážně celozrnnou pšeničnou a celozrnnou žitnou - obě hrubě mleté. Přidávám a podsypávám tolik mouky, až lze v ruce na pracovní desce vytvořit bochánek, i když se přeci jen lehce lepí. Bochánek vložím do dortové kulaté formy, vyložené pečícím papírem, napos...

Od posledního chlebového pečení uběhl už týden, tak akorát vhodná doba, vytáhnout z lednice uložený kvásek, aby nepřišel nazmar. Postupuju přesně podle návodu. Takže si na počátku kvásek znovu převážím, je ho zhruba polovinaz 280g, dávám 450g chlebové žitné mouky a 700 ml teplé vody. Moc si s kynutím od posledního pokusu nevěřím, kvásek z zavřu do zázračné mísy Tupperware , víčko přicvaknu, abych si kynutí posichrovala. Postavím do dětského pokoje na truhlu u topení, jen tady máme topení v pernamentním provozu a jinde se mi ho kvůli kvasu nechce zapínat. Pokud jsem někdy měla obavy z pohádky "Hrnečku vař", dnes ráno se naplnily. Kvas nakynul, víčko uvolnil a krásně vyběhl z mísy na truhlu, na plyšová ouška oblíbeného pejska, Barbie byla v šoku! Já také, poprvé jsem měla kvásek, jak se patří. Pak jen stačilo odebrat kvas a uložit napříště a zamíchat těsto č. 2 na chléb žitno - pšeničný. Které mi po dvou hodinách opět nádherně nakynulo. Tentokrát jsem si velkou dortovou formu...

Přináším ukázkově nepovedený pokus, mé druhé pečení domácího chleba z domácího kvásku. Chybu jsem definovala okamžitě, chléb nebyl dostatečně vykynutý. Vzhledem k tomu, že jsem dodržela časový rozpis podle Kláry pro chléb č. 1 žitno - celozrný pšeničný a č. 2 žitný-pšeničný , ten jsem porovnala se svým prvním pečením chleba se značně prodlouženou dobou kynutí , jednoduchou rovnicí mi vyjde chyba ve špatně připraveném kvásku. Pak stačí porovnat bublinkový kvásek od Kláry a ten můj, ne tak dokonale nakvašení a musím přiznat, že "soudruzi mimo NDR" udělali chybu. Můj kvásek zraje na ústředním topení, plynově vytápěném a a korigovaném čidly na bytovém domě = teplota není konstantní. Tentokrát jsem sklenici s tvořícím se kváskem postavila přímo na topení, vystavila jsem jej přímo velké teplotě, která byla ovšem během dne snížená automaticky na minimum a to samé v noci. Už "hotový" kvásek se mi po chuti zdál nepodařený, nahořklý, ale stejně jsem to prubla: Ve výsledku: k...

Začalo to krkonošským kyselem v létě, kdy jsme jej poprvé ochutnali v Horní Malé Úpě. Chutnalo nám moc a můj muž pravil, proč ho nevařím doma. O tom pravém, z chlebového kvasu, samozřejmě nikdy neslyšel. Pokračovalo to pročítáním Klářiných stránek , broukem v hlavě a pro mě nepochopitelným kuchyňsko-tvořivým záchvatem v tomto týdnu. Zapnula jsem v kuchyni topení, přistavila k němu sklenici, rovnou čtyřlitrovou zavařovačku ,(asi mám trauma z pohádky hrnečku vař) a začala jsem tvořit a krmit kvásek, právě ten typ číslo tři. Nebyl tak krásně bublinkatě nakvašený, ale čtvrtý den byl právě ten den, kdy by se měl začít zpracovávat - na povrchu se už lehce začala oddělovat tekutina od zbytku. Polovinu - 300 g jsem rozespale navážila ve čtvrtek ráno v půl páté a přidala 300 g celozrnné žitné mouky. Co to šlo, jsem promíchala, proválela, dala zpět v míse přikryté utěrkou pod topení. Později v práci jsem přemýšlela, jestli jsem neměla přidat i vodu, vůbec se mi to na pohled nezdálo ve stejné kon...