Marie Tomšů

Foto by Martin Tomšů

Nejprve mě zarazily ty trenýrky. Někomu upadly ze šňůry a jiný si dal práci s recesí? Pak jsem si všimla toho atomového hřibu? Někomu asi visí Lidl v žaludku? Miluju pražský Újezd!

Shodou okolností jsem se ocitla v jednu srpnovou sobotu na farmářském trhu v Domažlicích. Ještě před jejich začátkem mě už velice zajímala jejich organizace, téměř do dvanácti hodin bylo Náměstí Míru plné automobilových a motocyklových veteránů, kteří zde startovali svůj závod. Úderem dvanácté veterány vystřídali farmáři. Zboží prodávali přímo ze zavazadlových prostor svých automobilů, vzorky vystavené na kempinkových stolcích. Střídaly se nejčastěji brambory a med, sem tam nějaká mrkev. Chodské koláče pečené z vlastního másla, oslík v ohrádce dětem pro pobavení. Medu není ale nikdy dost, obzvlášť toho tmavého lesního. A tak jsem se pro sklenici vydala. A od čiperné paní obchodnice jsem si na památku odnesla i výřečný zážitek, ze kterého jsem byla zpočátku mírně v šoku a pak mile pobavená. Nakonec, tak nějak by to mělo fungovat. Kromě ceny na mě paní spustila příval slov: že ona někdy prodává za 120,- a někdy sleví na 110,-, aby polichotila zákazníkům, bývá na náměstí v sobotu, ale i ...

Obyčejná zelná hlávka. Čerstvě sklizená, mladá, malá hlavička. Plná křupavosti,  šťávy, voňí čerstvostí. Čerstvé zelí vůbec není obyčejné. Zkuste ochutnat a rázem si vzpomenete, že  i  touto  vůní kdysi vonělo léto. Po nákupu jsem měla velikou radost, že jsem po té zelené hlavičce šáhla, že jsem k obědu na grilu rychle přidala rychlý zelný salát, který mám moc ráda. Stačí malá hlávka zelí, kopr dle chuti, olivový olej, asi dvě lžíce, sůl. Zelí nakrájím  na nudličky, osolím, přidám olivový olej. Oběma rukama zelí trochu zlehka pomačkám, čerstvé není potřeba tvrdě dachmat, pouští šťávu  okamžitě. Přidám nasekaný čerstvý kopr a je hotovo. Salátu neuškodí pobýt alespoň patnáct minut v ledničce. Když salát připravuji z uskladněného zelí, je lepší nechat ho rozležet delší dobu. A takhle krásně si nakoupíte na farmářském trhu v Klánovicích:

Hlavním impulzem pro náš sobotní nákup byl report pana Cuketky a také vidina domácích vajíček.  I když už v půl deváté byly fronty obrovské, vše probíhalo příjemné, pohodové atmosféře. Nikdo se nestrkal, nemračil, nehuboval. Můj první dojem byl díky frontám mírně otrávený, stačilo jen pár chvilek, než se člověk hodil do pohody a uvědomil si, že není kam spěchat. Dvě hodinky utekly jako voda. Pan Cuketka ve svém článku uvádí jednotlivé prodejce. Naším objevem, který díky výčepnímu zařízení hlavně ocenily děti je Lhenická ovocná šťáva.   Bez přidaných cukrů a konzervantů "chutná hezky jihočesky." Na uzeniny se stála fronta nejdelší. My v ní strávili 20 minut, ale rozhodně není čeho litovat. Myslím, že na paštice v zlatém obalu se staneme závislý. Kouzelného dědečka s medovinou jsem rozhodně neminula :-). Nejprve jsem si došla kvůli sychravě vlezlému počasí pro kalíšek horké medoviny a dopadlo to takto: Kdo zná, jakým stylem počasí převládají naše dovolené, pochopí i tuto zásob...