Přeskočit na hlavní obsah

Chai vala , je právě čas na čaj

Také Vás někdy - něčí blogový příspěvek tak nadchne, že neotálíte a recept tentýž den vyzkoušíte? Nebo ihned začnete shánět nový olej, ocet, koření nebo jinou potravinu, bez které jste dosud normálně existovali, ale nyní máte pocit, že bez ní se vaše kuchyně neobejde? U mě za to může Yva a kardamom!
Chuť tohoto koření mi doposud zůstala utajená. Kardamom jsem urychleně zakoupila a byla spokojená. Občas jsem otevřela skleněnou kořenku, přičichla a přemýšlela, kam s ním? Do Indie!
Na čtyři kalíšky chaie potřebuji:

4 čajové lžičky granulovaného černého čaje
( Taj Mahal, Red Label, Assam),
1/2 litru polotučného mléka,
5 ks hřebíčku,
3 ks celého černého pepře,
2 ks skořicové kůry,
2-3 zelené kardamomy,
cukr - hnědý třtinový.

Do rendlíku dám sypaný čaj, všechno koření - kromě kardamomu, cukr a mléko. (Ten nejkvalitnější čaj, který jsem doma našla, byl english breakfast tea - St. James´s Teas - dárek z cesty ). Chai přivedu k varu a teprve pak přihodím rozpuklý kardamom. Za stálého míchání vařím maximálně dvě minuty. Přes sítko chai nalévám do těch nejmenších hrnečků.
Hotový nápoj mile překvapil. Chuť mi nejvíce připomínala čokoládu. Po štiplavosti černého pepře ani památky. Koření v chuti chaie bylo rovnoměrně rozložené, žádná nevyčnívala nad ty ostatní. Měla jsem "štěstí," pochutnala jsem si na třech kalíškách. Dáme si rovnici? Kolik členů rodiny chai odmítlo vypít?

Ze zdroje - od meissje z Labužníka o chaii:

" V Indii se k výrobě "chaie" používá granulovaný černý sypaný čaj. Jsou to lístky čaje posekané na velmi drobno a suchým teplem se zkroutí do drobounkých granulek. Pokud nemáte granulovaný čaj, použijte kvalitní klasicky sypaný černý čaj.
Chai se v Indii pije jako hlavní nápoj. Během dne mají Indove dvě pauzy. Dopoledne v 10.00 hod a odpoledne v 16.00 - těmto pauzám se tady říká " chai vala". Je to čas kdy se pije čaj.. Pijí ho co nejvíce horký, z duritek - malých skleněných kalíšků o obsahu asi 1 dcl.
Chai vyloženě hlasitě srkají a vychutnávají si chuť a horkost nápoje a to i ve dnech kdy teplota přeskočí 45 °C. Indove skoro neznají klasickou úpravu čaje, tak jak ho děláme my. Rádi se chlubí tím, že to byli oni kdo naučili Angličany dělat " čaj s mlékem"...kdo ví ?! Pokud si v Indii objednáte "thee", tak se vás budou několikrát ptát...cože si to chcete dát ??? Tohle slovo Indove vůbec nepoužívají a naši klasickou přípravu čaje odsuzují.
Na chai existuje mnoho receptů, někdo přidává koření masalu ( speciálně namíchanou pro chai), jiný přidává i čerstvý zázvor nebo sušené kousky datli či manga atd. Určitě ale nevynechejte kardamon, skořici a hřebiček - to jsou tri základní kameny pro výrobu indického chaie.

Nikdy nepoužívejte jiný čaj než ČERNÝ.
Nikdy nepouživejte jiné mléko než POLOTUČNÉ.
Místo cukru mužete použít med, ale počitejte s tím, že se to odrazí na vůni a chuti čaje."

Komentáře

  1. Přímo čajový obřad... . Abych řekla pravda, moc na čaj nejsem, resp. jsem spíš čajový barbar . Má ráda ovocné "čaje" s medem a citrónem, sem tam zelený čaj. Vyloženě se vyhýbám černému čaji, protože mi nedělá dobře na žaludek.

    OdpovědětVymazat
  2. Já jsem možná barbar z druhého úhlu pohledu - občas o sobě tvrdím, že bych vypila i "louhované seno." Chutnají mi všechny druhy čajů - i ty apatykářské na různé neduhy. Jediné, co nesnesu, je jakýkoliv čaj s umělou, průmyslovou příchutí medu.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Masopustní koblihy

Existují kuchařské záležitosti, ze kterých mám v kuchyni respekt. K domácím koblihám mám možná z dětství i vypěstovaný komplex. To jste totiž nezažili našeho sekýrnického tatínka. Hlavně aby uvnitř nebyly syrový. Hlavně aby měly proužek. Hlavně aby to po bytě nesmrdělo. Atd, atd. Ještě, že jsem se ke smažení masopustních koblih rozhodla v náhlém dobrém rozmaru v sobotním ránu a touze jednu metu po čase zase pokořit. Kdybych to plánovala, určitě by mě celou noc strašil sen o nepropečených koblihách se syrovým těstem uvnitř. foto by Martin Tomšů Pročetla jsem si v babiččiný kuchařce rady hospodyňkám a kuchařkám. Nejdůležitější pro mě byla věta: "Koblihy mají být lehké, nenapité tukem, a proto dáváme do těsta poměrně mnoho žloutků a alkohol." To rozhodlo a se jala zadělávat těsto z Rande s gurmánkou v české kuchyni: 400 g polohrubé mouky, 200 g hladké mouky, špetka soli, 8 žloutků, 3 lžíce moučkového cukru, 100 g másla, 300 ml mléka, kostka droždí - 42 g, 3 lžíce rumu. Na plněn...

Hrachová polévka po bavorsku

Klidně bych se mohla vsadit, že tahle polévka zachutná i zapřísáhlým odpůrcům hrachu. Tenhle recept bude podle mého soudu klasický německý eintopf a pěkně vydatný - vepřové koleno svým vysokým obsahem želírůjících látek propůjčí polévce svou nej-vlastnost a to klihovatost (víte co je sulc( ? ) - tak tak nějak podobně). Proto já uzené koleno vyměním ( i když já sulc moc ráda ) za libovější kousek uzeného masa - krkovici - to když chci mít polévku vydatnou s pěknou porcí masa. Nebo klidně za uzená žebírka, ta dají polévce ještě lepší uzenou chuť a vůni, jen toho masa abys pak pohledal. Polévka příjemně zavoní kořením a na jazyku vás příjemně polechtá plností piva. foto by Martin Tomšů 150 g mrkve, 1 větší cibule, 200 g brambor, 2 ks řapíkatého celeru ( 150 g celerové bulvy ), 150 g hrachu, 2 lžíce oleje, koření: 2 hřebíčky, svazek bylinek:tymián,petrželka, bobkový list, 300 g uzeného kolena ( raději libovější uzené maso ), 7 dl vody, 3 dl piva ( desítka, jedenáctka, plnotučná dvanáctka j...

Fasolada

Občas žasnu, jak jsou internetové sítě různorodě klikaté a občas ve čtených článcích objevím takovou perlu, která nemá s hlavním tématem čtení moc do činění, ale mě s zato do kuchyně hodí. Čtu Ostrovanku : "Když jsme šli předevčírem na trh, abychom zakoupili velké bílé fazole na výbornou řeckou polévku fasoládu, překvapily nás rozdíly v cenách fazolí. Kilo těch řeckých stálo 7,80!! a kilo stejně vypadajících fazolí z dovozu 3,60 eur. Ptali jsme se prodavače, odkud ty dovezené fazole jsou a jaký je mezi nimi rozdíl. Prodavač se chvilku zamyslel: "Ty dovezené jsou ze Srbska, jsou výborné, dobře se vaří doměkka. Ale!! Ty řecké fazole jsou z Florini a ta chuť, ta se prostě nedá srovnat, jsou výborné, šťavnaté, prostě řecké…" Ač jsme pro podporu řecké ekonomiky, koupili jsme fazole srbské a pak doma dlouze diskutovali o tom, že pokud by kdokoliv poznal rozdíl mezi řeckými a srbskými fazolemi, dal by se jednoznačně prohlásit za fazolového mistra. Škoda, že jsou lidé nuceni pro...