Placičky z brokolice

Když si jednou za čtrnáct dní ve čtvrtek v podvečer kráčím pro bedýnku, nikdy nevím, co mě v ní čeká. Abych byla alespoň v první moment překvapení připravená na překvapení, předem si nezapomenu koupit sladkou a kysanou smetanu, anglickou slaninu a máslo. Čerstvá vajíčka na mě čekají v bedýnce.

S rezervní zásobou jsem připravená ihned k večeři zpracovat báječný salát na báječný salát. S křupavou slaninou a krutony z bílého pečiva. Se ztracenými vejci. Jsem ráda, že mu na chuť přišla celá rodina, i ta nejmladší, "mlsná koza." Jen ta ztracená vejce jsem mírně převařila a žloutek už nebyl tekutý.

Brokolice tentokrát padla do placiček k večeři, něco na způsob brokoláků (když už z těch brambor máme v české kuchyni bramboráky, pokouším se jako neúspěšný národní buditel o zkomolené slovo). Zneužila jsem k tomu květákový recept, opisovaný na mnoha serverech o vaření s recepty, potřebuji:

15 polévkových lžic hladké mouky,

100 g strouhanky,

2 vajíčka,

50 g sýru,

1 ks brokolice o velikosti středního květáku,

mletý pepř,

sůl ,

krapet oleje na smažení.

Brokolici na rozdíl od receptu nepředvařuji, jen jí omyju, rozdělím na růžičky, ze stonků stáhnu ztvrdlé části - vždycky brokolici loupu. Nastrouhám na slzičkovém struhadle nahrubo. Smíchám s ostatními surovinami, sýru jsem dala možná i o pět deka víc a použila jsem - eidam. Chuťově neutrální a rodina ho může. Tvarovala jsem malé placičky, které jsem smažila na trošce oleje, na stejné, jako smažím bramboráčky. Z usmažených jsem nechala odsát přebytečný olej na papírové kuchyňské utěrce.

Opět slavily úspěch a "mlsná koza" si poslední dvě zbylé odnesla druhý den do školy na svadčinu, v rozkrojené malé bagetce. Zpět se mi domů už nevrátily, jako se mi běžná, mazaná svadčina vrací.

Abychom zdravějšímu životnímu stylu učinili zadost, servíruju k večeři dezert ze Skoronic:

Nedejte se zmást, v průměru měl tak 16 centimetrů, ale byl báječně sladký a voňavý. Prostě čerstvý.