Přeskočit na hlavní obsah

Jak jsme v sobotu našli .... houby?



To pak najdete houby:

první pařez

druhý pařez


třetí pařez
Nic dobrého na talíř a jestli ano, tak to nepoznám :-). Ale rostou :-)!
Štítky:

Komentáře

  1. Vilemína1. června 2010 v 15:00

    Prima fotky!
    A co Kuky? Užs viděla? Já zatím jen film o filmu

    OdpovědětVymazat
  2. toffo1. června 2010 v 23:42

    [1]: Díky. Kukyho jsem viděla jen v reklamě na film v TV. Už jen ta úvodní věta mě bere i dojímá. Mám ráda Svěrákův smysl pro hrátky se slovy. Film si určitě nenechám ujít.

    OdpovědětVymazat
  3. HaF2. června 2010 v 0:00

    Krásné fotky, tak nějak chodím na houby i já. Vždy to komentuji, že jsem "houby" našla!     

    OdpovědětVymazat
  4. coco-choc2. června 2010 v 2:42

    Kousky jsou to pěkné, ale jestli jedlé, tak to opravdu nevím . Zkoušet bych je raději nezkoušela .

    OdpovědětVymazat
  5. DolceVita2. června 2010 v 5:54

    Krása! První foto je úžasné houba - sírovec Jukni na odkaz s fotografiemi:
    http://www.naturfoto.cz/sirovec-zlutooranzovy-fotografie-8362.htmlP.S.
    Nechali jste v lese řízky Prý jsou ze sírovce úžasné!

    OdpovědětVymazat
  6. toffo4. června 2010 v 0:17

    [3]: + [4]: pro jistotu jsem "nakrmila" jen tu čočku fotoaparátu

    OdpovědětVymazat
  7. toffo4. června 2010 v 0:18

    [5]: No tak to se pro ní možná vrátíme .

    OdpovědětVymazat
  8. PERNIKARKA2. července 2010 v 8:41

    Ano, je tomu tak. První houbu jsem poprvé na vlastní oči viděla v Českým Dubu. Vrhla se na ni Andina a Maťo a udělali z ní báječnou mňamku k topince. Fotky ze srazu jsou na Labužníkovi. Bylo to vážně moc dobré, pro mě až překvapivě

    OdpovědětVymazat
  9. Soňa4. července 2010 v 14:47

    Já si myslím, že mám někde napsaný recept a hlavně vyfocený postup, jak Andina vařila sírovce. Všichni, až na Andinu, pekařinku a mne ještě chrněli. Bylo brzy ráno a Andina je ranní ptáče... S těmi topinkami to bylo fantastické!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak chutná Šumava

    V pátek na Kvildě. Co rozhodně musíte ochutnat, je povidloň. Staročeský povidloň. Řezy z odpalovaného těsta, promazané tradičními švestkovými povidly a tvarohovo šlehačkovým krémem. Zajděte si na něj do Pekárny Kvilda , stojí hned při hlavní silnici. Kromě povidloně si můžete dát nešizený borůvkový koláč z tenkého kynutého těsta. A moc nám chutnal žitný chléb, který jsme si vzali s sebou. Vydržel jako čerstvý ještě třetí den po upečení. Večer v Kašperských Horách a za odměnu Plzeň a místní limonáda, která děti (kromě pizy) vždy potěší vtipnou etiketou i chutí. V sobotu autobusem z Kašperek do Čeňkovy Pily a pěšky proti proudu mé nejkrásnější řeky Vydry.Asi po čtyřech kilometrech dorazíme k Turnerově chatě. Už v jedenáct hodin dopoledne tam panuje obědový chaos, který obsluha v pohodě zvládá na venkovní zahrádce i uvnitř. Hospoda v chatě hučí. Vyhlášená je domácí hříbková bramboračka, my si dáme zelňačku s krajícem chleba a borůvkové lívanečky. Obojí super, stejně jako piv...
Okomentovat
Další informace

Fasolada

Občas žasnu, jak jsou internetové sítě různorodě klikaté a občas ve čtených článcích objevím takovou perlu, která nemá s hlavním tématem čtení moc do činění, ale mě s zato do kuchyně hodí. Čtu Ostrovanku : "Když jsme šli předevčírem na trh, abychom zakoupili velké bílé fazole na výbornou řeckou polévku fasoládu, překvapily nás rozdíly v cenách fazolí. Kilo těch řeckých stálo 7,80!! a kilo stejně vypadajících fazolí z dovozu 3,60 eur. Ptali jsme se prodavače, odkud ty dovezené fazole jsou a jaký je mezi nimi rozdíl. Prodavač se chvilku zamyslel: "Ty dovezené jsou ze Srbska, jsou výborné, dobře se vaří doměkka. Ale!! Ty řecké fazole jsou z Florini a ta chuť, ta se prostě nedá srovnat, jsou výborné, šťavnaté, prostě řecké…" Ač jsme pro podporu řecké ekonomiky, koupili jsme fazole srbské a pak doma dlouze diskutovali o tom, že pokud by kdokoliv poznal rozdíl mezi řeckými a srbskými fazolemi, dal by se jednoznačně prohlásit za fazolového mistra. Škoda, že jsou lidé nuceni pro...
10 komentářů
Další informace

Hrachová polévka po bavorsku

Klidně bych se mohla vsadit, že tahle polévka zachutná i zapřísáhlým odpůrcům hrachu. Tenhle recept bude podle mého soudu klasický německý eintopf a pěkně vydatný - vepřové koleno svým vysokým obsahem želírůjících látek propůjčí polévce svou nej-vlastnost a to klihovatost (víte co je sulc( ? ) - tak tak nějak podobně). Proto já uzené koleno vyměním ( i když já sulc moc ráda ) za libovější kousek uzeného masa - krkovici - to když chci mít polévku vydatnou s pěknou porcí masa. Nebo klidně za uzená žebírka, ta dají polévce ještě lepší uzenou chuť a vůni, jen toho masa abys pak pohledal. Polévka příjemně zavoní kořením a na jazyku vás příjemně polechtá plností piva. foto by Martin Tomšů 150 g mrkve, 1 větší cibule, 200 g brambor, 2 ks řapíkatého celeru ( 150 g celerové bulvy ), 150 g hrachu, 2 lžíce oleje, koření: 2 hřebíčky, svazek bylinek:tymián,petrželka, bobkový list, 300 g uzeného kolena ( raději libovější uzené maso ), 7 dl vody, 3 dl piva ( desítka, jedenáctka, plnotučná dvanáctka j...
16 komentářů
Další informace