Kdo to ví, odpoví. Myslím, že to bude jednoduché. No tak, schválně:
Detail toho moc nenapoví, tak celé:
Díky za vaše hravé odpovědi.
Existují kuchařské záležitosti, ze kterých mám v kuchyni respekt. K domácím koblihám mám možná z dětství i vypěstovaný komplex. To jste totiž nezažili našeho sekýrnického tatínka. Hlavně aby uvnitř nebyly syrový. Hlavně aby měly proužek. Hlavně aby to po bytě nesmrdělo. Atd, atd. Ještě, že jsem se ke smažení masopustních koblih rozhodla v náhlém dobrém rozmaru v sobotním ránu a touze jednu metu po čase zase pokořit. Kdybych to plánovala, určitě by mě celou noc strašil sen o nepropečených koblihách se syrovým těstem uvnitř. foto by Martin Tomšů Pročetla jsem si v babiččiný kuchařce rady hospodyňkám a kuchařkám. Nejdůležitější pro mě byla věta: "Koblihy mají být lehké, nenapité tukem, a proto dáváme do těsta poměrně mnoho žloutků a alkohol." To rozhodlo a se jala zadělávat těsto z Rande s gurmánkou v české kuchyni: 400 g polohrubé mouky, 200 g hladké mouky, špetka soli, 8 žloutků, 3 lžíce moučkového cukru, 100 g másla, 300 ml mléka, kostka droždí - 42 g, 3 lžíce rumu. Na plněn...
První tip: Pivní soudek (s chlazením uvnitř)?
OdpovědětVymazatP.
Vlastně by to mohlo být i cokoliv, co by mělo naopak "ohřívací" jednotku uvnitř. Třeba nádoba na kávu, čaj, grog
OdpovědětVymazatP.
[2]: Tak tady nám přihořívá. Dlouho jsem netušila, co to ten mužův dědeček uchovával na půdě chaty, až nedávno se mi rozblesklo.
OdpovědětVymazatVypadá to jak na chlazení mléka
OdpovědětVymazatKdybys nebyl hlupákem, nestal by ses medvědem....
OdpovědětVymazat