Přeskočit na hlavní obsah

Zimní zabijačkové vitamíny

Jitrnice, jelítka kroupová i housková, tlačenka, ovar, černá polívka, prejt, smažák, škvarky, sádlo a čerstvé řízky - smažené na sádle. Zabijačkové hody by mohly být touto dobou v plném proudu. Voňavá masová nadílka dokáže ale naše žaludky a žlučníky potrápit. Někdo si pomůže stopečkou dobré pálenky, u nás doma ale bylo zvykem k tomu tučnému přidat něco kompenzující zdravější přílohy. A co se asi v únoru mohlo a může krčit z poslední úrody ve sklepech a spižírnách, než kysané zelí, jablka, cibule, křen a řepa. Dobře, ještě zbytky zcvrklé mrkve, petržele, celeru a brambor. A dýně. Ale ty se mi do mých dvou receptů nehodí.


Přímo na zabijačku se u nás dělal křen na dvojí způsob - jablečný a ten můj oblíbený, červený:
Potřebuji:
1 křenový kořen (nejlepší kořínek křenu je dvouletý, cituji Naší kuchařku),
6 malých bulv červené řepy (o velikosti tenisového míčku), nebo jednu obrovskou.
Řepu omyju a předem uvařím, nebo upeču zabalenou v alobalu v troubě (úsporně, samozřejmě u příležitosti významějšího pečení, jak by řekla moje maminka:"Nehoním troubu kvůli šesti kouskům řepy.") Schladlou oloupám a nastrouhám na robotu na struhadle s malými slzičkovými otvory. Na stejném struhadle nastrouhám i křen. Pokud má grády, musím si nos pořádně krýt - převážu ho šálou, šátkem, nebo ho alespoň schovám do roláku. Obojí promíchám a zaleju dvěma naběračkami masového vývaru, když není vývar, postačí převařená voda. Napěchuje se do skleničky se šroubovacím víčkem, v lednici vydrží tak čtrnáct dní bez újmy. Já jsem pro ten svůj použila jen řepy tři, ale je to málo, odhaduji to na jeden díl křenu, dva řepy. Řepa by měla dominovat.
Červený křen je nezbytný k ovaru, hodí se i k jitrničkám a jelítkům. Když už není ze zabijačky ani kousku, tak i k dobrým párkům.

Když lovíme jitrničky a prejt ze zásoby, opékáme je na pánvi nebo rozpékáme v troubě, dává se na stůl tento salát z kysaného zelí:
Potřebuji:
500 g kysaného zelí (kupuji jedině značku Samir z Bohušovic nad Ohří),
1 velké červené jablko,
půlku cibule střední velikosti,
1 polévkovou lžíci řepkového oleje,
1 zarovnanou polévkovou lžíci cukru,
čerstvě mletý pepř.
Zelí překrájím na menší kousky, i s nálevem v míse smíchám s nahrubo nastrouhaným jablkem a nadrobno nakrájenou cibulí. Jablíčko neloupám, jeho slupka je cenná na vlákninu i vitamíny. Pokud je hodně sladké, nemusí se salát přislazovat, záleží na chuti. Přidám olej a okořením mletým pepřem. Salát je lepší, nechá-li se alespoň půl dne rozhležet v lednici. V ní také vydrží tak pět dní vhodný ke konzumaci.


Jsem odkojená na domácích zabijačkových pochoutkách. Představují pro mě jeden z vrcholů gurmánství a jsem hodně háklivá na správné ochucení. Můj táta býval jeden čas hlavní pomocná ruka řezníkova, předkládal nám třem dětem na talíř ty nejvybranější lahůdky. Nesmí být přesoleno, tak akorát česneku, přiměřeně pepře, majoránky. Za dobrou tlačenkou a černou polívkou šla bych světa kraj... Jenže ty staré dobré časy hospodářství jsou pryč. Teď už jen hledám dobré zdroje. Tak pokud vy ty své máte, zkuste ty naše vitamínové přílohy. Dobrou chuť.

Komentáře

  1. Ženská, voni mě zničej! Než jsem přečetla ten první řádek, proslintala jsem si i kolena. Jeden z tuze dobrých zdrojů je řezník ve Vacově. Má jitrničky voňavé, akorát okořeněné, dobrá jelítka, bohužel jen kroupová. Jenomže fouká, tuze fouká. Silnice mezi Nicovem a Vacovem je neprůjezdná. A tak mi zbývá jen to slintání.
    Řepný křen zkusím, zatím dělám jen "vejmrdu" - křen s jablky a naředěný vývarem.
    Zdraví Bergreichenstein

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Než jsem to napsala, slintala jsem nastejnoDomácí zdroje vyschly. Zdravím hory na zlaté stezce, s blýskavými věžemi hradu anděla páně. Teď jsem si je prohlédla na www. stránkách, snad mají staré fotky. Dvakrát jsme v posledních pěti letech jeli okolo a z dálky na nás zářily, přitom jsou na fotkách z pálené tašky? Budu ráda, když červený křen bude chutnat.

    OdpovědětVymazat
  3. :o))) a já se ptám- kde jste sehnala český křen?? Je ze záhrádky? Jestli jste ho někde koupila, mooooooooc prosím o prozrazení toho úžasného místa,kde se ještě neztratil...

    OdpovědětVymazat
  4. Zlato, nemůžu zaručit, že je český. Dá se to nějak poznat podle fotky? Ráda se přiučím. Koupila jsem ho v našem superhypervestředníevropěnejdražším obchodě, patří do družstva Bala.

    OdpovědětVymazat
  5. Krásné vitamínové bomby! Klidně tě příští rok na zabíjačkové dobrůtky pozvu! Už jsme jich přejezeni a co jsme toho rozdali po rodině jako výslužky!
    Vzhledem k tomu, že si paní doktorka vzpomněla, že jsou pravidelné dvouleté preventivní prohlídky, jsem pozvaná v brzké době na odběry, tak teď zabíjačkové dobrůtky vynechávám a živím se podobnými vitamínovými skvosty, které tu popisuješ. Jinak by se doktorka asi nestačila divit!!!

    OdpovědětVymazat
  6. Zabijačka je pro mě taky vzácnost, občas si takové domácí dobroty ráda dám.
    K tomu salátu:
    znám verzi navíc ještě s mrkví, už se chystám delší dobu, že ho připravím, ale nějak stále zapomínám...je moc dobrý a taky dlouho vydrží.

    OdpovědětVymazat
  7. [5]: Ale nic nepřehánět! Můj tatínek si vsugeroval, že je červená řepa ta nejzdravější a cpal se s ní snad i syrovou po ránu. Po čase ho stihla velká ledvinová kolika a po pobytu a rozboru ledvinového kamínku mu doporučili hodně omezit  - "kyselinu šťavelovou" - možná se pletu s názvem? Prostě ne červenou řepu, šťovík, přemíru kyselého zelí.

    OdpovědětVymazat
  8. [6]: Ano, pro mě už taky, bohužel. Mrkev nedáváme, ale občas jí strouhám na jemno jako přílohu k bramborákům, jen tak s kapkou oleje. Druhou přílohu dávám kyselé zelí, neochucené, rovnou z "pytlíku." Zelný salát mi také chutná, dojídali jsme ho v sobotu s plněnými bramborovými knedlíky, včas jsem ho vyndala z lednice, aby se aklimatizoval na pokojovou teplotu - je to teď v té zimě příjemnější.

    OdpovědětVymazat
  9. vypadá to chutně, bohužel mě se příprava nevyvedla :(. Ale zkusím to znova a moc děkuji za inspiraci. Vrchol gurmánských choutek ještě nemám v malíku ale praxí se to určitě zlepší :)

    OdpovědětVymazat
  10. [9]: Nepsal jste, co se nepovedlo, ale odhaduji křen? Tam mohla být závada jen v čerstvosti křenu, která jde ruku v ruce s pálivostí. Pokud je kořen vyschlý, dá se oživit namočením celého kořene do vody, klidně na jeden den. I když jen to zalití strouhaného polévkou nebo vodou by mělo stačit.

    OdpovědětVymazat
  11. Aw, this was a very nice post. In thought I want to put in writing like this moreover C taking time and actual effort to make a very good article but what can I say I procrastinate alot and in no way appear to get something done.
    http://www.palewatches.com

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Uzený česnek

V našem Viet obchodě jsem narazila opět na něco. Pro mě nového. Uzený česnek. Země původu - Francie. Jedna palice za Kč 9,--. Slupky voní po kouři. Česnek sám o sobě v chuti ovlivněný není. Prostě, chutná česnekově, ani trochu kouřově. Jedinné, co jsem byla schopná ve vodách internetu vylovit za informace, bylo to, že uzením se pouze prodlužuje životnost česneku, uzením technologií teplého kouře po dobu sedmi dní se česnek konzervuje, chrání se tím při uskladnění proti plísním. Tak, jestli máte větší poznatky, nebo zkušenosti, směle sem s nimi do komentářů. Děkuji!

Pražma královská s pečenou zeleninou

Kdo mě zná, třeba i jen ze čtení mého blogu z minulosti, ten ví, že mám ráda na talíři ryby, mušle, slávky i kdejakou další, mořskou havěť (ne,  to není šťastný výraz, nejsem vodník, ani hastrman z pohádky Jana Drdy), mořské plody. Resuscituji svůj blog, protože mám za poslední dva měsíce více vjemů, možností a možná i sil pro další zdokumentování mých  experimentů v mé  kuchyni. A protože jsem dostala rybu. Pražmu královskou. Recept jsem si utvořila v hlavě, podle dalších surovin, o kterých jsem věděla, že mám doma v zásobě, podle chutí, které mi u nich navzájem fungují a už se mi osvědčily. Večer nezbylo moc času běžně  pracující ženy na  „haute cuisine.“   Do vykuchané ryby jsem vetřela dostatečné množství soli zvenku i do její břišní dutiny a nechala cca 15 minut odpočívat, než jsem si stihla připravit zeleninu, se kterou jsem pražmu hodlala péct společně na plechu v troubě. Troubu jsem začala rozehřívat na 200 °C. Oloupané mrkve a petržele jsem nakrájela na hranolky, pr

Pražma pečená v troubě

  Ahoj, milí čtenáři! Dnes vám chci ukázat, jak si připravit jednoduché a chutné jídlo z pražmy, kterou jsem našel v akci v supermarketu. Pražma je druh mořské ryby, která má bílé maso a jemnou chuť. Je bohatá na bílkoviny, omega-3 mastné kyseliny a vitamíny. A navíc je velmi snadná na přípravu!   Potřebujete:   - 1 pražmu (asi 1 kg) - 4 mrkve - 2 cibule - 1 svazek petržele - 2 lžičky římského kmínu - sůl, pepř, olivový olej   Postup:   1. Troubu předehřejte na 180 °C. Pražmu omyjte, osušte a vykuchejte. Pokud chcete, můžete ji nechat vykuchat v obchodě, ale já si to rád dělám sám. Je to taková relaxace, když si pohrávám s rybími vnitřnostmi. 😂 2. Mrkev oloupejte a nakrájejte na kolečka. Cibuli oloupejte a nakrájejte na půlkolečka. Petržel nakrájejte nahrubo. Všechnu zeleninu smíchejte v míse a osolte, opepřete a přidejte římský kmín. Římský kmín dodá jídlu zajímavou chuť a vůni, ale pokud ho nemáte rádi, můžete ho vynechat nebo nahradit jiným kořením. 3.