Přeskočit na hlavní obsah

Dýňové bochánky k čočce po indicku

Přemýšlela jsem, k jakému pokrmu by se dýňové bochánky hodily. Rodina se "ofrňuje" nad dýňovou polévkou, jak "někdo" trefně poznamenal, mám je prostě rozmazlené. Věděla jsem, že dýni do bochánků musím "propašovat" a za žádnou cenu nepřiznat. Napadla mě variace na českou čočku s rozpíčky.
V Indii by se divili!

Dýňové bochánky

Potřebuji:

400 g polohrubé mouky,
1 prášek do pečiva,
300 g oloupané dýně,
1 čajovou lžičku mořské soli,
2 polévkové lžíce medu,
4 polévkové lžíce jogurtu,
2 polévkové lžíce měkkého másla,
1 - 2 čajové lžičky strouhaného, čerstvého zázvoru nebo
1 čajová lžička kari.
Dýňi můžete upéct nebo uvařit a rozmixovat na kaši. Já jsem použila své zavařené dýňové pyré. Smíchám suché ingredience a zvlášť tekuté. A pak obě hmoty dohromady. Kořenila jsem kari kořením, protože mi k čočce po indicku přišlo vhodnější, než čerstvý zázvor. Vypracuji těsto, ale pozor, stále se lepí, takže nehňácám, ale snažím se o něžný přístup. Dostatečně pracovní plochu i těsto podsypu moukou a zlehka vyválím asi na 2 centimetry vysoko. Skleničkou, jejíž okraje obtisknu v mouce, vykrájím kolečka. Peču na plechu vyloženém pečícím papírem, v troubě rozehřátě na 220 C : 15 - 20 minut.


Čočka "po indicku"
( mírně upravený recept č. 56 podle koření od Antonína)

Potřebuji:

500 g čočky,
3 cibule,
1 velkou mrkev,
kousek zeleného pórku (nebo naťovou cibulku),
1 čajovou lžičku koření Garam másala,
4 lžíce strouhaného kokosu,
sůl,
hladkou mouku na jíšku.
Čočku jsem namočila přes noc. Na oleji osmažím cibulku, mrkev nakrájenou na větší kolečka a koření Garam masala. Přidám čočku i s vodou, ve které se máčela, vmíchám 4 lžíce kokosu a vařím do změknutí čočky (20 minut). Připravím si jíšku z 1 lžíce oleje a 1 slabé lžíce hladké mouky a zavařím do čočky. Osolím. Do hotové čočky vmíchám pórek, nakrájený na slabé nudličky.

Komentáře

  1. Jsem trochu na vahách. Ne kvůli tvému kuchařskému umění, ale kvůli svým vzpomínkám. Název pokrmu a i některé ingredience ve mně evokují nenáviděné jídlo z dětství, a to rozpeky z dušenou mrkví. Jakmile byla na mě mamka naštvaná, byl k obědu tento blaf, ještě teď je mi špatně . Ale zpět k receptíku. Dýňové bochánky se mi moc moc líbí, ale pro mě, prosím, bez čočky s mrkví.  

    OdpovědětVymazat
  2. Dýně, dýně, hurá!
    krásné bochánky, taky by šly nasladko, co?
    Jinak otázka pro rýpaly. Ta dýňová semínka jíš s tou slupkou nebo je nějak louskáš? já jsem je také měla, ze své dýně, někdo to jí i s tím obalem, ale já to nedám.

    OdpovědětVymazat
  3. [3]: Semínka louskám. Někomu se může zdát, že je to námaha neadekvátní výsledku. Já si dovolím tvrdit, že je to činnost prudce návyková.
    V září jsme seděli na venku na lavičce před domem, na návštěvě u kamaráda na Moravě. A louskali a louskali....
    Na Moravě měli semínka větší a jejich jadýrka chutnali oříškově. Kam se ty moje hrabou.

    OdpovědětVymazat
  4. Taky loupu -- ty šlupičky se při nejlepší vůli nedají pokousat a semínka bez nich chutnají jako oříšky -- nebo rovnou kupuji loupaná. Je dobré je upražit na kapce oleje a ochutit solí a kořením nebo na sladko s cukrem a skořicí.

    OdpovědětVymazat
  5. Já to nějak neumím asi kupuji vyloupaná a dávám buď do jogurtu nebo opražím a s mrkvovým salátem jsou vynikající

    OdpovědětVymazat
  6. [5]: + [6]:
    Do zásoby si semínka rozhodně neloupu. Jen se jimi dají nahradit burské oříšky, nebo chipsy.
    Mám utkvělý pocit, že louskání dýňových semínek je hoby bulharských nebo řeckých "dědků" a dědečků? Kapsa plná semínek a slupky plivou mezi zuby?

    OdpovědětVymazat
  7. Rozpeky s mrkví jsem milovala ve školní jídelně. Jestlipak by mi to chutnalo i dnes?
    Podle tvého rcp bych si to dala ihned

    OdpovědětVymazat
  8. Ty jo, tohle je zajímavý recept. Aspoň pro mě zajímavá kombinace. že bych to taky zkusil? ;)

    OdpovědětVymazat
  9. Jééééé! Dýňové bochánky! Tak ty budu muset vyzkoušet!

    OdpovědětVymazat
  10. Vypadá to krásně! Do dýní jsem se zbláznila před pár lety, když jsem na vlastní oči viděla, co všechno se s nimi dá v kuchyni dělat. Od té doby má posedlost nezná mezí a pro oranžovou barvu i mimo kuchyň mám velikou slabost. Všechna dýňová semínka bych si nejraději schovala a zasadila je do zahrady. Ta loupaná pražím na suché pánvi a sypu je na listový salát. Jsou štědrá na zinek a toho je nám třeba

    OdpovědětVymazat
  11. [8]: Ještě musím zkusit i ty zázvorové!

    OdpovědětVymazat
  12. [9]: + [10]: - podle mého stojí za vyzkoušení. Určitě by šly na sladko, k těm kari by se hodila pikantní meruňková marmeláda.

    OdpovědětVymazat
  13. [11]: Moje nadšení pro dýni bohužel neopětuje zbytek rodiny. Zkoušela jsem báječnou, nenáročnou polévku od Bali - i když přiznali, že je chutná, tu dýni prostě nezkousnou!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Masopustní koblihy

Existují kuchařské záležitosti, ze kterých mám v kuchyni respekt. K domácím koblihám mám možná z dětství i vypěstovaný komplex. To jste totiž nezažili našeho sekýrnického tatínka. Hlavně aby uvnitř nebyly syrový. Hlavně aby měly proužek. Hlavně aby to po bytě nesmrdělo. Atd, atd. Ještě, že jsem se ke smažení masopustních koblih rozhodla v náhlém dobrém rozmaru v sobotním ránu a touze jednu metu po čase zase pokořit. Kdybych to plánovala, určitě by mě celou noc strašil sen o nepropečených koblihách se syrovým těstem uvnitř. foto by Martin Tomšů Pročetla jsem si v babiččiný kuchařce rady hospodyňkám a kuchařkám. Nejdůležitější pro mě byla věta: "Koblihy mají být lehké, nenapité tukem, a proto dáváme do těsta poměrně mnoho žloutků a alkohol." To rozhodlo a se jala zadělávat těsto z Rande s gurmánkou v české kuchyni: 400 g polohrubé mouky, 200 g hladké mouky, špetka soli, 8 žloutků, 3 lžíce moučkového cukru, 100 g másla, 300 ml mléka, kostka droždí - 42 g, 3 lžíce rumu. Na plněn...

Hrachová polévka po bavorsku

Klidně bych se mohla vsadit, že tahle polévka zachutná i zapřísáhlým odpůrcům hrachu. Tenhle recept bude podle mého soudu klasický německý eintopf a pěkně vydatný - vepřové koleno svým vysokým obsahem želírůjících látek propůjčí polévce svou nej-vlastnost a to klihovatost (víte co je sulc( ? ) - tak tak nějak podobně). Proto já uzené koleno vyměním ( i když já sulc moc ráda ) za libovější kousek uzeného masa - krkovici - to když chci mít polévku vydatnou s pěknou porcí masa. Nebo klidně za uzená žebírka, ta dají polévce ještě lepší uzenou chuť a vůni, jen toho masa abys pak pohledal. Polévka příjemně zavoní kořením a na jazyku vás příjemně polechtá plností piva. foto by Martin Tomšů 150 g mrkve, 1 větší cibule, 200 g brambor, 2 ks řapíkatého celeru ( 150 g celerové bulvy ), 150 g hrachu, 2 lžíce oleje, koření: 2 hřebíčky, svazek bylinek:tymián,petrželka, bobkový list, 300 g uzeného kolena ( raději libovější uzené maso ), 7 dl vody, 3 dl piva ( desítka, jedenáctka, plnotučná dvanáctka j...

Tvarohové knedlíky se studenou jahodovou omáčkou

Tohle je tvarohová rychlova pro Evu. Když si namočíš ruce, tak ti půjdou balit a plnit meruňkami. Pokud jsou meruňky málo sladké, nadij každou kostkou cukru. Jestli chceš zkusit kynuté, tak mrkni sem . (foto by Martin Tomšů) Pro 4 osoby: na studenou jahodovou omáčku: cca 1 kg jahod, cukr podle chuti. Jahody pečlivě omyju a pak odstraním zelené "šťopky." Dvě třetiny rozmixuji ponorným mixérem, zbývající třetinu pokrájím na menší kousky a zamíchám dohromady. Dříve jsem jahody šťouchala do merendy, ale mixovananá omáčka mi přijde méně vodová a víc "kultivovaná." na tvarohové knedlíky: 250 g tvarohu, 2 vejce, 125 g krupice, 1 polévková lžíce hrubé mouky, 15 g másla, 1/4 čajové lžičky soli. Dám vařit hrnec plný vody. Když začne voda vřít, osolím a připravím rychlé tvarohové těsto: tvaroh umíchám s vejci a máslem, zapracuju krupici, mouku, sůl. Kávovou lžičkou, kterou si namáčím v vroucí vodě, tvaruju přibližně stejně veliké noky, které sázím do vody. Nevařím klokotem, je...