Kdo mě zná, třeba i jen ze čtení mého blogu z minulosti, ten ví, že mám ráda na talíři ryby, mušle, slávky i kdejakou další, mořskou havěť (ne, to není šťastný výraz, nejsem vodník, ani hastrman z pohádky Jana Drdy), mořské plody. Resuscituji svůj blog, protože mám za poslední dva měsíce více vjemů, možností a možná i sil pro další zdokumentování mých experimentů v mé kuchyni. A protože jsem dostala rybu. Pražmu královskou. Recept jsem si utvořila v hlavě, podle dalších surovin, o kterých jsem věděla, že mám doma v zásobě, podle chutí, které mi u nich navzájem fungují a už se mi osvědčily. Večer nezbylo moc času běžně pracující ženy na „haute cuisine.“ Do vykuchané ryby jsem vetřela dostatečné množství soli zvenku i do její břišní dutiny a nechala cca 15 minut odpočívat, než jsem si stihla připravit zeleninu, se kterou jsem pražmu hodlala péct společně na plechu v troubě. Troubu jsem začala rozehřívat na 200 °C. Oloupané mrkve a petržele jsem nakrájela na hranolky, pr
Mnoho zdaru v novém roce!
OdpovědětVymazatMilá Marie,
OdpovědětVymazatpřeji Ti hodně zdraví a štěstí v novém roce :) Aby Tě vaření stále bavilo (společně s Tvým dvorním fotografem ). Posílám také pohlazení Jonáškovi a zároveň slibuji, že si najdu více času se sem podívat. Hodně se tu změnilo a nový kabátek blogu se mi moc líbí!
Měj se krásně
Pavlína
[1]: Děkuji . Zatím to vypadá jako takový nijaký nezdar, ale snad se to překlopí na lepší stranu.
OdpovědětVymazat[2]: Děkuji za pěkné povzbuzení a pochvalu. Trochu bych kabátek ještě chtěla vylepšit, potřebovala bych ale nějaké nakopnutí. Jonášek je náš zrzavý závislák, zlobidlo a štěstí v jednom. Občas vyvede takovou kočičárnu, jako že se třeba schová na spaní Aničce do skříně (panty nedoléhají, tak si otevře i zavře) a my ho pak hledáme a nechápeme.
OdpovědětVymazat