A bedýnky jedou dál. A občas je něco poprvé. Bílý, baculatější chřest mě dlouho chladnou nenechal. Zastihl mě ale naprosto nepřipravenou, přeci jen ingredience na holandskou omáčku jsem vyštrachala. Jak já jsem jen bez ní mohla žít! Už v letáčku, který do bedýnky dostávám, byl uvedený recept pana C. Podrobnosti o přípravě jsem donastudovala ve Velké kuchařce Viléma Vrabce a udělala jsem dobře, vejce se mi srazila, stačily dvě lžíce chřestového vývaru a škoda byla napravena. Sice byla holandská tekutější konzistence, na chuti - myslím - jí to nic neubralo. Vylízala jsem talířek a tím jsem s ní rozhodně nezkoncovala. Opravdu by mi chutnala na nových, mladých, čerstvě nakopaných brambůrách, uvařených ve slupce. Ze salátů se mi už téměř točí hlava. Salátový přísun máme i od rodičů ze skleníku na Kuklíku. Tahle smetanová zálivka je v naší rodině velice, ale velice tradiční a návyková. Dovoluju si tvrdit, že civilizační choroby, jako "tuky v krvi," zvýšený cholesterol má v naší rod...
"Žiju, nestylizuju..."