Přeskočit na hlavní obsah

Jak jsem zabila vánoce

V prosincovém čísle časopisu Apetit mě velmi zaujal obrázkový postup filetování kapra. Ryba bez kostí, to by padla ta jediná, velká překážka, pro kterou zbytek mé rodiny ryby nemá rád na talíři. Vzpoměla jsem si na svá dětská léta a vydala jsem se s mojí Aničkou pro kapra na sádky. Stylově, procházkou se sáňkami, díky předvánoční sněhové nadílce. Kapřík měl ukázkovou váhu 2,7 kg a byl to naháč bez šupin, tak jak Apetit doporučoval.
Kapra jsme si přivezli už "praštěného,"jak jsem poprosila pana rybáře. O tom, že nám ho "praštil" ne moc dobře, jsem se přesvědčovala skoro celé dvě hodiny filetování (prostě se cukal a nevím, jestli to za ty nervy stálo). Kůži kapra jsem pod vodou očistila nožem. Odstranila hlavu a ocas. Vyjmula vnitřnosti. Teď začal proces filetování: od hřbětu - začinala jsem v místech od hlavy jsem pomalu podél kostí odstraňovala maso. Získala jsem dvě krásné poloviny.
Poloviny jsem nakrájela na porce. Každou porci jsem opatrně až na kůži nařízla ve vzdálenosti 3 mm - tedy alespoň jsem se o to snažila. Zářezy mají rozdrtit kosti, které se při tepelné úpravě kapra mají v mase rozpustit. Nejdůležitější je být precizní se zářezy v místech hřbetu kapra, kde se nalézá mnoho malých kostí.


Možná tím, že jsem pro kapra zvolila jinou úpravu, než smažením v trojobalu, jsem přesto kosti cítila. Možná jsem také nebyla přesná v třímilimetrových zářezech. Ale nebylo to nic, co by se nedalo překousnout :-). Protože jsem škrhola, zbytek "odfiletovaného" kapra skončil v troubě, na másle a s kmínem. Taková klasická porce pro kočku (alespoň tu z pohádky):
Když se muž vrátil z práce, Anička za ním hned běžela a jako hlavní novinu dne, mu hlásila: "Tati, víš co se stalo? Máma zabila vánoce!"

Komentáře

  1. Tak to skláním pomyslný klobouk, jseš šikula! Já bych se do takového piplavé práce asi nepouštěla. Kdo chtěl rybu bez kostí, dostal u nás pangase - smaženého a na marinovaného s bílým vínem a na zelenině. Tvá dcerka má skvělé hlášky   , podle nadpisu jsem čekala úplně něco jiného  

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Madlo, myslím, že příště se už do toho také nebudu pouštět. Naše příští vánoční ryba bude hotový koupený filet z lososa nebo pstruh. Ač jsem se každý rok na kapra strašně moc těšila, letos mi k mému zklamání přestal chutnat. Přijde mi tučný a těžký. Ale možná se to zase obrátí .

    OdpovědětVymazat
  3. Někdo povídal, že v jistém hypáči viděl prodávat kapra už nařezaného na ty úzké řezy - ale nevím, jestli právě tohle rybu dost nepoznamená...že se maso moc rozdrtí? Taky jsem už uvažovala o jiné rybě.

    OdpovědětVymazat
  4. [3]: Já jsem zvolila špatnou recepturu pro takto upraveného kapra. Naložila jsem ho do směsi jogurtu, vejce a koření. Druhý den jsem ho obalila ve strouhance a "dietně" pekla na pečícím papíře v troubě, jen lehce pocákáné olejem. To že jsem to úplně překombinovala, až přestřelila, lehce poznáš. Měla jsem část vyzkoušet i jako klasický trojobal, věřím, že by byl lepší.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Masopustní koblihy

Existují kuchařské záležitosti, ze kterých mám v kuchyni respekt. K domácím koblihám mám možná z dětství i vypěstovaný komplex. To jste totiž nezažili našeho sekýrnického tatínka. Hlavně aby uvnitř nebyly syrový. Hlavně aby měly proužek. Hlavně aby to po bytě nesmrdělo. Atd, atd. Ještě, že jsem se ke smažení masopustních koblih rozhodla v náhlém dobrém rozmaru v sobotním ránu a touze jednu metu po čase zase pokořit. Kdybych to plánovala, určitě by mě celou noc strašil sen o nepropečených koblihách se syrovým těstem uvnitř. foto by Martin Tomšů Pročetla jsem si v babiččiný kuchařce rady hospodyňkám a kuchařkám. Nejdůležitější pro mě byla věta: "Koblihy mají být lehké, nenapité tukem, a proto dáváme do těsta poměrně mnoho žloutků a alkohol." To rozhodlo a se jala zadělávat těsto z Rande s gurmánkou v české kuchyni: 400 g polohrubé mouky, 200 g hladké mouky, špetka soli, 8 žloutků, 3 lžíce moučkového cukru, 100 g másla, 300 ml mléka, kostka droždí - 42 g, 3 lžíce rumu. Na plněn...

Hrachová polévka po bavorsku

Klidně bych se mohla vsadit, že tahle polévka zachutná i zapřísáhlým odpůrcům hrachu. Tenhle recept bude podle mého soudu klasický německý eintopf a pěkně vydatný - vepřové koleno svým vysokým obsahem želírůjících látek propůjčí polévce svou nej-vlastnost a to klihovatost (víte co je sulc( ? ) - tak tak nějak podobně). Proto já uzené koleno vyměním ( i když já sulc moc ráda ) za libovější kousek uzeného masa - krkovici - to když chci mít polévku vydatnou s pěknou porcí masa. Nebo klidně za uzená žebírka, ta dají polévce ještě lepší uzenou chuť a vůni, jen toho masa abys pak pohledal. Polévka příjemně zavoní kořením a na jazyku vás příjemně polechtá plností piva. foto by Martin Tomšů 150 g mrkve, 1 větší cibule, 200 g brambor, 2 ks řapíkatého celeru ( 150 g celerové bulvy ), 150 g hrachu, 2 lžíce oleje, koření: 2 hřebíčky, svazek bylinek:tymián,petrželka, bobkový list, 300 g uzeného kolena ( raději libovější uzené maso ), 7 dl vody, 3 dl piva ( desítka, jedenáctka, plnotučná dvanáctka j...

Tvarohové knedlíky se studenou jahodovou omáčkou

Tohle je tvarohová rychlova pro Evu. Když si namočíš ruce, tak ti půjdou balit a plnit meruňkami. Pokud jsou meruňky málo sladké, nadij každou kostkou cukru. Jestli chceš zkusit kynuté, tak mrkni sem . (foto by Martin Tomšů) Pro 4 osoby: na studenou jahodovou omáčku: cca 1 kg jahod, cukr podle chuti. Jahody pečlivě omyju a pak odstraním zelené "šťopky." Dvě třetiny rozmixuji ponorným mixérem, zbývající třetinu pokrájím na menší kousky a zamíchám dohromady. Dříve jsem jahody šťouchala do merendy, ale mixovananá omáčka mi přijde méně vodová a víc "kultivovaná." na tvarohové knedlíky: 250 g tvarohu, 2 vejce, 125 g krupice, 1 polévková lžíce hrubé mouky, 15 g másla, 1/4 čajové lžičky soli. Dám vařit hrnec plný vody. Když začne voda vřít, osolím a připravím rychlé tvarohové těsto: tvaroh umíchám s vejci a máslem, zapracuju krupici, mouku, sůl. Kávovou lžičkou, kterou si namáčím v vroucí vodě, tvaruju přibližně stejně veliké noky, které sázím do vody. Nevařím klokotem, je...