Přeskočit na hlavní obsah

Číslo jedna

Se začátkem května se rozjela i další nová bedýnkářká sezóna. Velmi zvolna, jak dokumentuje fotka a cena 230,- korun českých. Může se zdát málo za hodně peněz. Já jsem ale s Gamabedýnkama spokojená, vím, že hubenější bedýnku vykompenzují tou příští a přihodí něco navíc. Mám v plánu velkou bedýnku dvakrát za měsíc - kombinaci 5-8 kg sezónní zeleniny a ovoce.


Chřestem jsem se včera zavděčila třem členům rodiny, čtvrtý tančil na kurzu. Pro inspiraci jsem listovala kuchařkou Marcelly Hazan a padla mi do oka frittata. K dokonalosti mi chyběla tři vajíčka, vzala jsem tedy zavděk těmi dvěmi zbylými dvěmi. Chřest jsem povařila na široké pánvi pět minut v osolené vodě, vkládala jsem ho už do vody vřící a pak nechala jen bublat. Bylo ho 300 g. Vytáhla okapat na cedník, pánev osušila, rozpálila na ní lžíci olivového oleje a másla. Stonky chřestu jsem rozčtvrtila na špalíčky, špičky nechala dál odpočívat, zbytek jsem minutku restovala, pak přihodila dvě rozkleplá a rozšlehaná slepičí vajíčka a za stálého míchání nechala tuhnout. Osolila, přidala polévkovou lžíci ricotty - obvykle dávám kysanou smetanu, vajíčka nadlehčí do krémovité konzistence. Tady jsem out od receptu na frittatu, do které se dává parmazán. Ale to už by mi výsledný pokrm doma nikdo nejedl. Špičky chřestu jsem vrátila až do hotové vaječné míchanice, která na focení není opravdu fotogenická. Vajíčka chytnou pistáciovou barvičku a mnohého by to od konzumace mohlo odradit. Naštěstí ne ty mé staromilce a byla jsem ráda, že si na chuti chřestu pochutnala i ta naše nejmladší sedmiletá. Tak.

Já jsem holka z vesnice a po čtyřech letech blogování, kdy jsem si rozšířila obzory, si myslím, že mně jen tak něco nezaskočí. Ale z výhonků, které vidíte ležet vedle chřestu, jsem byla, přiznám, rozpačitá. Buď do bedýnky opravdu přihodili česnekovou nať a nebo mi poradíte. Jsem zvědavá.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Poznámka pod čarou:
Když jsem nevěděla, ptala jsem se na všech frontách, taktéž u zdroje a Martina Andresová mi odpověděla:
"Jedná se o česnekovou pažitku (také se jí říká čínská nebo česnekopažitka). Je to "sestra" té naší, jen má plochý list (při růstu bílý květ) a česnekovou příchuť. Pro nás ji pěstují Svačinovi a my ji doporučujeme použít stejně jako naši známou pažitku do pomazánek, na vajíčka, do polévky. Dá se i zamrazit nebo usušit. Nedráždí žlučník, obsahuje vit.C, podporuje trávení a snižuje krevní tlak.
Tuto jarní nedávejte do skleničky s vodou - má tendenci zahnívat od zaříznutých spodních částí."

Komentáře

  1. Tak o bedýnkách jsem ještě neslyšela! Možná proto, že většinu běžné zeleniny má na zahrádce děda a tou  nás pak zásobují. A když není, tak to hypermarket jistí.Ještě jsem si nezvykla nakupovat na farmářských trzích čerstvou zeleninu a ovoce.

    OdpovědětVymazat
  2. Ja chci taky bedynky, ale u nas v okoli zatim klid... Snad se neco najde :) Bohuzel ti s tim svazeckem tez neporadim...

    OdpovědětVymazat
  3. Bedýnky v našem okolí taky nejsou, ale třikrát týdně je u nás ve městě trh. Mám to kousek a v sobotu tak nakoupím dostatek zeleniny i ovoce na celý týden.
    Teď mají spíš přísady, ale už je i salát, ředkvičky a jarní cibulka. A výborná česká jablka, ta už sice končí, ale zatím je jeden pán ještě má!
    Akorát ten chřest nikdo nepěstuje.
    A tu česnekovou pažitku máme na zahrádce, jen na té fotce bych ji asi nepoznala, protože začínám být slepá jak patrona!   Ale každopádně díky za informace o ní.

    OdpovědětVymazat
  4. Bedýnkaření je zábavná hra vitamínů a je fajn, když se tam narazí na něco, co se v kuchyni objevilo poprvé. Chtěla jsem ti poradit s tou česnekopažitkou, ale už si s ní tykáš Není to zábava? Takhle si rozšiřovat obzory je příjemné a navíc i užitečné. Kuchař/ka se přiučí - rodinka si pochutná Ať žijí bedýnky!Já objíždím místní farmáře a co si nevypěstuji sama, snažím se sehnat od nich. Mám políčíno na kmín, který se tu pěstuje a v pondělí se zúčastním jedné místní farmářské akce a zjistím, co všechno by se dalo lokálního opatřit. Měním směr domácího vaření a všechny ty místní hyper-super začnu objíždět velkou oklikou. Jen se obávám, že s Makrem kamarádit nepřestanu, protože jsem si zvykla jisté zásoby doplňovat právě tam.P.S.
    Chřest vypadá krásně! Frittata podle Marcelly nemohla zklamat.

    OdpovědětVymazat
  5. [1]: Děda se zahrádkou je ta nejideálnější zeleninová verze.

    OdpovědětVymazat
  6. [2]: Já to své bedýnkářskou komunitu našla přes www.bedynky.cz. Sama jsem pak nevěřila vlastním očím, když jsem zjistila, že v našem místě jsou komunity dokonce dvě.

    OdpovědětVymazat
  7. [3]: U nás je to opačně, trhy se tu ujaly vloni jen na jeden měsíc. Určitě by se mi trh finančně vyplatil více.

    OdpovědětVymazat
  8. [4]: Je to opravdu hra a výzva, poradit si se vším, co dostanu naděleno. Letos začnu víc zamražovat, třeba hotovou směs pod svíčkovou nebo do bramboračky,  vloni mi to bylo líto. Je pravda, že s Gamabedýnkami se nenudím, vždy dokáží ještě s něčím překvapit. Není na místě stydět se zeptat.

    OdpovědětVymazat
  9. [8]: To by mě bavilo možná v důchodu...v běžném provozu je problém vřadit nějakou neplánovanou aktivitu - na to prostě teď nemám, ale ani na chození na trhy. Záleží prostě na podmínkách, jen upozorňuju, že s mražením to ekonomické není vůbec...
    Česnekovou pažitku jsem taky neznala.

    OdpovědětVymazat
  10. Takové krásné bedýnky bych si přála taky! Ten chřest vypadá skvěle a fritata z něj musela být luxusní. Já bych si hned dala i verzi s parmezánem. Ačkoli je chřestová sezóna v plném proudu, nikde nemůžu sehnat pěkný zelený chřest, který mám tak ráda.
    Musí to být paráda, vařit z krásně čerstvého, člověk musí popřemýšlet, ale je tam ta nádherná radost.
    Česnekovou pažitku znám a mám moc ráda, manželova maminka ji  pěstuje na zahrádce, takže jsem jejím vděčným odbytištěm (Zrovna dnes jsme obědvali smetanovou omáčku se dvěma druhy pažitky - normální a tou česnekovou).

    OdpovědětVymazat
  11. [10]: Tak já mám velké štěstí, že se pro ní zajedu na kole, jako bych opravdu jela k dědovi na zahrádku, zabere mi to čtvrthodinku. Samozřejmě to obvykle řeší muž autem, když se vrací domů z práce. Dědečka se zahrádkou sice také máme (ale ne s takovou výtěžností a škůdci a nemoci rostlin jsou v této době už velkým nepřítelem malého zahrádkaření). Bedýnkuji hlavně kvůli dětem - ony totiž už neznaly  tu šťavnatou čerstvou chuť zeleniny. A ty čtvrtky to většinou dopadá tak, že ochutnáváme a paseme se na bedýnce bez dalšího ochucování, vaření, pečení.

    OdpovědětVymazat
  12. [11]: Já se letos po chřestu nikde nesháním, co jsem zatím viděla v obchodech, nebylo vůbec pěkné. Chuťové buňky jsme uspokojili před čtrnácti dny a budu v naději, že i zítra se dočkáme.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

První toffosoutěž - o krajovou kuchařku

Ti, kteří občas navštěvují můj blog, vědí, že se snažím zaznamenat a uchovat recepty na jídla, která nám vařila chalupská babička . Teď už mám práci hodně ulehčenou, s recepty z tohoto kraje byla Nakladatelstvím Českého lesa vydaná kuchařka. "Tradiční jídla česko-bavorského příhraničí" sepsal ředitel Muzea Chodska  pan Josef Nejdl. Chcete vědět, jak se vaří kyselka, herbstmilchsuppe, píprlák, klokány, vošouchy, rýpl, praskokrky, pískorky, sterz, schwammerpichelsteiner, liščí žrádlo, kucmoch, basáky, bacány, maltošny, obazda ?    Nesmím zapomenou na tradiční chodské koláče z horního i dolního Chodska. (Fotografie exkluzivně od Martina  .) O jeden výtisk této kuchařky můžete teď soutěžit u mě na blogu. Stačí jen odpovědět v komentáři k tomuto článku na jednoduchou otázku: "Které jídlo Vám zaručeně připomene vaše dětství nebo prázdniny u babičky?" Odpovídat můžete do 30. 6. 2010.   Při vyplňování odpovědního komentáře nezapomeňte uvést...

Pražma pečená v troubě

  Ahoj, milí čtenáři! Dnes vám chci ukázat, jak si připravit jednoduché a chutné jídlo z pražmy, kterou jsem našel v akci v supermarketu. Pražma je druh mořské ryby, která má bílé maso a jemnou chuť. Je bohatá na bílkoviny, omega-3 mastné kyseliny a vitamíny. A navíc je velmi snadná na přípravu!   Potřebujete:   - 1 pražmu (asi 1 kg) - 4 mrkve - 2 cibule - 1 svazek petržele - 2 lžičky římského kmínu - sůl, pepř, olivový olej   Postup:   1. Troubu předehřejte na 180 °C. Pražmu omyjte, osušte a vykuchejte. Pokud chcete, můžete ji nechat vykuchat v obchodě, ale já si to rád dělám sám. Je to taková relaxace, když si pohrávám s rybími vnitřnostmi. 😂 2. Mrkev oloupejte a nakrájejte na kolečka. Cibuli oloupejte a nakrájejte na půlkolečka. Petržel nakrájejte nahrubo. Všechnu zeleninu smíchejte v míse a osolte, opepřete a přidejte římský kmín. Římský kmín dodá jídlu zajímavou chuť a vůni, ale pokud ho nemáte rádi, můžete ho vynechat nebo nahr...

Jahodový retro koláč

  Představuji Vám můj comfort food. Můj narozeninový dort, který jsem dostávala jako malá k narozeninám. Měla jsem tu prvorozenou výsadu, že první domácí jahody šly na můj narozeninový cake. Na konci června. Před tolika lety totiž ještě nefungovalo globální oteplení a jahody dozrávaly až v druhé červnové polovině měsíce. Vždycky jsem se na dort těšila a nikdy jsem nebyla zklamaná. Z čeho by dnešní děti asi byly překvapené, bylo to, že narozeniny jsme slavili bez dárků, všichni společně u stolu, "jen" u dortu a u konvice černého čaje s cukrem a citrónem, podávaném ve slavnostním čajovém servisu. Byl to křehký porcelán s bílým žebrováním a zdobily ho jemné, žluté kvítky s červeným středem a s lehkým zeleným stonkem. Tvoří ho oblíbený osmdesátkový recept na piškot nastavovaný horkou vodou. A místo želatiny, která, myslím, v té době nebyla v dostatečném množství na pultech sámošek, nebo konzumů, chytré, české hospodyňky vymyslely náhradu uvařenou z pudinku. Pudinkový rosol.   Piš...