Existují kuchařské záležitosti, ze kterých mám v kuchyni respekt. K domácím koblihám mám možná z dětství i vypěstovaný komplex. To jste totiž nezažili našeho sekýrnického tatínka. Hlavně aby uvnitř nebyly syrový. Hlavně aby měly proužek. Hlavně aby to po bytě nesmrdělo. Atd, atd. Ještě, že jsem se ke smažení masopustních koblih rozhodla v náhlém dobrém rozmaru v sobotním ránu a touze jednu metu po čase zase pokořit. Kdybych to plánovala, určitě by mě celou noc strašil sen o nepropečených koblihách se syrovým těstem uvnitř. foto by Martin Tomšů Pročetla jsem si v babiččiný kuchařce rady hospodyňkám a kuchařkám. Nejdůležitější pro mě byla věta: "Koblihy mají být lehké, nenapité tukem, a proto dáváme do těsta poměrně mnoho žloutků a alkohol." To rozhodlo a se jala zadělávat těsto z Rande s gurmánkou v české kuchyni: 400 g polohrubé mouky, 200 g hladké mouky, špetka soli, 8 žloutků, 3 lžíce moučkového cukru, 100 g másla, 300 ml mléka, kostka droždí - 42 g, 3 lžíce rumu. Na plněn...
"Žiju, nestylizuju..."
Óóó, no tak to je nádhera! Naservírovat vánočku takto by mě nenapadlo! Fakt úžasný nápad a extra vánoční :)
OdpovědětVymazatNááádhera!
OdpovědětVymazatObzvlášť oceňuju tu svícínko-kapličku, taky jsme takovou mívali...
OdpovědětVymazat[1]: A ještě si tak zalyžovat ...?
OdpovědětVymazat[2]: To eeextra potěší, předám.
OdpovědětVymazat[3]: Jak já tě ráda vidím. Ten svícínek je základní naší téměř - osmnáctileté rodiny a prvních vánoc. Oko jistí muž.
OdpovědětVymazatKrásná vánočka - mňam. Já si na vánočku ještě netroufla, letos jsem díky zažívacím potížím byla ráda, že jsemudělala alespoň nějaké cukroví, ale příští Vánoce se polepším a zavánočkuju
OdpovědětVymazatOpravdu nádhrná fotka plně vystihující atmosféru Vánoc.
[7]: Všechno má svůj čas.
OdpovědětVymazatHezký nápad. Vánočku mám moc ráda.
OdpovědětVymazatDobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?
OdpovědětVymazat