Přeskočit na hlavní obsah

Úprava stolu - desatero dobré hospodyně

Desatero dobré hospodyně - sbírka osvědčených kuchařských předpisů
Sestavil Sbor zkušených hospodyň při Státních výzkumných ústavech bramborářských v Německém Brodě
1938
Tiskem a nákladem - noviny - tiskařských a vydavatelských podniků v Německém Brodě, Cena Kč 10,-
"Úprava stolu
Vkusně podané pokrmy na čistě prostřeném stole vzbuzují chuť k jídlu a proto úprava stolu jest důležitá nejen z důvodů estetických, ale má význam i pro zdraví.
Úprava stolu řídí se dle zámožnosti a požadavku rodiny, ale ať jest to stůl nejprostší, platí vždy základní pravidlo: čistota, pořádek a úhlednost.
Účelem této kapitoly jest popsati pouze denní jednoduché prostíraní, které jest úkonem docela všedním a snad právě proto tak zanedbávaným,
K obyčejnému obědu prostřeme vždy čistý ubrus. Na talíř nebo vedle talíře položí se prostě složený ubrousek. Nejkrásněji se vyjímají ubrusy a ubrousky lněné. Talíře klademe na stůl, vždy dva pro osobu, mělký vespod a hluboký navrch. Před talíře postavíme sklenice, vpravo položíme nůž a lžíci, vlevo vidličku. Do středu stolu dáváme nádobky s octem, olejem a solí. Je-li možno, přizdobíme květinou, která má býti nízká, aby nepřekážela a nekácela se.
Nejen základní úpravo stolu, ale i úprava pokrmů vzbuzuje chuť k jídlu, která jest nezbytným činitelem k dobrému trávení a zažívání. Musíme proto věnovat zvláštní péči také úpravě pokrmů a jejich podávání.
Není vhodné podávati jídlo v nádobě, v níž bylo připravováno. Takto předkládáné jídlo nevypadá pěkně a od nádob s špiní ubrus. Jídlo jest třeba vždy dáti na teplou mísu, která se zahřeje nad kamny, neboť podávaná jídla mají býti teplá a vychladnutím ztrácejí na jakosti.
Čestné místo u stolu zaujímá vždy hospodyně, která rozděluje též sama pokrmy. Je-li v rodině host, zaujímá čestné místo po pravici hostitelky.
K snídaním a svačinám prostíráme ubrus a ubrousky barevné, k večeři bílé jako k obědu."
Zdroj fotografie: Textil Zítka

Pro kanafas na Chodsko nebo na Fler.cz.

Komentáře

  1. Milé počtení, doma mám starou knihu Stolničení od Jiřího Gutha z r.1918 a moc ráda si v ní občas listuju. Stará pravidla stolování mají něco do sebe, minimálně to udržuje rodinu pohromadě alespoň u jídla. Některé zvyky by neměli upadat v zapomnění§

    OdpovědětVymazat
  2. Krásně sepsáno před takovou dobou, a stále pravdivé Miluju listování si ve starých kuchařkách :)

    OdpovědětVymazat
  3. [1]: Já články vybírám z malé brožurky, která sloužila k propagaci brambor a bramborového škrobu. Je památkou po manželově babičce Františce, ještě spolu se skleněnou figurkou páva. S ostatním máš zcela jistou pravdu.

    OdpovědětVymazat
  4. [2]: Mě na té brožurce baví ten profesionální styl, čeština už není tak archaická, přesto jsou některé slovní obraty tak kouzelné. Ráda čtu kuchařku po mojí babičce, která zůstává na Chalupech. Tu bych si někdy ráda sehnala v antikvariátu. Je vydaná okolo roku 1950 a snad kuchařka naší vesnice.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Masopustní koblihy

Existují kuchařské záležitosti, ze kterých mám v kuchyni respekt. K domácím koblihám mám možná z dětství i vypěstovaný komplex. To jste totiž nezažili našeho sekýrnického tatínka. Hlavně aby uvnitř nebyly syrový. Hlavně aby měly proužek. Hlavně aby to po bytě nesmrdělo. Atd, atd. Ještě, že jsem se ke smažení masopustních koblih rozhodla v náhlém dobrém rozmaru v sobotním ránu a touze jednu metu po čase zase pokořit. Kdybych to plánovala, určitě by mě celou noc strašil sen o nepropečených koblihách se syrovým těstem uvnitř. foto by Martin Tomšů Pročetla jsem si v babiččiný kuchařce rady hospodyňkám a kuchařkám. Nejdůležitější pro mě byla věta: "Koblihy mají být lehké, nenapité tukem, a proto dáváme do těsta poměrně mnoho žloutků a alkohol." To rozhodlo a se jala zadělávat těsto z Rande s gurmánkou v české kuchyni: 400 g polohrubé mouky, 200 g hladké mouky, špetka soli, 8 žloutků, 3 lžíce moučkového cukru, 100 g másla, 300 ml mléka, kostka droždí - 42 g, 3 lžíce rumu. Na plněn...

Hrachová polévka po bavorsku

Klidně bych se mohla vsadit, že tahle polévka zachutná i zapřísáhlým odpůrcům hrachu. Tenhle recept bude podle mého soudu klasický německý eintopf a pěkně vydatný - vepřové koleno svým vysokým obsahem želírůjících látek propůjčí polévce svou nej-vlastnost a to klihovatost (víte co je sulc( ? ) - tak tak nějak podobně). Proto já uzené koleno vyměním ( i když já sulc moc ráda ) za libovější kousek uzeného masa - krkovici - to když chci mít polévku vydatnou s pěknou porcí masa. Nebo klidně za uzená žebírka, ta dají polévce ještě lepší uzenou chuť a vůni, jen toho masa abys pak pohledal. Polévka příjemně zavoní kořením a na jazyku vás příjemně polechtá plností piva. foto by Martin Tomšů 150 g mrkve, 1 větší cibule, 200 g brambor, 2 ks řapíkatého celeru ( 150 g celerové bulvy ), 150 g hrachu, 2 lžíce oleje, koření: 2 hřebíčky, svazek bylinek:tymián,petrželka, bobkový list, 300 g uzeného kolena ( raději libovější uzené maso ), 7 dl vody, 3 dl piva ( desítka, jedenáctka, plnotučná dvanáctka j...

Tvarohové knedlíky se studenou jahodovou omáčkou

Tohle je tvarohová rychlova pro Evu. Když si namočíš ruce, tak ti půjdou balit a plnit meruňkami. Pokud jsou meruňky málo sladké, nadij každou kostkou cukru. Jestli chceš zkusit kynuté, tak mrkni sem . (foto by Martin Tomšů) Pro 4 osoby: na studenou jahodovou omáčku: cca 1 kg jahod, cukr podle chuti. Jahody pečlivě omyju a pak odstraním zelené "šťopky." Dvě třetiny rozmixuji ponorným mixérem, zbývající třetinu pokrájím na menší kousky a zamíchám dohromady. Dříve jsem jahody šťouchala do merendy, ale mixovananá omáčka mi přijde méně vodová a víc "kultivovaná." na tvarohové knedlíky: 250 g tvarohu, 2 vejce, 125 g krupice, 1 polévková lžíce hrubé mouky, 15 g másla, 1/4 čajové lžičky soli. Dám vařit hrnec plný vody. Když začne voda vřít, osolím a připravím rychlé tvarohové těsto: tvaroh umíchám s vejci a máslem, zapracuju krupici, mouku, sůl. Kávovou lžičkou, kterou si namáčím v vroucí vodě, tvaruju přibližně stejně veliké noky, které sázím do vody. Nevařím klokotem, je...