Přeskočit na hlavní obsah

Úprava stolu - desatero dobré hospodyně

Desatero dobré hospodyně - sbírka osvědčených kuchařských předpisů
Sestavil Sbor zkušených hospodyň při Státních výzkumných ústavech bramborářských v Německém Brodě
1938
Tiskem a nákladem - noviny - tiskařských a vydavatelských podniků v Německém Brodě, Cena Kč 10,-
"Úprava stolu
Vkusně podané pokrmy na čistě prostřeném stole vzbuzují chuť k jídlu a proto úprava stolu jest důležitá nejen z důvodů estetických, ale má význam i pro zdraví.
Úprava stolu řídí se dle zámožnosti a požadavku rodiny, ale ať jest to stůl nejprostší, platí vždy základní pravidlo: čistota, pořádek a úhlednost.
Účelem této kapitoly jest popsati pouze denní jednoduché prostíraní, které jest úkonem docela všedním a snad právě proto tak zanedbávaným,
K obyčejnému obědu prostřeme vždy čistý ubrus. Na talíř nebo vedle talíře položí se prostě složený ubrousek. Nejkrásněji se vyjímají ubrusy a ubrousky lněné. Talíře klademe na stůl, vždy dva pro osobu, mělký vespod a hluboký navrch. Před talíře postavíme sklenice, vpravo položíme nůž a lžíci, vlevo vidličku. Do středu stolu dáváme nádobky s octem, olejem a solí. Je-li možno, přizdobíme květinou, která má býti nízká, aby nepřekážela a nekácela se.
Nejen základní úpravo stolu, ale i úprava pokrmů vzbuzuje chuť k jídlu, která jest nezbytným činitelem k dobrému trávení a zažívání. Musíme proto věnovat zvláštní péči také úpravě pokrmů a jejich podávání.
Není vhodné podávati jídlo v nádobě, v níž bylo připravováno. Takto předkládáné jídlo nevypadá pěkně a od nádob s špiní ubrus. Jídlo jest třeba vždy dáti na teplou mísu, která se zahřeje nad kamny, neboť podávaná jídla mají býti teplá a vychladnutím ztrácejí na jakosti.
Čestné místo u stolu zaujímá vždy hospodyně, která rozděluje též sama pokrmy. Je-li v rodině host, zaujímá čestné místo po pravici hostitelky.
K snídaním a svačinám prostíráme ubrus a ubrousky barevné, k večeři bílé jako k obědu."
Zdroj fotografie: Textil Zítka

Pro kanafas na Chodsko nebo na Fler.cz.

Komentáře

  1. Milé počtení, doma mám starou knihu Stolničení od Jiřího Gutha z r.1918 a moc ráda si v ní občas listuju. Stará pravidla stolování mají něco do sebe, minimálně to udržuje rodinu pohromadě alespoň u jídla. Některé zvyky by neměli upadat v zapomnění§

    OdpovědětVymazat
  2. Krásně sepsáno před takovou dobou, a stále pravdivé Miluju listování si ve starých kuchařkách :)

    OdpovědětVymazat
  3. [1]: Já články vybírám z malé brožurky, která sloužila k propagaci brambor a bramborového škrobu. Je památkou po manželově babičce Františce, ještě spolu se skleněnou figurkou páva. S ostatním máš zcela jistou pravdu.

    OdpovědětVymazat
  4. [2]: Mě na té brožurce baví ten profesionální styl, čeština už není tak archaická, přesto jsou některé slovní obraty tak kouzelné. Ráda čtu kuchařku po mojí babičce, která zůstává na Chalupech. Tu bych si někdy ráda sehnala v antikvariátu. Je vydaná okolo roku 1950 a snad kuchařka naší vesnice.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak chutná Šumava

    V pátek na Kvildě. Co rozhodně musíte ochutnat, je povidloň. Staročeský povidloň. Řezy z odpalovaného těsta, promazané tradičními švestkovými povidly a tvarohovo šlehačkovým krémem. Zajděte si na něj do Pekárny Kvilda , stojí hned při hlavní silnici. Kromě povidloně si můžete dát nešizený borůvkový koláč z tenkého kynutého těsta. A moc nám chutnal žitný chléb, který jsme si vzali s sebou. Vydržel jako čerstvý ještě třetí den po upečení. Večer v Kašperských Horách a za odměnu Plzeň a místní limonáda, která děti (kromě pizy) vždy potěší vtipnou etiketou i chutí. V sobotu autobusem z Kašperek do Čeňkovy Pily a pěšky proti proudu mé nejkrásnější řeky Vydry.Asi po čtyřech kilometrech dorazíme k Turnerově chatě. Už v jedenáct hodin dopoledne tam panuje obědový chaos, který obsluha v pohodě zvládá na venkovní zahrádce i uvnitř. Hospoda v chatě hučí. Vyhlášená je domácí hříbková bramboračka, my si dáme zelňačku s krajícem chleba a borůvkové lívanečky. Obojí super, stejně jako piv...

Pražma pečená v troubě

  Ahoj, milí čtenáři! Dnes vám chci ukázat, jak si připravit jednoduché a chutné jídlo z pražmy, kterou jsem našel v akci v supermarketu. Pražma je druh mořské ryby, která má bílé maso a jemnou chuť. Je bohatá na bílkoviny, omega-3 mastné kyseliny a vitamíny. A navíc je velmi snadná na přípravu!   Potřebujete:   - 1 pražmu (asi 1 kg) - 4 mrkve - 2 cibule - 1 svazek petržele - 2 lžičky římského kmínu - sůl, pepř, olivový olej   Postup:   1. Troubu předehřejte na 180 °C. Pražmu omyjte, osušte a vykuchejte. Pokud chcete, můžete ji nechat vykuchat v obchodě, ale já si to rád dělám sám. Je to taková relaxace, když si pohrávám s rybími vnitřnostmi. 😂 2. Mrkev oloupejte a nakrájejte na kolečka. Cibuli oloupejte a nakrájejte na půlkolečka. Petržel nakrájejte nahrubo. Všechnu zeleninu smíchejte v míse a osolte, opepřete a přidejte římský kmín. Římský kmín dodá jídlu zajímavou chuť a vůni, ale pokud ho nemáte rádi, můžete ho vynechat nebo nahr...

Fasolada

Občas žasnu, jak jsou internetové sítě různorodě klikaté a občas ve čtených článcích objevím takovou perlu, která nemá s hlavním tématem čtení moc do činění, ale mě s zato do kuchyně hodí. Čtu Ostrovanku : "Když jsme šli předevčírem na trh, abychom zakoupili velké bílé fazole na výbornou řeckou polévku fasoládu, překvapily nás rozdíly v cenách fazolí. Kilo těch řeckých stálo 7,80!! a kilo stejně vypadajících fazolí z dovozu 3,60 eur. Ptali jsme se prodavače, odkud ty dovezené fazole jsou a jaký je mezi nimi rozdíl. Prodavač se chvilku zamyslel: "Ty dovezené jsou ze Srbska, jsou výborné, dobře se vaří doměkka. Ale!! Ty řecké fazole jsou z Florini a ta chuť, ta se prostě nedá srovnat, jsou výborné, šťavnaté, prostě řecké…" Ač jsme pro podporu řecké ekonomiky, koupili jsme fazole srbské a pak doma dlouze diskutovali o tom, že pokud by kdokoliv poznal rozdíl mezi řeckými a srbskými fazolemi, dal by se jednoznačně prohlásit za fazolového mistra. Škoda, že jsou lidé nuceni pro...