Přeskočit na hlavní obsah

Dýňové bochánky k čočce po indicku

Přemýšlela jsem, k jakému pokrmu by se dýňové bochánky hodily. Rodina se "ofrňuje" nad dýňovou polévkou, jak "někdo" trefně poznamenal, mám je prostě rozmazlené. Věděla jsem, že dýni do bochánků musím "propašovat" a za žádnou cenu nepřiznat. Napadla mě variace na českou čočku s rozpíčky.
V Indii by se divili!

Dýňové bochánky

Potřebuji:

400 g polohrubé mouky,
1 prášek do pečiva,
300 g oloupané dýně,
1 čajovou lžičku mořské soli,
2 polévkové lžíce medu,
4 polévkové lžíce jogurtu,
2 polévkové lžíce měkkého másla,
1 - 2 čajové lžičky strouhaného, čerstvého zázvoru nebo
1 čajová lžička kari.
Dýňi můžete upéct nebo uvařit a rozmixovat na kaši. Já jsem použila své zavařené dýňové pyré. Smíchám suché ingredience a zvlášť tekuté. A pak obě hmoty dohromady. Kořenila jsem kari kořením, protože mi k čočce po indicku přišlo vhodnější, než čerstvý zázvor. Vypracuji těsto, ale pozor, stále se lepí, takže nehňácám, ale snažím se o něžný přístup. Dostatečně pracovní plochu i těsto podsypu moukou a zlehka vyválím asi na 2 centimetry vysoko. Skleničkou, jejíž okraje obtisknu v mouce, vykrájím kolečka. Peču na plechu vyloženém pečícím papírem, v troubě rozehřátě na 220 C : 15 - 20 minut.


Čočka "po indicku"
( mírně upravený recept č. 56 podle koření od Antonína)

Potřebuji:

500 g čočky,
3 cibule,
1 velkou mrkev,
kousek zeleného pórku (nebo naťovou cibulku),
1 čajovou lžičku koření Garam másala,
4 lžíce strouhaného kokosu,
sůl,
hladkou mouku na jíšku.
Čočku jsem namočila přes noc. Na oleji osmažím cibulku, mrkev nakrájenou na větší kolečka a koření Garam masala. Přidám čočku i s vodou, ve které se máčela, vmíchám 4 lžíce kokosu a vařím do změknutí čočky (20 minut). Připravím si jíšku z 1 lžíce oleje a 1 slabé lžíce hladké mouky a zavařím do čočky. Osolím. Do hotové čočky vmíchám pórek, nakrájený na slabé nudličky.

Komentáře

  1. Jsem trochu na vahách. Ne kvůli tvému kuchařskému umění, ale kvůli svým vzpomínkám. Název pokrmu a i některé ingredience ve mně evokují nenáviděné jídlo z dětství, a to rozpeky z dušenou mrkví. Jakmile byla na mě mamka naštvaná, byl k obědu tento blaf, ještě teď je mi špatně . Ale zpět k receptíku. Dýňové bochánky se mi moc moc líbí, ale pro mě, prosím, bez čočky s mrkví.  

    OdpovědětVymazat
  2. Dýně, dýně, hurá!
    krásné bochánky, taky by šly nasladko, co?
    Jinak otázka pro rýpaly. Ta dýňová semínka jíš s tou slupkou nebo je nějak louskáš? já jsem je také měla, ze své dýně, někdo to jí i s tím obalem, ale já to nedám.

    OdpovědětVymazat
  3. [3]: Semínka louskám. Někomu se může zdát, že je to námaha neadekvátní výsledku. Já si dovolím tvrdit, že je to činnost prudce návyková.
    V září jsme seděli na venku na lavičce před domem, na návštěvě u kamaráda na Moravě. A louskali a louskali....
    Na Moravě měli semínka větší a jejich jadýrka chutnali oříškově. Kam se ty moje hrabou.

    OdpovědětVymazat
  4. Taky loupu -- ty šlupičky se při nejlepší vůli nedají pokousat a semínka bez nich chutnají jako oříšky -- nebo rovnou kupuji loupaná. Je dobré je upražit na kapce oleje a ochutit solí a kořením nebo na sladko s cukrem a skořicí.

    OdpovědětVymazat
  5. Já to nějak neumím asi kupuji vyloupaná a dávám buď do jogurtu nebo opražím a s mrkvovým salátem jsou vynikající

    OdpovědětVymazat
  6. [5]: + [6]:
    Do zásoby si semínka rozhodně neloupu. Jen se jimi dají nahradit burské oříšky, nebo chipsy.
    Mám utkvělý pocit, že louskání dýňových semínek je hoby bulharských nebo řeckých "dědků" a dědečků? Kapsa plná semínek a slupky plivou mezi zuby?

    OdpovědětVymazat
  7. Rozpeky s mrkví jsem milovala ve školní jídelně. Jestlipak by mi to chutnalo i dnes?
    Podle tvého rcp bych si to dala ihned

    OdpovědětVymazat
  8. Ty jo, tohle je zajímavý recept. Aspoň pro mě zajímavá kombinace. že bych to taky zkusil? ;)

    OdpovědětVymazat
  9. Jééééé! Dýňové bochánky! Tak ty budu muset vyzkoušet!

    OdpovědětVymazat
  10. Vypadá to krásně! Do dýní jsem se zbláznila před pár lety, když jsem na vlastní oči viděla, co všechno se s nimi dá v kuchyni dělat. Od té doby má posedlost nezná mezí a pro oranžovou barvu i mimo kuchyň mám velikou slabost. Všechna dýňová semínka bych si nejraději schovala a zasadila je do zahrady. Ta loupaná pražím na suché pánvi a sypu je na listový salát. Jsou štědrá na zinek a toho je nám třeba

    OdpovědětVymazat
  11. [8]: Ještě musím zkusit i ty zázvorové!

    OdpovědětVymazat
  12. [9]: + [10]: - podle mého stojí za vyzkoušení. Určitě by šly na sladko, k těm kari by se hodila pikantní meruňková marmeláda.

    OdpovědětVymazat
  13. [11]: Moje nadšení pro dýni bohužel neopětuje zbytek rodiny. Zkoušela jsem báječnou, nenáročnou polévku od Bali - i když přiznali, že je chutná, tu dýni prostě nezkousnou!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Pražma pečená v troubě

  Ahoj, milí čtenáři! Dnes vám chci ukázat, jak si připravit jednoduché a chutné jídlo z pražmy, kterou jsem našel v akci v supermarketu. Pražma je druh mořské ryby, která má bílé maso a jemnou chuť. Je bohatá na bílkoviny, omega-3 mastné kyseliny a vitamíny. A navíc je velmi snadná na přípravu!   Potřebujete:   - 1 pražmu (asi 1 kg) - 4 mrkve - 2 cibule - 1 svazek petržele - 2 lžičky římského kmínu - sůl, pepř, olivový olej   Postup:   1. Troubu předehřejte na 180 °C. Pražmu omyjte, osušte a vykuchejte. Pokud chcete, můžete ji nechat vykuchat v obchodě, ale já si to rád dělám sám. Je to taková relaxace, když si pohrávám s rybími vnitřnostmi. 😂 2. Mrkev oloupejte a nakrájejte na kolečka. Cibuli oloupejte a nakrájejte na půlkolečka. Petržel nakrájejte nahrubo. Všechnu zeleninu smíchejte v míse a osolte, opepřete a přidejte římský kmín. Římský kmín dodá jídlu zajímavou chuť a vůni, ale pokud ho nemáte rádi, můžete ho vynechat nebo nahradit jiným kořením. 3.

Pražma královská s pečenou zeleninou

Kdo mě zná, třeba i jen ze čtení mého blogu z minulosti, ten ví, že mám ráda na talíři ryby, mušle, slávky i kdejakou další, mořskou havěť (ne,  to není šťastný výraz, nejsem vodník, ani hastrman z pohádky Jana Drdy), mořské plody. Resuscituji svůj blog, protože mám za poslední dva měsíce více vjemů, možností a možná i sil pro další zdokumentování mých  experimentů v mé  kuchyni. A protože jsem dostala rybu. Pražmu královskou. Recept jsem si utvořila v hlavě, podle dalších surovin, o kterých jsem věděla, že mám doma v zásobě, podle chutí, které mi u nich navzájem fungují a už se mi osvědčily. Večer nezbylo moc času běžně  pracující ženy na  „haute cuisine.“   Do vykuchané ryby jsem vetřela dostatečné množství soli zvenku i do její břišní dutiny a nechala cca 15 minut odpočívat, než jsem si stihla připravit zeleninu, se kterou jsem pražmu hodlala péct společně na plechu v troubě. Troubu jsem začala rozehřívat na 200 °C. Oloupané mrkve a petržele jsem nakrájela na hranolky, pr

Uzený česnek

V našem Viet obchodě jsem narazila opět na něco. Pro mě nového. Uzený česnek. Země původu - Francie. Jedna palice za Kč 9,--. Slupky voní po kouři. Česnek sám o sobě v chuti ovlivněný není. Prostě, chutná česnekově, ani trochu kouřově. Jedinné, co jsem byla schopná ve vodách internetu vylovit za informace, bylo to, že uzením se pouze prodlužuje životnost česneku, uzením technologií teplého kouře po dobu sedmi dní se česnek konzervuje, chrání se tím při uskladnění proti plísním. Tak, jestli máte větší poznatky, nebo zkušenosti, směle sem s nimi do komentářů. Děkuji!