Přeskočit na hlavní obsah

Dýňový chlebíček - se skořicí - mezi řádky

Když čtete třeba mezi řádky, třeba v v komentářích,
může se stát, že objevíte další dobrý nápad, jak třeba na  - dýni?
Zázvor jsem vyměnila za skořici a mlsné jazýčky jsem chtěla poplést přidáním mandlových lupínků.

Dýňový - skořicový chlebíček
Takto zní originální receptura na zázvorovo-dýňový chlebíček pro dvě chlebíčkové formy
(nebo 2 formy na srnčí hřbet):
3 hrnky krystalového cukru,
1 hrnek oleje,
4 vejce,
2/3 hrnku vody
2 hrnky najemno nastrouhané dyňové dřeně
(z kilové dýně Hokkaido je to přibližně její čtvrtina),
2 čajové lzičky mletého zázvoru,
1/2 čajové lzičky mletého nového kořeni,
1 čajová lžička skořice,
1 čajová lžička mletého hřebíčku,
3 a 1/2 hrnku hladké mouky,
2 čajové  lžičky jedlé sody (sódy bikarbóny),
1/2 čajové lžičky kypřícího prášku do pečiva,
1 a 1/2 čajové lžičky soli.
Měřím na hrnek čtvrtlitrák - 250 ml.

Pekla jsem jen z polovičního množství do jedné formy. Těsto chlebíčkovou formu skoro celou zaplní, protože je v ní jen špetka kypřícího prášku, nemusíte se bát, že vám při pečení uteče. Jen tak zlehka se mu "nadzvedne čepice."
Abych se snadněji vetřela do vkusu strávníků, vynechala jsem téměř všechno koření, dala jsem jen skořici a navrch sáček mandlových lupínků (asi 100 g?).

Formu si vymažu máslem a vysypu hrubou krupicí (chlebíček dostane křupavější kůrčičku). Vůbec by nebylo špatné vysypat formu kokosem nebo ovesnými vločkami.
Do jedné mísy namíchám suché ingredience: mouku, sůl, sodu a kypřící prášek.
V druhé míse vyšlehám vejce s cukrem a olejem do hladka. Přidám vodu, nastrouhanou dýňi, skořici a mandlové lupínky.
Pak obsahy obou mís smíchám dohromady, naliju do formy a peču hodinu v troubě vyhřáté na 180°C.

a skořicovo - dýňový chlebíček
Chlebík je velice voňavý, chutný a optimisticky barevný. Z jeho vůně cítíte blížící se vánoce a svádí vás ke prvnímu letošnímu svařáku, bez ohledu na na počasí. Dokud strávníci netušili, že je napečeno z dýně, chutnalo jim náramně! Pravidlo pro příště:"Zatloukat, zatloukat a ......... maskovat!"

Komentáře

  1. Už u Gurmánky mě recept zaujal. Dýni prostě "žeru" a přemýšlím "kam s ní" . Navíc jak si napsala, že vůni chlebíku připomíná vůni vánoc, nemám důvod více otálet, protože já miluju vůni skořice, hřebíčku, vanilky. Ještě musím pochválit krásné fotografie .

    OdpovědětVymazat
  2. Nádhera! Já musím ještě počkat, jedna dýně mi ještě "dochází" na okně. Nějak letos nechtěla dozrát! Taky mě zaujaly ty recepty v komentářích, je dobré je číst!!! Akorát doufám, že než budu péci, bude čím fotit, "umřel" nám foťák.

    OdpovědětVymazat
  3. Zatloukat? to znám :) Jednou jsem do muffinů přidala kandovanou slaninu - všem to moc chutnalo, teda než zjistili, že je to kandovaná slanina

    OdpovědětVymazat
  4. ahoj pls juk na  blog  a sry za reklamu

    OdpovědětVymazat
  5. Moc krásné fotky, ale hlavně: určitě to bude velká dobrota
    P.

    OdpovědětVymazat
  6. Vypadá krásně Recept jsem registrovala a říkala si, že by stál za hřích. Ráda vidím tento chlebíček servírovat u tebe na blogu. Podařený! Chlebíček i fotoaranž

    OdpovědětVymazat
  7. [2]: Škoda fotoaparátu, četla jsem ...

    OdpovědětVymazat
  8. [1]: Díky, i když je plné slunce za oknem, téměř jako v létě, trochu si vůní připomenout vánoce není od věci. Konec konců je tu za chvíli máme.

    OdpovědětVymazat
  9. [3]: Musíme doufat, že staré psi naučíme novým kouskům.

    OdpovědětVymazat
  10. [5]:Těší mě pochvala. Chlebíček byl trochu drobivý (protože jsme ho nedočkavě krájeli zatepla), ty mandle se tam podle mého názoru hodí převelice.

    OdpovědětVymazat
  11. [6]: Fotoaranž byla velká rychlovka, dokud svítí slunce, využívám opět balkon místo "ateliéru." Líska je od bedýnkování a slunce fotografii pozvedne.

    OdpovědětVymazat
  12. Sluncem a dýní prosvícený chlebíček láká víc než k oschutnání a mandlové lupínky mu sluší velice. Mě se dýně vyhýbají obloukem, u nás v Uničově nemůžu žádné sehnat a tak mi nezbývá si tu dobrotu jen představovat. Ale třeba se poštěstí
    Fotografie jsou opravdu krásné, máš nový foťák?

    OdpovědětVymazat
  13. [12]: S dýněmi ti mohu pomoct (mrk na FB), fotím stále stejným malým červeným (Nikon Coolpix S210). Tyhle povedené dýňové fotky jsou dílem plného podzimního sluníčka.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Pražma pečená v troubě

  Ahoj, milí čtenáři! Dnes vám chci ukázat, jak si připravit jednoduché a chutné jídlo z pražmy, kterou jsem našel v akci v supermarketu. Pražma je druh mořské ryby, která má bílé maso a jemnou chuť. Je bohatá na bílkoviny, omega-3 mastné kyseliny a vitamíny. A navíc je velmi snadná na přípravu!   Potřebujete:   - 1 pražmu (asi 1 kg) - 4 mrkve - 2 cibule - 1 svazek petržele - 2 lžičky římského kmínu - sůl, pepř, olivový olej   Postup:   1. Troubu předehřejte na 180 °C. Pražmu omyjte, osušte a vykuchejte. Pokud chcete, můžete ji nechat vykuchat v obchodě, ale já si to rád dělám sám. Je to taková relaxace, když si pohrávám s rybími vnitřnostmi. 😂 2. Mrkev oloupejte a nakrájejte na kolečka. Cibuli oloupejte a nakrájejte na půlkolečka. Petržel nakrájejte nahrubo. Všechnu zeleninu smíchejte v míse a osolte, opepřete a přidejte římský kmín. Římský kmín dodá jídlu zajímavou chuť a vůni, ale pokud ho nemáte rádi, můžete ho vynechat nebo nahradit jiným kořením. 3.

Uzený česnek

V našem Viet obchodě jsem narazila opět na něco. Pro mě nového. Uzený česnek. Země původu - Francie. Jedna palice za Kč 9,--. Slupky voní po kouři. Česnek sám o sobě v chuti ovlivněný není. Prostě, chutná česnekově, ani trochu kouřově. Jedinné, co jsem byla schopná ve vodách internetu vylovit za informace, bylo to, že uzením se pouze prodlužuje životnost česneku, uzením technologií teplého kouře po dobu sedmi dní se česnek konzervuje, chrání se tím při uskladnění proti plísním. Tak, jestli máte větší poznatky, nebo zkušenosti, směle sem s nimi do komentářů. Děkuji!

Pražma královská s pečenou zeleninou

Kdo mě zná, třeba i jen ze čtení mého blogu z minulosti, ten ví, že mám ráda na talíři ryby, mušle, slávky i kdejakou další, mořskou havěť (ne,  to není šťastný výraz, nejsem vodník, ani hastrman z pohádky Jana Drdy), mořské plody. Resuscituji svůj blog, protože mám za poslední dva měsíce více vjemů, možností a možná i sil pro další zdokumentování mých  experimentů v mé  kuchyni. A protože jsem dostala rybu. Pražmu královskou. Recept jsem si utvořila v hlavě, podle dalších surovin, o kterých jsem věděla, že mám doma v zásobě, podle chutí, které mi u nich navzájem fungují a už se mi osvědčily. Večer nezbylo moc času běžně  pracující ženy na  „haute cuisine.“   Do vykuchané ryby jsem vetřela dostatečné množství soli zvenku i do její břišní dutiny a nechala cca 15 minut odpočívat, než jsem si stihla připravit zeleninu, se kterou jsem pražmu hodlala péct společně na plechu v troubě. Troubu jsem začala rozehřívat na 200 °C. Oloupané mrkve a petržele jsem nakrájela na hranolky, pr