V pátek na Kvildě. Co rozhodně musíte ochutnat, je povidloň. Staročeský povidloň. Řezy z odpalovaného těsta, promazané tradičními švestkovými povidly a tvarohovo šlehačkovým krémem. Zajděte si na něj do Pekárny Kvilda , stojí hned při hlavní silnici. Kromě povidloně si můžete dát nešizený borůvkový koláč z tenkého kynutého těsta. A moc nám chutnal žitný chléb, který jsme si vzali s sebou. Vydržel jako čerstvý ještě třetí den po upečení. Večer v Kašperských Horách a za odměnu Plzeň a místní limonáda, která děti (kromě pizy) vždy potěší vtipnou etiketou i chutí. V sobotu autobusem z Kašperek do Čeňkovy Pily a pěšky proti proudu mé nejkrásnější řeky Vydry.Asi po čtyřech kilometrech dorazíme k Turnerově chatě. Už v jedenáct hodin dopoledne tam panuje obědový chaos, který obsluha v pohodě zvládá na venkovní zahrádce i uvnitř. Hospoda v chatě hučí. Vyhlášená je domácí hříbková bramboračka, my si dáme zelňačku s krajícem chleba a borůvkové lívanečky. Obojí super, stejně jako piv...
"Žiju, nestylizuju..."
Krásný nadpis! My v sobotu naprosto reailisticky jednoho pašíka zamordovali, ale s láskou ho teď konzumujeme!
OdpovědětVymazatÚplnou náhodou se mi poštěstilo naladit si ČR 2 právě v momentě laskavého vyprávění. Ani jsem si nevšimla, že jsem zdolala 120 km cesty a příjemně naladěna jsem z auta vystupovala doma S ČR 2 jezdím poslední dobou čím dál častěji. Díky za připomenutí rozhlasových vln a síly mluveného slova
OdpovědětVymazat[2]: Já to Anderleho povídání zbožňuju. Je to tak milé, klidné, laskavé. Moc se mi líbilo, když vyprávěl o svém sousedovi-kutilovi za Nového Světa na Malé Straně. Ten si do komína zabudoval velké vojenské naběračky (bez držadla), aby to dělalo dojem dělové koule, vstřelené do zdiva. Cizincům pak poutavě vyprávěl, jací kruťasové byli ti Švédové za třicetileté války.
OdpovědětVymazat