Přeskočit na hlavní obsah

Semlbába, až příliš luxusní

Snažíte se také někdy splnit sentimentální vzpomínky na milovaná jídla z dětských let? Zjistila jsem, že v souboji se školní kuchyní mého muže nezvítězím. Tedy pokud jde o žemlovku, neboli jak se říká u nás doma - o semlbábu. Sice se tak netvářím, ale občas bych muži snesla modré z nebe J. A na jeho přání jsem si zcela neromanticky vzpomněla, když nám na dovolené zbyly staré makovky.

Na malý pekáček:
4 starší makovky (sladké makové housky),
2 vejce,
hrnek mléka,
3 jablka,
skořice,
vanilkový cukr.

Plátky nakrájené z makovky jsem namočila v mléce, ve kterém byly zakvedlány dva žloutky. První vrstvu makovek jsem naskládala do pekáčku, vymazaného máslem. Druhou vrstvu tvořila jablka, nakrájená na tenké plátky a promíchaná se sněhem ze dvou bílků, ovoněná skořicí a oslazená vanilkovým cukrem. Poslední, třetí vrstvu - opět máčené makovky, jsem pokladla vločkami másla.
A zapekla, v troubě, asi 200 °C po dobu 30 minut. Do červené barvy. A bohužel málo do křupava. Co nejvíc mojí žemlovce chybělo? Nebyla vůbec připečená! A o to v tom sentimentálním přání šlo nejvíce.

A jaké jsou tedy fígle na křupavou semlbábu?
Příště už vím - ke komu jinému na radu, poradu, než k Šárce?

Komentáře

  1. Jako malá jsem žemlovku nesnášela, navíc jsem jí dostala k jídlo po operaci v nemocnici, takže byla opravdu v nemilosti. Ale přítel k ní negativní vztah neměl a v zimě je žemlovka ideální způsob zahřátí. Tak jsem ji zase po letech zkusila, ale ne jako zbytkové jídlo z rozměklých jablek a starých rohlíků, ale hezky luxusně. Do másla vymazané formy jsem naskládala kousky vánočky (domácí samozřejmě), zalila (ale jen trochu - nechtěla jsem "mokrou" žemlovku) mlékem, ve kterém bylo rozšlehané vajíčko a vanilkový cukr). Na to oslazený tvaroh, pevná a trochu nakyslejší jablíčka, nasekané vlašské oříšky, bio rozinky, skořicový cukr a pak opět vánočku přelitou mlékem, tvaroh, jablíčka a spol a na závěr plátky vánočky pokladené plátky másla (toho hodně. A rychle upéct. Povídám vám, to je dobrota (a to jsem neměla žemlovku ráda, ale už mám

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Už jsem přišla na svou chybu, že jsem moc "cákala" mlékem .

    OdpovědětVymazat
  3. Moc milý článek Na jablečné dobroty ve všech podobách už přišel pomalu čas. Blíží se podzim, čas svařeného vína, horkých štrúdlů, jablečných žemlovek, teplých ponožek a večerů u plápolajícího krbu nebo pod teplou dekou

    OdpovědětVymazat
  4. [3]: Děkuji za milý komentář. Na štrůdly se u nás doma všichni těší.

    OdpovědětVymazat
  5. nu já mlékem cákám, žemlovka je s kůrkou i čepičkou a muž se po ní může utlouct Takže: každému dle jeho gusta
    Napadá mě, jestli to není v tom vajíčku, já totiž máčím rohlíky jen v mléce, žloutky dávám do tvarohu  a bílky ke konci navrch.

    OdpovědětVymazat
  6. [5]: No, nezbývá nic jiného, než učinit druhý pokus. .

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Masopustní koblihy

Existují kuchařské záležitosti, ze kterých mám v kuchyni respekt. K domácím koblihám mám možná z dětství i vypěstovaný komplex. To jste totiž nezažili našeho sekýrnického tatínka. Hlavně aby uvnitř nebyly syrový. Hlavně aby měly proužek. Hlavně aby to po bytě nesmrdělo. Atd, atd. Ještě, že jsem se ke smažení masopustních koblih rozhodla v náhlém dobrém rozmaru v sobotním ránu a touze jednu metu po čase zase pokořit. Kdybych to plánovala, určitě by mě celou noc strašil sen o nepropečených koblihách se syrovým těstem uvnitř. foto by Martin Tomšů Pročetla jsem si v babiččiný kuchařce rady hospodyňkám a kuchařkám. Nejdůležitější pro mě byla věta: "Koblihy mají být lehké, nenapité tukem, a proto dáváme do těsta poměrně mnoho žloutků a alkohol." To rozhodlo a se jala zadělávat těsto z Rande s gurmánkou v české kuchyni: 400 g polohrubé mouky, 200 g hladké mouky, špetka soli, 8 žloutků, 3 lžíce moučkového cukru, 100 g másla, 300 ml mléka, kostka droždí - 42 g, 3 lžíce rumu. Na plněn...

Hrachová polévka po bavorsku

Klidně bych se mohla vsadit, že tahle polévka zachutná i zapřísáhlým odpůrcům hrachu. Tenhle recept bude podle mého soudu klasický německý eintopf a pěkně vydatný - vepřové koleno svým vysokým obsahem želírůjících látek propůjčí polévce svou nej-vlastnost a to klihovatost (víte co je sulc( ? ) - tak tak nějak podobně). Proto já uzené koleno vyměním ( i když já sulc moc ráda ) za libovější kousek uzeného masa - krkovici - to když chci mít polévku vydatnou s pěknou porcí masa. Nebo klidně za uzená žebírka, ta dají polévce ještě lepší uzenou chuť a vůni, jen toho masa abys pak pohledal. Polévka příjemně zavoní kořením a na jazyku vás příjemně polechtá plností piva. foto by Martin Tomšů 150 g mrkve, 1 větší cibule, 200 g brambor, 2 ks řapíkatého celeru ( 150 g celerové bulvy ), 150 g hrachu, 2 lžíce oleje, koření: 2 hřebíčky, svazek bylinek:tymián,petrželka, bobkový list, 300 g uzeného kolena ( raději libovější uzené maso ), 7 dl vody, 3 dl piva ( desítka, jedenáctka, plnotučná dvanáctka j...

Fasolada

Občas žasnu, jak jsou internetové sítě různorodě klikaté a občas ve čtených článcích objevím takovou perlu, která nemá s hlavním tématem čtení moc do činění, ale mě s zato do kuchyně hodí. Čtu Ostrovanku : "Když jsme šli předevčírem na trh, abychom zakoupili velké bílé fazole na výbornou řeckou polévku fasoládu, překvapily nás rozdíly v cenách fazolí. Kilo těch řeckých stálo 7,80!! a kilo stejně vypadajících fazolí z dovozu 3,60 eur. Ptali jsme se prodavače, odkud ty dovezené fazole jsou a jaký je mezi nimi rozdíl. Prodavač se chvilku zamyslel: "Ty dovezené jsou ze Srbska, jsou výborné, dobře se vaří doměkka. Ale!! Ty řecké fazole jsou z Florini a ta chuť, ta se prostě nedá srovnat, jsou výborné, šťavnaté, prostě řecké…" Ač jsme pro podporu řecké ekonomiky, koupili jsme fazole srbské a pak doma dlouze diskutovali o tom, že pokud by kdokoliv poznal rozdíl mezi řeckými a srbskými fazolemi, dal by se jednoznačně prohlásit za fazolového mistra. Škoda, že jsou lidé nuceni pro...