Nechala jsem si odvyprávět, jak chutné je carpaccio z červené řepy, tak jak jej připravují u "nás u Rusů." Ještě jsem si na něj nezašla, zato jsem se pokusila o stejnou kombinaci popisovaných surovin a dvakrát za sebou jsem si jej naservírovala k večeři. Nevím, jak dalece je autentické, ale mně to prostě chutná!
Na jednu porci:
1 upečenou bulvu červené řepy,
olivový olej (nyní cákám tím od Pospíšilů),
vinný ocet,
sušené oregáno.
Na omáčku/dip (vystačí na 4 porce):
1 tučný tvaroh - 250 g,
1 stroužek česneku,
sůl.
S dipem babicuju:
Měkký tučný tvaroh umíchám se solí, česnekem. Nemám-li tučný, dám polotučný, nebo nízkotučný, k tomu ale přidám kelímek bílého jogurtu, nebo kysané smetany, cca 150 g. Nemám-li tvaroh, dám jen kysanou smetanu.
Červenou řepu vytáhnu z lednice, nakrájím na tenké plátky, rozložím vějířovitě po talíři, pokapu olivovým olejem a vinným octem. Posypu sušeným oregánem. Doprostřed navrším kopeček ochuceného tvarohu. Podávám s opečeným celozrnným toastem.
A takhle carpaccio přistane na stůl ve zmíněné restauraci - Pancake factory:
Uprostřed se hnízdí kysaná smetana, musí být vysokoprocentní, protože je to lahoda sama, nedochucená, nedosolená, bez česneku. Česnek a petrželka hrají prim na příloze - čerstvém toastu. Dýňová semínka je lepší nasucho opražit, tedy mě to tak více chutná.
Dobrou chuť!
Jednoduché, elegantní, nádherné, nabité barvami a vitamíny.V naší rodině jsem bohužel jediná, kdo červenou řepu miluje, takže jsem ji už dlouho neměla, protože vařit nebo péct) jen pro sebe je mi líto, ale tvé nádherně jednoduché a stylové carpaccio přímo vybízí k akci!
OdpovědětVymazatMně by to také chutnalo
OdpovědětVymazat[2]: Díky, opraveno.
OdpovědětVymazat[1]: Také jsem jediná. Peču si jí jedině při příležitosti jiného pečení - pečeně k obědu, řepu přihodím. To samé s moučníkem, ale to pak troubou topím déle.
OdpovědětVymazatJá jsem kdysi ochutnávala řepné carpaccio dle receptu v Apetitu, postup byl myslím podle Zdeňka Pohlreicha a bych malinko složitější, ale chuťově něco nečekaného. Od té doby na "to" myslím a vím, že se plátky řepy vedle pravého carpaccia nemusí stydět. Naopak! Je to úžasné, co vše se dá vykouzlit s "obyčejnou" zeleninou!
OdpovědětVymazatÚžasné :) Moc díky za připomenutí, budu si to muset zkusit též. Už je to dlouho, co jsme měli doma řepu, takže mám aspoň inspiraci na večeři :)
OdpovědětVymazatŘepu můžu v jakékoli úpravě! Teď mi domů putuje kniha Jak se vaří v SSSR z roku 1953 a už se těším právě na ty recepty z červené řepy!
OdpovědětVymazatad 5 - Pohlreichovo carpaccio je i v jeho kuchařce Bravo, šéfe a řepa se dává syrová, jen se marinuje.Dělám si řepu stejně, jen v kouskách jako salát - a protože kozí sýr nemůžu, dávám různé, skvělá je brynza.
OdpovědětVymazat[5]:+[6]:+[7]:+[8]: Červená řepa čaruje a chutná, mé spojení s tvarohem je ekonomicky výhodné. Bravo šéfe mám v knihovně, marinovaná syrová řepa v lákavých chutích mě zajímá, vyzkouším. Také nemůžu sýr kozí, jen jednou jsem ochutnala čerstvý, který mi nevadil.
OdpovědětVymazatZkuste zapálenou kuchařku:
OdpovědětVymazatAnnanas zapéct se třtinovým cukrem a polít to pravým key rumem.
Jde o původní a originální recept šéfkuchařky Lenky Požárové, jak nám to předvedla s Šou Jana Krause na Primě.
Svíčková to pravda není, ale ta chuť není špatná.
Nádherný recept! Řepu si upeču v remosce a co nejdřív vyzkouším, díky
OdpovědětVymazatA dostal mě výraz "babicovat" (s dipem)
[10]: Ananasové carpaccio?
OdpovědětVymazat[11]: Díky , nejlepší by bylo k řepě také upéct nějaký ten domácí chlebík, ne?
OdpovědětVymazatLovím recepty na Pekárnománii !