Přeskočit na hlavní obsah

Velikonoční zástěrová soutěž

V povětří vane čerstvý vítr a tak si to s předvelikonočním potěšením provětrám i tady na blogu a po dlouhé době hodím do větru další - "soutěž." Těším se na velikonoce. Je to pro mně takový symbolický obrat a pravý začátek nového roku - po té šedé zimě.


Do půlnoci neděle - dne 25.3.2012 mi tu prosím zanechte v komentáři Váš nejlepší recept na jarní životobudič. Prozraďte mi, co Vás nejlépe povzbudí, nakopne a zbaví jarní únavy. Odpovědi došlé do stanoveného termínu následný den slosuji a vylosovanému zašlu nigel nagel neue - ZÁSTĚRA! Jak praví informace na štítku, zn. Immer Schlank, z bavlny, pratelná na 60 °C. Dezén vidíte na fotografiích. Dárek jsem vybrala záměrně v duchu mých kořenů.


Těším se na vaše soutěžní odpovědi, nezapomeňte uvést e-mail, abych výherce mohla kontaktovat!

Komentáře

  1. Recept na jarní životabudič? Teplo, možnost být s dětmi venku co hrdlo ráčí, rašící zeleň, méně vrstev oděvů, konec věčných nahclazenin.
    Povzbuzováky netřeba. A když, tak to spraví pažitka na vypečeném domácím chlebu se sádlem nebo řeřicha s vajíčkem. Největší životabudič jsem však objevila, když jsem našemu kojeňátku pasírovala červenou řepu, ta šťáva má grády a ohromně mi chutná, takže úkol je jasný, koupit odšťavňovač a pít pro povrbuzení těla fresh z červené řepy.

    OdpovědětVymazat
  2. Tak vidím, že se do těch životabudičů nikdo nehrne, i nezbývá mi, než přispět svou trochou do mlýna. Krom toho, že se ztotožňuji se vším, co píše Madla, nabízím recept vlastní, pravda trochu drastický.
    Každý den ve Svatém týdnu (tedy od pondělí po Květné neděli do Zmrtvých vstání) vylezu v hlubokém sněhu k jednomu ze šumavských jezer - pondělí na Laka, v úterý a středu na Černé a Čertovo, o Bílé sobotě na Prášilské. Plešné pomíjím, je od nás přece jenom dost daleko. A všude přejedu bosou nohou po jarním, ďubkatém ledu. Ona to tedy není žádná vlahá jarní procházka, sněhu bývá po kolena až po stehna a jsou roky, že se nahoru ani nevyhrabu, ale to je právě to krásné, vzbuzující radost a rozjařenost - když se nohy boří do sněhu a do zad pálí jarní sluníčko. krev se rozproudí tak, že se čistí sama, myslím sterilizace varem ;)

    OdpovědětVymazat
  3. Tak u nás v neděli proběhla rodinná tradice sázení brambor, kdy se vše co má ruce a nohy dostaví na zahradu. Táta rozdává příkazy, děti si staví bábovičky, popřípadě ulupujou klíčky a my sourozenci se hádáme, kdo bude co dělat a jak že to má vlastně být. Maminka za smrkem kouří, aby ji vnoučata neviděla a všichni se kocháme zapadajícím sluníčkem za kravín. No nenakoplo by vás to? Takže v této jarní euforii (zcela fyzicky odrovnaná:), jsem včera koupila kopřivový čaj, tvaroh a ředkvičky, upekla chleba a zahájila astronomické jaro.

    OdpovědětVymazat
  4. [1]: U nás to přešlo snad s nějakým zpožděním, týdením - chřipky u nás propukají. Také pasu po zeleném, možná ve větší míře.

    OdpovědětVymazat
  5. [2]: Jelikož jsem byla letos hodně nenastartovaná a cítila jsem potřebu, hodila jsem svou otázku. Tvoje odpověd se mi líbí a moc a mohla bych jí také závidět - tady ve středočesku to slunce svádí k pomyšlení, že je tu léto a život zdá se snadnější. Právě takové "obrození" se mi líbí a moc, zdá se mi to moc snadné skočit rovnýma nohama do tepla a tělu se moc nechce. Místo jezer budu muset hledat v náhražkách, své kopce a vrchy a  ďupkatý led vystřídá   sprcha? Té sterilizaci bych věřila ♥.

    OdpovědětVymazat
  6. [3]: Mnohé mi tvá nálada připomíná a je to bezva, když se rodina takto dokáže sejít, ale také mnohé  chápu - ty různorodé názory -   i to tajné kouření. Ono pak už toho moc nezbývá, než si nakopnout A kravín za humny toleruji i přes míru much v létě - chce to dobé sítě v oknech a nenechávat otevřené dveře příliš často .

    OdpovědětVymazat
  7. Veliké díky za všechny příspěvky, všechny mi dělají radost a všechny se mi trefily do noty.♥

    OdpovědětVymazat
  8. Pro mne je jednoznačně životabudičem slunce Jakmile se objeví a je možno odhodit zimní boty a kabáty, člověk se i tak nějak lépe složí třeba ráno do auta při cestě do práce. K radosti mi stačí i to, že auto není namrzlé a silnice neklouže
    Jakmile vyleze sluníčko, chuť na maso začne polevovat a záhy to u nás v lednici vypadá jako u králíčků Máme rádi všechny zelené listy, které se dají využít na salát, takže naše sezóna právě začíná. Abych nezapomněla: K tomu mému jarnímu "šílenství" také patří jedna sobota, kterou věnuji úklidu - moje okolí už tu mou úklidovou mánii chápe Z bytu zmizí dost (člověk se neustále diví) nepotřebných věcí, které prostě nejsou potřeba A pak je na řadě samozřejmě výlet do přírody a květiny na stůl a konečně je to tu
    Měj se krásně
    P

    OdpovědětVymazat
  9. Pro mě je jarním životabudičem hlavně spánek - nikdy semi nespí tak dobře, jako na jaře u babičky, kde je studený čerství vzduch, to se pak cítím jako znovuzrozená Ale když doma ve městě, tak aspoň ráno piju sklenici ledové vody s vymačkanou citronovou šťávou. Je to sice kyselé jak šťovík, ale vždycky mě to nakopne (a povzbudí chuť k jídlu ).Přeju krásné jarní dny :)

    OdpovědětVymazat
  10. Já vlastně žádný životabudič nemám, ale soutěž je to pěkná a nezávidím to rozhodování!
    Já totiž na jaře pláču, že skončila zima, a jarem se tak nějak proplácám k létu. To mám ráda tak květen a červen a potom nějak přežívám letní horka a těším se na podzim, takže já ožívám až koncem srpna, začátkem září. Asi to není normální.
    Ale souhlasím s tím sluníčkem, když je ta zima pošmourná, bez světla, tak to taky není ono, ale podzimní mlhy si naopak užívám.
    Přesto Vám všem přeji krásné a života plné JARO!!!

    OdpovědětVymazat
  11. Všem děkuji a odpoledne moje šťastná rozmarýna bude losovat!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

První toffosoutěž - o krajovou kuchařku

Ti, kteří občas navštěvují můj blog, vědí, že se snažím zaznamenat a uchovat recepty na jídla, která nám vařila chalupská babička . Teď už mám práci hodně ulehčenou, s recepty z tohoto kraje byla Nakladatelstvím Českého lesa vydaná kuchařka. "Tradiční jídla česko-bavorského příhraničí" sepsal ředitel Muzea Chodska  pan Josef Nejdl. Chcete vědět, jak se vaří kyselka, herbstmilchsuppe, píprlák, klokány, vošouchy, rýpl, praskokrky, pískorky, sterz, schwammerpichelsteiner, liščí žrádlo, kucmoch, basáky, bacány, maltošny, obazda ?    Nesmím zapomenou na tradiční chodské koláče z horního i dolního Chodska. (Fotografie exkluzivně od Martina  .) O jeden výtisk této kuchařky můžete teď soutěžit u mě na blogu. Stačí jen odpovědět v komentáři k tomuto článku na jednoduchou otázku: "Které jídlo Vám zaručeně připomene vaše dětství nebo prázdniny u babičky?" Odpovídat můžete do 30. 6. 2010.   Při vyplňování odpovědního komentáře nezapomeňte uvést...

Pražma pečená v troubě

  Ahoj, milí čtenáři! Dnes vám chci ukázat, jak si připravit jednoduché a chutné jídlo z pražmy, kterou jsem našel v akci v supermarketu. Pražma je druh mořské ryby, která má bílé maso a jemnou chuť. Je bohatá na bílkoviny, omega-3 mastné kyseliny a vitamíny. A navíc je velmi snadná na přípravu!   Potřebujete:   - 1 pražmu (asi 1 kg) - 4 mrkve - 2 cibule - 1 svazek petržele - 2 lžičky římského kmínu - sůl, pepř, olivový olej   Postup:   1. Troubu předehřejte na 180 °C. Pražmu omyjte, osušte a vykuchejte. Pokud chcete, můžete ji nechat vykuchat v obchodě, ale já si to rád dělám sám. Je to taková relaxace, když si pohrávám s rybími vnitřnostmi. 😂 2. Mrkev oloupejte a nakrájejte na kolečka. Cibuli oloupejte a nakrájejte na půlkolečka. Petržel nakrájejte nahrubo. Všechnu zeleninu smíchejte v míse a osolte, opepřete a přidejte římský kmín. Římský kmín dodá jídlu zajímavou chuť a vůni, ale pokud ho nemáte rádi, můžete ho vynechat nebo nahr...

Jahodový retro koláč

  Představuji Vám můj comfort food. Můj narozeninový dort, který jsem dostávala jako malá k narozeninám. Měla jsem tu prvorozenou výsadu, že první domácí jahody šly na můj narozeninový cake. Na konci června. Před tolika lety totiž ještě nefungovalo globální oteplení a jahody dozrávaly až v druhé červnové polovině měsíce. Vždycky jsem se na dort těšila a nikdy jsem nebyla zklamaná. Z čeho by dnešní děti asi byly překvapené, bylo to, že narozeniny jsme slavili bez dárků, všichni společně u stolu, "jen" u dortu a u konvice černého čaje s cukrem a citrónem, podávaném ve slavnostním čajovém servisu. Byl to křehký porcelán s bílým žebrováním a zdobily ho jemné, žluté kvítky s červeným středem a s lehkým zeleným stonkem. Tvoří ho oblíbený osmdesátkový recept na piškot nastavovaný horkou vodou. A místo želatiny, která, myslím, v té době nebyla v dostatečném množství na pultech sámošek, nebo konzumů, chytré, české hospodyňky vymyslely náhradu uvařenou z pudinku. Pudinkový rosol.   Piš...