Přeskočit na hlavní obsah

Jíst, meditovat, milovat

Hlavně s láskou. Pár mých oblíbených labužnických scén filmu. Ještě tři marně hledám - ranní adrenalin v kavárně, domácí snídaně v Římě a objednávka menu k večeři - v italštině. První a třetí video se může zdát být stejné, není, první je minitrailer k filmu, tedy k jeho římské části.




Komentáře

  1. Tuhle knihu mám na nočním stolku už dosti dlouho Dokud ji nedočtu, na film se nekouknu. Potom budu porovnávat Díky za připomenutí.Jíst - meditovat - milovat
    Jsou to 3 nejlepší věci na světě

    OdpovědětVymazat
  2. Miluju meditaci u jídla Šárka to shrnula naprosot jednoduše a krásně.

    OdpovědětVymazat
  3. Holky, souhlasím s Vámi. Škoda, že u nás se většina teprve učí, že jídlo je příjemná záležitost a že vynaložený čas a péče není zbytečná investice!
    A že to ostatní na sebe příjemně navazuje.

    OdpovědětVymazat
  4. [1]: Podle mého názoru je lepší film, knihou jsem se hodně těžko prokousávala.

    OdpovědětVymazat
  5. [3]: Začíná to jedině u  rodinného stolu.

    OdpovědětVymazat
  6. Tak jste mě holky inspirovaly. Film jsem našla, stáhla a zkoukla. Kritiky měl hrozné, ale mně se moc líbil. Krásně jsem si u něj "zastonala". Škoda jen toho hrozného dabingu.

    OdpovědětVymazat
  7. [7]: Mně se také líbil, ale vrátila jsem se k němu po roce, když jsem si zase něco odžila. Viděla jsem ho ale s titulky, v původním znění, za dabing už bych ho nevyměnila. Miluju hlas Julie Roberts.

    OdpovědětVymazat
  8. toffo:Přesně to cítím. Blbě se tou knihou prokousává a tak mi tam pořád leží, že někdy zase příště se začtu ... nechytlo mě to tak u srdce, jak jsem to čekala, ale ještě tomu dávám šanci.Jak říká sigrid, filmy s blbou kritikou občas můžu a mám z nich´docela příjemný pocit. Každou kritiku je třeba prověřit a hned nevěřit Dneska se chystám zasednout ke klasice - Edith Piaf na ČT2. Byla to má první dospělácká kniha, kterou jsem četla a zamilovala se do ní. Spoustu z toho jsem nechápala, ale všechno jsem Edith P. uvěřila. Život není vždycky růžový, ale člověk se musí umět radovat i z letmého okamžiku, ale daleko důležitější je potom na něj umět celá dlouhá léta vzpomínat. Těším se a budu se u toho zase hodně dojímat

    OdpovědětVymazat
  9. [9]: To je úžasný film a také poslední, na kterém jsme byli společně s mužem v kině - vyhrála jsem tenkrát lístky do kina ve Slovanském domě na Příkopech. Plátno mě tenkrát pohltilo a mráz mi běhal po zádech. Knihu jsem měla naposledy půjčenou na loňskou letní dovolenou (stejně jako biografii Leni Riefenstahlové), ale klidně bych si jí mohla koupit do knihovny domácí, ráda se k ní vracím. Až teď, když se mi naklápí třetí narozeninové -cet, dokážu v těch osudech, činech, životech vidět a rozumět - odvaze, zoufalství, touze...

    OdpovědětVymazat
  10. [10]: Tak, tak, ono to -cet má právě to kouzlo zralosti a moudrosti. A navíc je tu ještě (snad ne poslední) závan mladosti a elánu.   Já těch posledních kulatých -cet slavila na podzim a na rozdíl od manžela, který na gauči začíná čím dál víc stonat, že ho ta čtyřicítka vzala, si užívám, že děti už se beze mne obejdou čím dál víc, můžu si v klidu brouzdat po městě a šňupat v knihkupectví a antikvariátech po krásných knihách a nebo se psy vyrazit ven a vědět, že mě doma nebudou postrádat!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Uzený česnek

V našem Viet obchodě jsem narazila opět na něco. Pro mě nového. Uzený česnek. Země původu - Francie. Jedna palice za Kč 9,--. Slupky voní po kouři. Česnek sám o sobě v chuti ovlivněný není. Prostě, chutná česnekově, ani trochu kouřově. Jedinné, co jsem byla schopná ve vodách internetu vylovit za informace, bylo to, že uzením se pouze prodlužuje životnost česneku, uzením technologií teplého kouře po dobu sedmi dní se česnek konzervuje, chrání se tím při uskladnění proti plísním. Tak, jestli máte větší poznatky, nebo zkušenosti, směle sem s nimi do komentářů. Děkuji!

Pražma královská s pečenou zeleninou

Kdo mě zná, třeba i jen ze čtení mého blogu z minulosti, ten ví, že mám ráda na talíři ryby, mušle, slávky i kdejakou další, mořskou havěť (ne,  to není šťastný výraz, nejsem vodník, ani hastrman z pohádky Jana Drdy), mořské plody. Resuscituji svůj blog, protože mám za poslední dva měsíce více vjemů, možností a možná i sil pro další zdokumentování mých  experimentů v mé  kuchyni. A protože jsem dostala rybu. Pražmu královskou. Recept jsem si utvořila v hlavě, podle dalších surovin, o kterých jsem věděla, že mám doma v zásobě, podle chutí, které mi u nich navzájem fungují a už se mi osvědčily. Večer nezbylo moc času běžně  pracující ženy na  „haute cuisine.“   Do vykuchané ryby jsem vetřela dostatečné množství soli zvenku i do její břišní dutiny a nechala cca 15 minut odpočívat, než jsem si stihla připravit zeleninu, se kterou jsem pražmu hodlala péct společně na plechu v troubě. Troubu jsem začala rozehřívat na 200 °C. Oloupané mrkve a petržele jsem nakrájela na hranolky, pr

Pražma pečená v troubě

  Ahoj, milí čtenáři! Dnes vám chci ukázat, jak si připravit jednoduché a chutné jídlo z pražmy, kterou jsem našel v akci v supermarketu. Pražma je druh mořské ryby, která má bílé maso a jemnou chuť. Je bohatá na bílkoviny, omega-3 mastné kyseliny a vitamíny. A navíc je velmi snadná na přípravu!   Potřebujete:   - 1 pražmu (asi 1 kg) - 4 mrkve - 2 cibule - 1 svazek petržele - 2 lžičky římského kmínu - sůl, pepř, olivový olej   Postup:   1. Troubu předehřejte na 180 °C. Pražmu omyjte, osušte a vykuchejte. Pokud chcete, můžete ji nechat vykuchat v obchodě, ale já si to rád dělám sám. Je to taková relaxace, když si pohrávám s rybími vnitřnostmi. 😂 2. Mrkev oloupejte a nakrájejte na kolečka. Cibuli oloupejte a nakrájejte na půlkolečka. Petržel nakrájejte nahrubo. Všechnu zeleninu smíchejte v míse a osolte, opepřete a přidejte římský kmín. Římský kmín dodá jídlu zajímavou chuť a vůni, ale pokud ho nemáte rádi, můžete ho vynechat nebo nahradit jiným kořením. 3.