Marie Tomšů

Prozradím vám fintu "fň." Jak přinutit svého muže domácího, aby se postavil kuchyni čelem a zbavil vás starosti jednoho nedělního oběda? Podmínkou je samozřejmě vyskytující se muž, který má občas chuť něco uvařit. Druhou, vařit v časovém intervalu sedmi až čtrnácti dní lehká, zdravá a finančně nenáročná jídla. A tou třetí, nechte po bytě povalovat food časopisy. To by bylo, aby se nechytil na udičku. A za čtvrtý, kecám. Ale bylo by to moc pěkné, kdyby to takhle jednoduše fungovalo. Mám ráda českou kuchyni, jakpak by ne, když jsem na ní vykrmená od dětství. Svíčkovou umím od maminky, rajskou od Šárky , koprovku nevařím, jelikož jí děti nerady a na španělské ptáčky mám svého muže. A tady je naše menu posledního víkendu. Byla to velká špica! You simply the best! Španělský ptáček Plněním a motáním hovězího závitku - notorický základ zná každý, nebudu zdržovat. Změna přichází při výrobě omáčky, není to třílitrový hrnec plný hnědé tekutiny, která - aby měla vůbec nějakou chuť, se m...

Letos jsem utekla veškerému pečení mazanců a beránků, obvykle to bývá má večerní šichta na velký pátek. Abych byla přesnější, ujela jsem mu rychlíkem Ex 352 Franz Kafka ve společnosti tří malých prcků. Zbytek rodin dorazil do velikonočního víkendu za námi a moje maminka to pečení samozřejmě zachránila, poslala za námi do Mexika pět mazanců, tři šrůdlíky a dvě bábovky, jednu zaječí a druhou račí - asi jen tak mimo hru. Velikonoční kuchyň zachránil sestřin muž, postaral se o všechny tři hlavní obědové chody, takže čtvero ženských rukou mu jen přihrávalo přílohy. A je to bezva relax, když toto starání můžu jednou čas od času vypustit, zvlášť, když už do kuchyně házím bílý ručník. A je to bezva, když si pak tak bezvadně pochutnám - protože když někdo masu rozumí, tak je to na talíři setsakra poznat. Tradice, netradice. Těm beránkům jsem ve finále až tak moc neutekla, byl jich plný kopec. Oběd první, mladý tříkilový sumec v trojobalu - moc dobré, pevné maso, které drží strukturu, není bláti...

Podle které kuchařské knihy se nejčastěji vařilo na empírovém zámku Kačina? Celkem se na zámku dochovalo 56 kusů kuchařských knih a také kompletní rybářský porcelánový servis. Poprvé se mému fotografovi stalo, že mohl fotit v zámeckých prostorách, fotografování povoleno kromě galerijních prostor. Kuchařské zázemí se nacházela ve sklepě. Dokonale zařízeně dochovanou a funkční zámeckou kuchyň jsem zatím shlédla v zámku Žleby . Zrovna se v ní pekly koláčky na noční prohlídku. Voněla pekelně. Ochutnávat ani fotit se však nesmělo. Foto by Martin Tomsu Hádej?

Matka přinesla na jedno talíři krásně ohnivou červení obarvená vajíčka, na druhém bílá, obojí už natvrdo uvařená. Král hrabal se chvíli komoře, kde měl v truhlici nebozízek, strouháče, kladívka, leště i hřeby, až našel přeražený pilník s hranami na lomu jako jehla ostrými. "Schovaná věc se neztratí," usmál se, když se sním vrátil do světnice, "ten je na to jako dělaná," sáhl na talíř po vajíčku a počal si s ním hrát. Škrábl pilníkem jednou dvakrát, vlevo - vpravo nahoru -dolů a hle , Hanýžka už vidí, jak se na vajíčku bělá klásek, za ním druhý i třetí, teď rostě na něm lísteček za lístečkem, už tvoří věneček a do něho táta něco píše, opravdu, její jméno napsal : Hanýžka " bělá se tam čistě napsáno právě na bříšku červeného vajíčka. "Táto! Tato zlatý! Táto!" vykřikuje v nadšeném obdivu dcerka. "Mně taky! Mně taky!" prosí Marjánka a matka hledí n muže i na tu dětskou radost, cosi jako žárlivost vkrádá se jí osrdce. Muž kreslí teď ovečku, pěkno...

Všem zůčastněným děkuji. "Soutěž" jsem zveřejnila v době, kdy jsem se cítila úplně vycuclá - sluníčko do mě pralo energii ze všech stran, ale moc to nepomáhalo, vlekla jsem se jako těžkotonážní slon. Co platilo na mně - také to králičí okusování zeleného a více pohybu venku, prostě to hýbaní opět natrénovat. Trochu jsem přes zimu zakrněla. (A mnohé vaše tipy si beru k srdci.) A do týdne jsem už opět akční - krk rodiny, mávám bičem nad hlavou a těším se na velikonoční pečení. A výhercem se stává: S Rozmarýnou blahopřejeme ♥ !

V povětří vane čerstvý vítr a tak si to s předvelikonočním potěšením provětrám i tady na blogu a po dlouhé době hodím do větru další - "soutěž." Těším se na velikonoce. Je to pro mně takový symbolický obrat a pravý začátek nového roku - po té šedé zimě. (foto by Martin Tomšů) Do půlnoci neděle - dne 25.3.2012 mi tu prosím zanechte v komentáři Váš nejlepší recept na jarní životobudič. Prozraďte mi, co Vás nejlépe povzbudí, nakopne a zbaví jarní únavy. Odpovědi došlé do stanoveného termínu následný den slosuji a vylosovanému zašlu nigel nagel neue - ZÁSTĚRA! Jak praví informace na štítku, zn. Immer Schlank, z bavlny, pratelná na 60 °C. Dezén vidíte na fotografiích. Dárek jsem vybrala záměrně v duchu mých kořenů. (foto by Martin Tomšů) Těším se na vaše soutěžní odpovědi, nezapomeňte uvést e-mail, abych výherce mohla kontaktovat!

Hlavně s láskou. Pár mých oblíbených labužnických scén filmu. Ještě tři marně hledám - ranní adrenalin v kavárně, domácí snídaně v Římě a objednávka menu k večeři - v italštině. První a třetí video se může zdát být stejné, není, první je minitrailer k filmu, tedy k jeho římské části.