Přeskočit na hlavní obsah

Jíst, meditovat, milovat

Hlavně s láskou. Pár mých oblíbených labužnických scén filmu. Ještě tři marně hledám - ranní adrenalin v kavárně, domácí snídaně v Římě a objednávka menu k večeři - v italštině. První a třetí video se může zdát být stejné, není, první je minitrailer k filmu, tedy k jeho římské části.




Komentáře

  1. Tuhle knihu mám na nočním stolku už dosti dlouho Dokud ji nedočtu, na film se nekouknu. Potom budu porovnávat Díky za připomenutí.Jíst - meditovat - milovat
    Jsou to 3 nejlepší věci na světě

    OdpovědětVymazat
  2. Miluju meditaci u jídla Šárka to shrnula naprosot jednoduše a krásně.

    OdpovědětVymazat
  3. Holky, souhlasím s Vámi. Škoda, že u nás se většina teprve učí, že jídlo je příjemná záležitost a že vynaložený čas a péče není zbytečná investice!
    A že to ostatní na sebe příjemně navazuje.

    OdpovědětVymazat
  4. [1]: Podle mého názoru je lepší film, knihou jsem se hodně těžko prokousávala.

    OdpovědětVymazat
  5. [3]: Začíná to jedině u  rodinného stolu.

    OdpovědětVymazat
  6. Tak jste mě holky inspirovaly. Film jsem našla, stáhla a zkoukla. Kritiky měl hrozné, ale mně se moc líbil. Krásně jsem si u něj "zastonala". Škoda jen toho hrozného dabingu.

    OdpovědětVymazat
  7. [7]: Mně se také líbil, ale vrátila jsem se k němu po roce, když jsem si zase něco odžila. Viděla jsem ho ale s titulky, v původním znění, za dabing už bych ho nevyměnila. Miluju hlas Julie Roberts.

    OdpovědětVymazat
  8. toffo:Přesně to cítím. Blbě se tou knihou prokousává a tak mi tam pořád leží, že někdy zase příště se začtu ... nechytlo mě to tak u srdce, jak jsem to čekala, ale ještě tomu dávám šanci.Jak říká sigrid, filmy s blbou kritikou občas můžu a mám z nich´docela příjemný pocit. Každou kritiku je třeba prověřit a hned nevěřit Dneska se chystám zasednout ke klasice - Edith Piaf na ČT2. Byla to má první dospělácká kniha, kterou jsem četla a zamilovala se do ní. Spoustu z toho jsem nechápala, ale všechno jsem Edith P. uvěřila. Život není vždycky růžový, ale člověk se musí umět radovat i z letmého okamžiku, ale daleko důležitější je potom na něj umět celá dlouhá léta vzpomínat. Těším se a budu se u toho zase hodně dojímat

    OdpovědětVymazat
  9. [9]: To je úžasný film a také poslední, na kterém jsme byli společně s mužem v kině - vyhrála jsem tenkrát lístky do kina ve Slovanském domě na Příkopech. Plátno mě tenkrát pohltilo a mráz mi běhal po zádech. Knihu jsem měla naposledy půjčenou na loňskou letní dovolenou (stejně jako biografii Leni Riefenstahlové), ale klidně bych si jí mohla koupit do knihovny domácí, ráda se k ní vracím. Až teď, když se mi naklápí třetí narozeninové -cet, dokážu v těch osudech, činech, životech vidět a rozumět - odvaze, zoufalství, touze...

    OdpovědětVymazat
  10. [10]: Tak, tak, ono to -cet má právě to kouzlo zralosti a moudrosti. A navíc je tu ještě (snad ne poslední) závan mladosti a elánu.   Já těch posledních kulatých -cet slavila na podzim a na rozdíl od manžela, který na gauči začíná čím dál víc stonat, že ho ta čtyřicítka vzala, si užívám, že děti už se beze mne obejdou čím dál víc, můžu si v klidu brouzdat po městě a šňupat v knihkupectví a antikvariátech po krásných knihách a nebo se psy vyrazit ven a vědět, že mě doma nebudou postrádat!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

První toffosoutěž - o krajovou kuchařku

Ti, kteří občas navštěvují můj blog, vědí, že se snažím zaznamenat a uchovat recepty na jídla, která nám vařila chalupská babička . Teď už mám práci hodně ulehčenou, s recepty z tohoto kraje byla Nakladatelstvím Českého lesa vydaná kuchařka. "Tradiční jídla česko-bavorského příhraničí" sepsal ředitel Muzea Chodska  pan Josef Nejdl. Chcete vědět, jak se vaří kyselka, herbstmilchsuppe, píprlák, klokány, vošouchy, rýpl, praskokrky, pískorky, sterz, schwammerpichelsteiner, liščí žrádlo, kucmoch, basáky, bacány, maltošny, obazda ?    Nesmím zapomenou na tradiční chodské koláče z horního i dolního Chodska. (Fotografie exkluzivně od Martina  .) O jeden výtisk této kuchařky můžete teď soutěžit u mě na blogu. Stačí jen odpovědět v komentáři k tomuto článku na jednoduchou otázku: "Které jídlo Vám zaručeně připomene vaše dětství nebo prázdniny u babičky?" Odpovídat můžete do 30. 6. 2010.   Při vyplňování odpovědního komentáře nezapomeňte uvést...

Pražma pečená v troubě

  Ahoj, milí čtenáři! Dnes vám chci ukázat, jak si připravit jednoduché a chutné jídlo z pražmy, kterou jsem našel v akci v supermarketu. Pražma je druh mořské ryby, která má bílé maso a jemnou chuť. Je bohatá na bílkoviny, omega-3 mastné kyseliny a vitamíny. A navíc je velmi snadná na přípravu!   Potřebujete:   - 1 pražmu (asi 1 kg) - 4 mrkve - 2 cibule - 1 svazek petržele - 2 lžičky římského kmínu - sůl, pepř, olivový olej   Postup:   1. Troubu předehřejte na 180 °C. Pražmu omyjte, osušte a vykuchejte. Pokud chcete, můžete ji nechat vykuchat v obchodě, ale já si to rád dělám sám. Je to taková relaxace, když si pohrávám s rybími vnitřnostmi. 😂 2. Mrkev oloupejte a nakrájejte na kolečka. Cibuli oloupejte a nakrájejte na půlkolečka. Petržel nakrájejte nahrubo. Všechnu zeleninu smíchejte v míse a osolte, opepřete a přidejte římský kmín. Římský kmín dodá jídlu zajímavou chuť a vůni, ale pokud ho nemáte rádi, můžete ho vynechat nebo nahr...

Jahodový retro koláč

  Představuji Vám můj comfort food. Můj narozeninový dort, který jsem dostávala jako malá k narozeninám. Měla jsem tu prvorozenou výsadu, že první domácí jahody šly na můj narozeninový cake. Na konci června. Před tolika lety totiž ještě nefungovalo globální oteplení a jahody dozrávaly až v druhé červnové polovině měsíce. Vždycky jsem se na dort těšila a nikdy jsem nebyla zklamaná. Z čeho by dnešní děti asi byly překvapené, bylo to, že narozeniny jsme slavili bez dárků, všichni společně u stolu, "jen" u dortu a u konvice černého čaje s cukrem a citrónem, podávaném ve slavnostním čajovém servisu. Byl to křehký porcelán s bílým žebrováním a zdobily ho jemné, žluté kvítky s červeným středem a s lehkým zeleným stonkem. Tvoří ho oblíbený osmdesátkový recept na piškot nastavovaný horkou vodou. A místo želatiny, která, myslím, v té době nebyla v dostatečném množství na pultech sámošek, nebo konzumů, chytré, české hospodyňky vymyslely náhradu uvařenou z pudinku. Pudinkový rosol.   Piš...