Přeskočit na hlavní obsah

Strouhání do polévky

Toto je taková poslední záchrana, když vám dojdou zásoby a potřebujete zavářku do polévky. Dá se to ještě zachránit krupicovými nočky, ale když někdo rád klasické domácí nudle, tak si tím strouháním ušetříte čas i práci. I peníze. Toto množství na 5 litrů vývaru vás vyjde na pět korun a ještě to voní domácí pohodou. K ruce jsem si vzala Naší kuchařku ze státního zemědělského nakladatelství - předchůdkyni Kuchařky naší vesnice.


Na strouhání se používá klasické nudlové těsto, jen v trochu tužší konzistenci.

Předpis na nudlové těsto:
12 dkg hrubé mouky,
1 vejce,
asi dvě lžíce studené vody.

Pro mě to znamená, že si vejce rozkloktám asi s polovinou lžíce studené vody, přileju do mouky a nožem rozmíchávám.


Když už v misce není, čeho by se lepilo, vyklepnu na vyvalovací podložku a zpracovávám ručně, když se mi tuhost nezdá, přisypu hrubé mouky. Tvaruju hroudu do bochánku.


Ke konci hnětení hroudou párkrát udeřím do podložky, jako tenisákem o zem, myslím si, že tím pomůžu těstu k elastičnosti. Jestli si dobře pamatuju, měl by se lépe uvolnit lepek a těsto lépe držet. Nevím, jestli je to u vytváření polévkových zavářek nutné, ale baví mě to.


Hroudu nechám patnáct minut oschnout a pak nastrouhám rovnou na čistou utěrku. Na té můžu nechat těstoviny zcela uschnout a uschovat si je do zásoby a nebo je jako čerstvé rovnou zavářet do polévky. V tom případě stačí dvě minuty, než jsou ve vývaru uvařené do měkka.


Přiznám se, že mě v dětství strouhání v polévce vůbec nechutnalo, považovala jsem ho za podprůměrnou náhradu domáchich, jemně krájených nudliček. Kupované se u nás doma netolerovaly ani náhodou. Strouháním si život ráda ulehčovala moje maminka a ta se to naučila od své maminky. Tuším, že naprosto z praktických důvodů, vedle hospodářství a zaměstnání nebylo na nějaké sofistikované nudle čas. A to jsem časem ocenila i já a jak nám to chutná. Nejvíc ale v hovězím vývaru. Tak - dobrou chuť!





Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

První toffosoutěž - o krajovou kuchařku

Ti, kteří občas navštěvují můj blog, vědí, že se snažím zaznamenat a uchovat recepty na jídla, která nám vařila chalupská babička . Teď už mám práci hodně ulehčenou, s recepty z tohoto kraje byla Nakladatelstvím Českého lesa vydaná kuchařka. "Tradiční jídla česko-bavorského příhraničí" sepsal ředitel Muzea Chodska  pan Josef Nejdl. Chcete vědět, jak se vaří kyselka, herbstmilchsuppe, píprlák, klokány, vošouchy, rýpl, praskokrky, pískorky, sterz, schwammerpichelsteiner, liščí žrádlo, kucmoch, basáky, bacány, maltošny, obazda ?    Nesmím zapomenou na tradiční chodské koláče z horního i dolního Chodska. (Fotografie exkluzivně od Martina  .) O jeden výtisk této kuchařky můžete teď soutěžit u mě na blogu. Stačí jen odpovědět v komentáři k tomuto článku na jednoduchou otázku: "Které jídlo Vám zaručeně připomene vaše dětství nebo prázdniny u babičky?" Odpovídat můžete do 30. 6. 2010.   Při vyplňování odpovědního komentáře nezapomeňte uvést...

Pražma pečená v troubě

  Ahoj, milí čtenáři! Dnes vám chci ukázat, jak si připravit jednoduché a chutné jídlo z pražmy, kterou jsem našel v akci v supermarketu. Pražma je druh mořské ryby, která má bílé maso a jemnou chuť. Je bohatá na bílkoviny, omega-3 mastné kyseliny a vitamíny. A navíc je velmi snadná na přípravu!   Potřebujete:   - 1 pražmu (asi 1 kg) - 4 mrkve - 2 cibule - 1 svazek petržele - 2 lžičky římského kmínu - sůl, pepř, olivový olej   Postup:   1. Troubu předehřejte na 180 °C. Pražmu omyjte, osušte a vykuchejte. Pokud chcete, můžete ji nechat vykuchat v obchodě, ale já si to rád dělám sám. Je to taková relaxace, když si pohrávám s rybími vnitřnostmi. 😂 2. Mrkev oloupejte a nakrájejte na kolečka. Cibuli oloupejte a nakrájejte na půlkolečka. Petržel nakrájejte nahrubo. Všechnu zeleninu smíchejte v míse a osolte, opepřete a přidejte římský kmín. Římský kmín dodá jídlu zajímavou chuť a vůni, ale pokud ho nemáte rádi, můžete ho vynechat nebo nahr...

Jahodový retro koláč

  Představuji Vám můj comfort food. Můj narozeninový dort, který jsem dostávala jako malá k narozeninám. Měla jsem tu prvorozenou výsadu, že první domácí jahody šly na můj narozeninový cake. Na konci června. Před tolika lety totiž ještě nefungovalo globální oteplení a jahody dozrávaly až v druhé červnové polovině měsíce. Vždycky jsem se na dort těšila a nikdy jsem nebyla zklamaná. Z čeho by dnešní děti asi byly překvapené, bylo to, že narozeniny jsme slavili bez dárků, všichni společně u stolu, "jen" u dortu a u konvice černého čaje s cukrem a citrónem, podávaném ve slavnostním čajovém servisu. Byl to křehký porcelán s bílým žebrováním a zdobily ho jemné, žluté kvítky s červeným středem a s lehkým zeleným stonkem. Tvoří ho oblíbený osmdesátkový recept na piškot nastavovaný horkou vodou. A místo želatiny, která, myslím, v té době nebyla v dostatečném množství na pultech sámošek, nebo konzumů, chytré, české hospodyňky vymyslely náhradu uvařenou z pudinku. Pudinkový rosol.   Piš...