Přeskočit na hlavní obsah

Aperitivo moment 2015 - košíčky s medvědím česnekem a parmezánem


Souběžně s vyhlášením Food Blogu roku 2015 probíhá soutěž pro všechny foodblogery "Aperitivo moment." S aperitivy APEROL Spritz, Crodino, CINZANO a CAMPARI. Vaří se a peče na téma předkrm a součástí musí být drink na bázi těchto aperitivů. Na nominaci food blogu roku nemůžu pomyslet ani v nejbláznivějších snech, ale štěstí v soutěži pokouším ráda.


Chtěla jsem vytvořit opravdu něco malého, typické finger food o velikosti sousta a použít sezónní surovinu. O víkendu jsme natrhali čerstvý medvědí česnek, od včerejška jsem přemýšlela nad párováním chutí a dnes přišel nápad. Zmenšené verze tartaletek s medvědím česnekem a parmezánem. Ve vánočních formičkách na košíčky. Jen tak dvakrát zakousnout.


Suroviny na šestnáct košíčků (na fotografie se všechny nedostaly),
těsto:
1 žloutek,
100 g mouky,
40 g másla,
špetka soli,
1 - 2 polévkové lžíce studené vody.

Mouku smíchám se solí a s kousky másla, prsty tvořím drobenku. Pak přidám žloutek a studenou vodu. Vypracuji křehké těsto a nechám ho půl hodiny odležet v lednici.


náplň:
200 g kysané smetany (čím více tučná,tím lépe),
hrst medvědího česneku,
2 polévkové lžíce zlatých rozinek,
50 g strouhaného parmezánu,
1 vejce,
1 bílek (zbyl mi od tvoření křehkého těsta),
pepř, sůl, muškátový oříšek.

Ještě než jsem začala s přípravou křehkého těsta, jsem zalila zlaté rozinky Campari, aby krásně zvláčněly. Na výsledné chuti předkmu se Campari ale nijak neprojeví, tak jestli je vám skvělého aperitivu líto, namočte je klidně do vody.

Troubu si už začnu rozehřívat na 170 °C.

Medvědí česnek operu a osuším v salátové sušičce. Vejce rozšlehám s bílkem, přidám kysanou smetanu a nadrobno nakrájený medvědí česnek. Přidám strouhaný parmezán, dosolím, opepřím, strouhnu muškátový oříšek.

Z lednice vyndám těsto a vmačkávám ho do formiček na košíčky. Za ty léta mám opravdu dobrý styl a grif, dobrou školou mi bylo po dětská léta každoroční pečení vánočních pracen - a ty musely být vymačkávány tak akorát rovnoměrně, aby se dobře propekly a šly pěkně vyklopit.

Do každého košíčku se vejde jedna kávová lžička náplně, je to těsně pod okraj, aby náplň nepřetekla. Na vrch každého košíčku zlehka zatlačím tři rozinky a jde se péct. Trvá to tak 8 - 10 minut. Pak upečené košíčky vytáhnu z trouby, chvíli je nechám odstát a pak každý opatrně vyjmu z formičky. Okraj košíčku opatrně nadzvihnu špičkou tenkého nože a košíček sám vyklouzne. Doporučuji je podávat vlahé, ne zcela vychladlé.



K předkrmu jsme si namíchali zcela jednoduchý drink z Campari.

Suroviny:
1 pomeranč,
ledové kostky.

Do sklenice vložím jeden plátek zralého pomeranče, nakrájený na čtvrtiny. Sklenku zasypu ledovými kostkami. Doliju jedním dílem Campari a jedním dílem toniku.


Dali byste si?

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dodatečná poznámka pod čarou (tzn. na základě komentáře po publikování článku):

Jestli se Vám nechce vymačkávat malé košíčky, zdvojnásobte poměr uvedených surovin a upečte si jeden velký slaný koláč v koláčové, nebo dortové formě. Formu není třeba vymazávat, stačí vyložit pečícím papírem. Doba pečení pak bude 40 minut.
Dobrou chuť!



Komentáře

  1. Juuu,moc dekuju za tip.Kamarad mi vecer prinesl hromadu medvediho cesneku,tak uz vim,co s nim Vase vypadaji luxusne.M.

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: TAK jestli se Vám nechce vymačkávat malé košíčky, zdvojnásobte poměr uvedených surovin a upečte si jeden velký slaný koláč v koláčové, nebo dortové formě. Formu není třeba vymazávat, stačí vyložit pečícím papírem. Ať chutná!

    OdpovědětVymazat
  3. Ty jsou nádherný! Medvědí česnek jsem sce propásla, ale určitě se inspiruju A budu je dělat maličké, prootže vypadají fakt úžasně

    OdpovědětVymazat
  4. [3]: Díky Madlo! Jsou takový rozkošnický, jako pro hubičky princezen - přeháním!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Masopustní koblihy

Existují kuchařské záležitosti, ze kterých mám v kuchyni respekt. K domácím koblihám mám možná z dětství i vypěstovaný komplex. To jste totiž nezažili našeho sekýrnického tatínka. Hlavně aby uvnitř nebyly syrový. Hlavně aby měly proužek. Hlavně aby to po bytě nesmrdělo. Atd, atd. Ještě, že jsem se ke smažení masopustních koblih rozhodla v náhlém dobrém rozmaru v sobotním ránu a touze jednu metu po čase zase pokořit. Kdybych to plánovala, určitě by mě celou noc strašil sen o nepropečených koblihách se syrovým těstem uvnitř. foto by Martin Tomšů Pročetla jsem si v babiččiný kuchařce rady hospodyňkám a kuchařkám. Nejdůležitější pro mě byla věta: "Koblihy mají být lehké, nenapité tukem, a proto dáváme do těsta poměrně mnoho žloutků a alkohol." To rozhodlo a se jala zadělávat těsto z Rande s gurmánkou v české kuchyni: 400 g polohrubé mouky, 200 g hladké mouky, špetka soli, 8 žloutků, 3 lžíce moučkového cukru, 100 g másla, 300 ml mléka, kostka droždí - 42 g, 3 lžíce rumu. Na plněn...

Hrachová polévka po bavorsku

Klidně bych se mohla vsadit, že tahle polévka zachutná i zapřísáhlým odpůrcům hrachu. Tenhle recept bude podle mého soudu klasický německý eintopf a pěkně vydatný - vepřové koleno svým vysokým obsahem želírůjících látek propůjčí polévce svou nej-vlastnost a to klihovatost (víte co je sulc( ? ) - tak tak nějak podobně). Proto já uzené koleno vyměním ( i když já sulc moc ráda ) za libovější kousek uzeného masa - krkovici - to když chci mít polévku vydatnou s pěknou porcí masa. Nebo klidně za uzená žebírka, ta dají polévce ještě lepší uzenou chuť a vůni, jen toho masa abys pak pohledal. Polévka příjemně zavoní kořením a na jazyku vás příjemně polechtá plností piva. foto by Martin Tomšů 150 g mrkve, 1 větší cibule, 200 g brambor, 2 ks řapíkatého celeru ( 150 g celerové bulvy ), 150 g hrachu, 2 lžíce oleje, koření: 2 hřebíčky, svazek bylinek:tymián,petrželka, bobkový list, 300 g uzeného kolena ( raději libovější uzené maso ), 7 dl vody, 3 dl piva ( desítka, jedenáctka, plnotučná dvanáctka j...

Fasolada

Občas žasnu, jak jsou internetové sítě různorodě klikaté a občas ve čtených článcích objevím takovou perlu, která nemá s hlavním tématem čtení moc do činění, ale mě s zato do kuchyně hodí. Čtu Ostrovanku : "Když jsme šli předevčírem na trh, abychom zakoupili velké bílé fazole na výbornou řeckou polévku fasoládu, překvapily nás rozdíly v cenách fazolí. Kilo těch řeckých stálo 7,80!! a kilo stejně vypadajících fazolí z dovozu 3,60 eur. Ptali jsme se prodavače, odkud ty dovezené fazole jsou a jaký je mezi nimi rozdíl. Prodavač se chvilku zamyslel: "Ty dovezené jsou ze Srbska, jsou výborné, dobře se vaří doměkka. Ale!! Ty řecké fazole jsou z Florini a ta chuť, ta se prostě nedá srovnat, jsou výborné, šťavnaté, prostě řecké…" Ač jsme pro podporu řecké ekonomiky, koupili jsme fazole srbské a pak doma dlouze diskutovali o tom, že pokud by kdokoliv poznal rozdíl mezi řeckými a srbskými fazolemi, dal by se jednoznačně prohlásit za fazolového mistra. Škoda, že jsou lidé nuceni pro...