Quiche s vůní pro silné nátury plus ředkvičky a špenát jako bonus

Pokaždé, když si vyzvedneme zeleninovou bedýnku, vrhneme se na ochutnávání syrové čerstvé zeleniny. Pak pro mě nastává plánování a vaření ze zeleniny zbylé. Z vlastní zkušenosti vím, že se nevyplatí otálet, v lednici zelenina ztrácí dobrou chuť i vzhled a pro syslování do mrazáku si jí přeci nekupujeme.

Hledala jsem upotřebení pro přemíru naťové cibulky a našla nápad u Mlsné kočky, kterým jsem zabila dvě mouchy jednou ranou. Jednak jsem věděla, kam bych cibulku použila, druhak jsem dostala inspiraci čím přispět na společný stůl k pozvanému zahradnímu grilování.

Pro změnu jsem vyměnila jeden typicky voňavý, český sýr za druhý, v rodině preferovaný. Tento quiche je pečený pro milovníky Romadůru. Pro recept na křehké těsto na korpus quiche jsem nahlédla k Šárce. Jen jsem špaldovou mouku vyměnila za celozrnnou pšeničnou, jemně mletou poměr jsem půl na půl namíchala s moukou obyčejnou hladkou. Na křehké těsto:

150 g celozrrnné, pšeničné, jemně mleté mouky,

150 g hladké (bílé) mouky,

špetka soli,

125 g másla

100 ml vlažné vody.

Všechny ingredience vložím do robotu se sekacími noži (které se obvykle používají na sekání - mletí masa). Zmáčknu knoflík a čekám, možná dvě minuty, až se vše spojí do celistvé koule. Těsto jsem ani nenechávala odležet, hned jsem jej rozválela, vložila do formy vyložené pečícím papírem, propíchala vidličkou a dala předpéct do připravené trouby, vyhřáté na 170 C. Korpus se předpékal a já připravila náplň:

• necelé dva svazky naťové cibulky jsem očistila , omyla a a nakrájela na drobná kolečka a smíchala s jedním Romadůrem, nakrájeným na drobné kostičky,
• jednu zakysanou smetanu a tři vajíčka jsem vyšlehala metlou do hladkého krému, který jsem ovoněla provensálským kořením.

Předpečený korpus jsem naplnila cibulkovo-sýrovou směsí, zalila smetanově-vaječným krémem, pokladla kousky druhého Romadůru. Původní nakrájené plátky jsem pak s rozmyslem natrhala na menší kousky. Na povrchu pokapat olivovým olejem, okořenit čerstvě mletým pepřem a dát znovu do trouby, péct, dokud náplň neztuhne, asi čtvrt hodinky. Vůně už se line bytem a utíká i ze všech otevřených oken. Pro mě je to vůně příjemná.

Upečený koláč jen nechám další čtrthodinku vychladnout, pak jej popadnu a utíkám na grilovací oběd. Ač mám ráda quiche rozleželé, nejlépe za studena až druhý den, pro tento romadůrový to neplatí. Ten je chutný jen teplý a vlažný, do té doby funguje jeho chuť a vůně. Když vychladne, zbyde jen nepatrná stopa.

Ředkvičky si našly cestu do zdravé snídaňové pomazánky. Nahrubo nastrouhané jsem je smíchala s jednou vaničkou -

250 g odtučněného měkkého tvarohu a lžící olivového oleje. Odtučněný je zdravější, tučný tvaroh ale rozhodně chutnější. Je na vás, který použijete. Zbývá osolit a přidat trošku zeleného. Já po libosti ostatních členů rodiny přidala naťovou cibulku, kdyby však záleželo pouze na mě, nastříhala bych do pomazánky řeřichu. Čeho se zpožděním lituju, je, že jsem ředkvičkovou nať vyhodila a nezkusila z ní uvařit polévku.

Už jsem se v předešlých článcích zmiňovala, že ujíždím na listovém špenátu. Opět jen já, z celé rodiny. Jedna její půlka může jen ten tradiční protlakový, jedna čtvrtina špenát nemusí vůbec. Takhle většinou dopadne moje rychlovka. Špenát proženu rychlostí blesku po pánvi s olivovým olejem a rozpuštěným plátkem másla. Přisolím a nechám špenát zavadnout. Tak to by prozatím bylo z první bedýnky asi vše.