Přeskočit na hlavní obsah

Nakládané okurky å la Marcela a jedna vzpomínková

Jsou božské. Nejlepší zavařování bývávalo, když naše kancelář ležela v Holešovicích, v Praze 7. Na ulici Komunardů na kraji chodníku prodával svou zeleninu chlapík v bekovce, od hlíny se zdrsnělými prsty. Výběrové minikokurčičky byly za 28,-- Kč. kilo. Byla to radost u něj nakupovat. Domácím zavařovacím okurkám z domácí zahrádky nám osobně hodně dlouho podnebí nepřeje, chytají plíseň a těch pár stihne zavařit maminka.
Tento recept je vzpomínkový, jak já moc ráda vzpomínám na svůj holčičí kolektiv, který mě vyškolil do života. Osobními propouštěcími padáky jsme se už každá bohužel dostali někam jinam. Já jsem ale stále vděčná za životní školu, opakující se vzorce, vždyť mi to holky už dávno říkaly, to už by mě překvapit nemělo, Jolanto, Stáňo, Máňo, Irí, Pavlo, Vlasto, Marcelo, Aleno, Dano, Andulko,Hanko, Maruško i ty Brute, Vaškůůůůůů.

(foto Martin Tomšů)

Nelekejte se obrázku, recept úspěšně používám i na zavařování mladých kukuřičných paliček. I ty jsou božské, jen jejich získávání musíme říkat lesní pych. Když jsou větší, nakrájím je na řezy, ale předem je deset minut povařím ve vodě, aby změkly i středy. Středy kukuřic. Ale stejně jsou nejlepší ty nejmladší mléčné kukuřičné klásky.
Na jednu sklenici zavařovací, 0,5l se dává:
na dno - 7 cukerínů (umělé sladidlo), 5 celých pepřů, 1 lžička Deka, 1 dcl 8% octa, kousek cibule a kolečko křenu, mrkve, snítka kopru.
Sklenici docpu okurčičkami nebo povařenými kukuřičkami.
Zavařovací sklenici doliju povařenou schladlou vodou.
Zavíčkuji zavařovací hlavou a zavažuji - do hrnce vložím utěrku, zaliji do 2 cm vody výšky hrnce, zahřeji na 80 St.C a nechám 40 minut ve ve vodě v hrnci dohřát.
Výhodou tohoto zavařovacího receptu je jedna věc, nemusíte mít předem navařený hrnec láku a počítat sklenice a plnit zavařovací hrnec tak, aby byl správně vytížený. Tady nasbíráte ráno třeba jen na pět skleniček, zahřejete a je to.
Tak, ahoj, kočky!
Zdraví Maruška.

Komentáře

  1. Jé, úplně jsem dostala chuť na maličké křupavé zavařené okurčičky mojí maminky. Já zatím ještě okurky nezavařuju, bojím se, že bych nedocílila té správné chuti, na kterou jsem od našich zvyklá. Zjistila jsem totiž, že každýý dělá okurky fakt úplně jinak a ruku na srdce, ty "jeho" mu chutnají prostě nejlépe. Jo a taky jeden okurkovo-zavařovací fígl - máma okurky vždycky před naládováním do sklenic vyprala v pračce na třicet stupňů (samozřejmě bez prášku) - zbavily se tak štětinek

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Masopustní koblihy

Existují kuchařské záležitosti, ze kterých mám v kuchyni respekt. K domácím koblihám mám možná z dětství i vypěstovaný komplex. To jste totiž nezažili našeho sekýrnického tatínka. Hlavně aby uvnitř nebyly syrový. Hlavně aby měly proužek. Hlavně aby to po bytě nesmrdělo. Atd, atd. Ještě, že jsem se ke smažení masopustních koblih rozhodla v náhlém dobrém rozmaru v sobotním ránu a touze jednu metu po čase zase pokořit. Kdybych to plánovala, určitě by mě celou noc strašil sen o nepropečených koblihách se syrovým těstem uvnitř. foto by Martin Tomšů Pročetla jsem si v babiččiný kuchařce rady hospodyňkám a kuchařkám. Nejdůležitější pro mě byla věta: "Koblihy mají být lehké, nenapité tukem, a proto dáváme do těsta poměrně mnoho žloutků a alkohol." To rozhodlo a se jala zadělávat těsto z Rande s gurmánkou v české kuchyni: 400 g polohrubé mouky, 200 g hladké mouky, špetka soli, 8 žloutků, 3 lžíce moučkového cukru, 100 g másla, 300 ml mléka, kostka droždí - 42 g, 3 lžíce rumu. Na plněn...

Hrachová polévka po bavorsku

Klidně bych se mohla vsadit, že tahle polévka zachutná i zapřísáhlým odpůrcům hrachu. Tenhle recept bude podle mého soudu klasický německý eintopf a pěkně vydatný - vepřové koleno svým vysokým obsahem želírůjících látek propůjčí polévce svou nej-vlastnost a to klihovatost (víte co je sulc( ? ) - tak tak nějak podobně). Proto já uzené koleno vyměním ( i když já sulc moc ráda ) za libovější kousek uzeného masa - krkovici - to když chci mít polévku vydatnou s pěknou porcí masa. Nebo klidně za uzená žebírka, ta dají polévce ještě lepší uzenou chuť a vůni, jen toho masa abys pak pohledal. Polévka příjemně zavoní kořením a na jazyku vás příjemně polechtá plností piva. foto by Martin Tomšů 150 g mrkve, 1 větší cibule, 200 g brambor, 2 ks řapíkatého celeru ( 150 g celerové bulvy ), 150 g hrachu, 2 lžíce oleje, koření: 2 hřebíčky, svazek bylinek:tymián,petrželka, bobkový list, 300 g uzeného kolena ( raději libovější uzené maso ), 7 dl vody, 3 dl piva ( desítka, jedenáctka, plnotučná dvanáctka j...

Tvarohové knedlíky se studenou jahodovou omáčkou

Tohle je tvarohová rychlova pro Evu. Když si namočíš ruce, tak ti půjdou balit a plnit meruňkami. Pokud jsou meruňky málo sladké, nadij každou kostkou cukru. Jestli chceš zkusit kynuté, tak mrkni sem . (foto by Martin Tomšů) Pro 4 osoby: na studenou jahodovou omáčku: cca 1 kg jahod, cukr podle chuti. Jahody pečlivě omyju a pak odstraním zelené "šťopky." Dvě třetiny rozmixuji ponorným mixérem, zbývající třetinu pokrájím na menší kousky a zamíchám dohromady. Dříve jsem jahody šťouchala do merendy, ale mixovananá omáčka mi přijde méně vodová a víc "kultivovaná." na tvarohové knedlíky: 250 g tvarohu, 2 vejce, 125 g krupice, 1 polévková lžíce hrubé mouky, 15 g másla, 1/4 čajové lžičky soli. Dám vařit hrnec plný vody. Když začne voda vřít, osolím a připravím rychlé tvarohové těsto: tvaroh umíchám s vejci a máslem, zapracuju krupici, mouku, sůl. Kávovou lžičkou, kterou si namáčím v vroucí vodě, tvaruju přibližně stejně veliké noky, které sázím do vody. Nevařím klokotem, je...