Vrátili jsme se po pěti dnech domů, ve spíži ani patička chleba a já měla hodně velkou chuť na takové to domácí pečení. Navíc se mi vůbec nechtělo do obchodu. Ještě navečer jsem zadělala na chléb a co rohlíky? Projela jsem všechny své tištěné zdroje a s nostalgií a hezkými vzpomínkami na loňský letní výlet v srdci jsem se rozhodla pro vídeňské houstičky.
Citováno z kuchařky "S Čirinou na cestách" Ireny Košíkové a Dany Melanové:
Následující tři recepty jsou vzpomínkou na Vídeň, tedy na mužovu vídenskou babičku, z jejíhož receptáře jsou vyjmuty. Bábovka a piškot se u nás pekly odjakživa, ale tyhle houstičky, které se dříve připravovaly, jenom když jsme čekali návštěvu, jsem začala péct asi před třemi lty daleko častěji. Kupované housky prodávané v nejbližších obchodech nám jaksi nechutnají, jsou samé droždí, bez chuti a nedopečené. Houstičky napeču ze dvou kil, dám do mrazáku vyjímám a rozpékám podle chuti.
1 kg mouky (dávám 70 dkg hladké pšeničné a 30 dkg špaldové),
4 žloutky,
2 sáčky sušeného droždí,
4 lžíce krupicového cukru (dávám nerafinovaný),
2 lžičky soli,
4 lžíce sádla (chcete-li být zdravější, olivového oleje, ale se sádlem je těsto chutnější),
podle potřeby teplá voda.
Do mouky dáme droždí, cukr, sůl, vyklepneme žloutky a přidáme sádlo pokojové teploty, přilijeme podle potřeby teplou vodu tak, aby se těsto dalo dobře zadělávat. Řádně těsto vypracujeme, hněteme ho rukama, aby bylo vláčné lesklé. Nechám kynout pod utěrkou na teple aspoň hodinu, může být déle. Těsto rozdělíme na tři díly a každý díl na šest částí. Z tohoto množství budeme mít 18 houstiček - na dva plechy. Uděláme bochánky, podle chuti ozdobíme (nařízneme, nastřihneme) a pečeme v předehřáté troubě 20 - 25 minut. Upečené necháme na mřížce vydýchat. Jsou vynikající.
Jakých prohřešků oproti receptu jsem se dopustila já?
Těsto jsem zadělala z polovičního množství mouky, špaldovou mouku jsem vyměnila za celozrnnou pšeničnou.
Droždí jsem použila čerstvé a od oka (opravdu čerstvé, krájené jako za časů mého dětství - kvasnice za korunu, kterým mě podarovala sestra Dana).
Cukr rafinovaně bílý.
Těsto jsem nechala v chladné kuchyni celou noc po 9 hodin, od 21.00 - 6.00 hod. (Ač neděle, už jsem se nemohla dočkat a vstávala jsem brzo, abych mohla začít motat a péct).
I když jsem pekla z poloviční dávky, stejně jsem ukoulela 18 žemliček, takových minibanketek, ale vešly se všechny na jeden plech.
Potřela jsem je rozšlehaným vajíčkem, polovinu posypala slunečnicovým semínkem. Druhou polovinu mákem a hrubou solí, to aby se podobaly těm z vídeňské pekárny.
Pekla jsem při 220°C (horkovzdušná trouba 200°C) cca 15 min, podle jiného receptu, který mám odzkoušený.
Miluju čerstvou kávu a čerstvé pečivo. Ke spokojenosti mi stačí přidat kousek opravdového másla. K těmto houstičkám se podle mého mlsného jazyka více hodí sladká chuť marmelády, nebo medu. Uživala jsem si v nedělních sedm hodin ráno chvilkového jarního sluníčka a báječné snídaně, která mě tak rozněžnila, že jsem - a to se budu muset stydět - snad poprvé připravila snídani do postele.
Máš moc hezký blog a houstičky mě tak zaujaly, že už jsem prohledala špajz a půjdu zadělat těsto.
OdpovědětVymazatAť se Ti daří!
Tak jsem vyštrachala i tu špaldovou mouku, i knížku od Čiriny, ale nemám kvasnice! Tak jdu do hajan a budu těsto zadělávat až zítra večer. Aspoň si budu moci houstičky vychutnat v neděli ráno! (Když vstanu a upeču si je) Vypadají skvěle a už se na ně těším!!!
OdpovědětVymazat[1]: Mockrát děkuju za milou návštěvu na doufám, že chutnaly.
OdpovědětVymazat[2]: Přeji dobré chutnání k nedělní snídani.
OdpovědětVymazatTak je napečeno, posnídáno - prostě pohádka! Houstičky jsou skvělé (zatím ještě jsou), zřejmě se stanou stálým favoritem víkendových snídaní!
OdpovědětVymazat[5]: Jsem moc ráda, že také chutnaly! Chvíli jsem pochybovala, jestlipak mé nadšení budete sdílet.
OdpovědětVymazatTaky miluju čerstvé pečivo s máslem a k tomu nějakou dobrou marmeládu či džem :) Občas si o víkendu taky přivstanu a zkouším něco uklohnit rychle, abych to mohla co nejdřív sníst , ale já jsem jaksi pomalá, takže je to vždycky až kolem oběda Ty houstičky vypadají parádně a pokaždé, když sem k Tobě zajdu, všechny ty fotky se na mě tak pěkně smějou a svádí mě k tomu, abych se už konečně odhodlala k tomu domácímu pečivu :) Myslím, že začnu na Velikonoce - taťka si objednal jidášky, tak doufám, že se dají považovat za takové domácí pečivo
OdpovědětVymazat[7]: Děkuji ti za pěkný kompliment. Jidášky se určitě počítají!
OdpovědětVymazatJsem tady dnes ráno napsala komentář a není tu?! ::?
OdpovědětVymazatP.
Krasne se ti povedly!
OdpovědětVymazat[9]: Prohlédla jsem i spamy, ale kde nic, tu nic, je mi líto Papajo.
OdpovědětVymazat[10]: Děkuji za návštěvu.
OdpovědětVymazatChutnaly moc. Díky a krásné jarní dny přeju
OdpovědětVymazat[13]: To jsem moc ráda.
OdpovědětVymazatTaky chci takovou snídani do postele, mně ji nikdo neudělá Asi se budu muset posnažit sama. Jak tu psala Catalina - taky mám spadeno na jidášky, tak snad se povedou.A jinak - čerstvé droždí, to krájené, je bezvadné. U nás ho prodávají a nedám na něj dopustit
OdpovědětVymazat[15]: Milá Meg, také jsem ještě snídani do postele nedostala. A pokud by chtěl "někdo" inspiraci, uzeným lososem bych nepohrdla !
OdpovědětVymazatKrásné hosutičky, na které se srdce směje. Hrozně ráda peču domácí rohlíky, houstičky, o chlebu ani nemluvě, takže tvůj recept určitě také brzy vyzkouším (až mi zkroušený žaludek a stonající syn dovolí). Vypadají luxusně!
OdpovědětVymazatSnídani do postele bych si nechala líbit, ale to bych si ji musela udělat sama