Divočák po portugalsku - divoké vepřové pečené na zelenině a bylinkách

Recept o loňských letních prázdninách vařili v mém oblíbeném kuchařském seriálu Kluci v akci, Filip Sajler a Ondřej Slanina, při návštěvě Algarve v Portugalsku. Kluky v akci ráda sleduju už od prvních dílů, od září 2005!!! Sice se nedívám pravidelně, ale každý díl, který vidím, mě kulinářky i lidsky potěší.

Každý netradiční, nebo inspirující recept na divoké maso se mi hodí, protože jediné, co mě okamžitě napadne v souvislosti s kančím masem, je už zlidovělé spojení "na šípkové nebo se zelím," přesně v koloritu profláknutého českého filmu a oblíbeného spisovatele. Jako bonus navíc mě napadá už jen svíčková nebo guláš. Možná proto, že divoké maso neprávem v naší kuchyni opojíjíme.

Kluci v akci uvádějí recept na svých stránkách tímto motem:

"Lahodná krmě připravená v jedné nádobě, v níž mají chutě a vůně masa, zeleniny a bylinek šanci prostoupit jedna do druhé."

Přiznám se, že před realizací receptu mi přišlo poněkud infantilně archaické. Ovšem, když jsme po obědě odstrčili vylízané talíře, musela jsem jen souhlasit. A protože právě teď je v Čechách ten nejlepší čas, kdy od nimrodů (nejen vášnivých) můžeme koupit čerstvé divoké maso, můžete si tuto lahodnou krmi upéct taky. Protože je to ve výsledku fantastická lahoda!

Potřebné suroviny:

1 pórek,
2 rajčata,
2 mrkve,
1 cibule,
600 g brambor,
1 kg masa z divokého prasátka.

Suroviny na omáčku:

100 ml olivového oleje,
4 snítky tymiánu,
4 stroužky česneku,
1 lžíce paprikové pasty,
2 lžíce medu,
2 bobkové listy,
300 ml bílého vína.

Z divočáka jsem použila kýtu, kterou jsem si rozdělila po svalech na části a z nich jsem si vybrala úzké válečky, které jsem nakrájela na kostky. Paprikovou pastu jsme koupili hotovou, zavařenou ve sklenici, ale pro tento recept, kdy je třeba jen jedna polévková lžíce, si jí snadno vyrobíme doma sami. Stačí opéct jednu červenou papriku na pánvi, nebo v troubě na sucho, až se jí udělají černé puchýře. Pak jí nechat zapařit v mikrotenovém pytlíky, aby z ní šla krásně sloupnou slupka dolů a zbylou dřeň rozmačkat vidličkou.

"Do pečicí nádoby vložíme nahrubo nakrájenou zeleninu a navrch na větší kostky nakrájené maso. Menší brambory (nebo větší pokrájené) i se slupkou vmáčkneme mezi maso."

Kluci v akci měli nádhernou keramickou zapékací mísu. Musela být pěkně objemná, protože mně se uvedené množství nechtělo do mého oblíbeného a multifunkčního smaltovaného hrnce vejít nechtělo. Příště bych raději použila klasický pekáč.

"Všechny ingredience na omáčku rozmixujeme a nalijeme na maso, osolíme, opepříme, navrch rozložíme pár snítek tymiánu a pečeme 2 hodiny při 180−200 °C, či při nižší teplotě déle (např. 150 °C 3 hodiny), až je maso měkké."

Suroviny na omáčku radí Filip s Ondřejem dohromady rozmixovat, mě stačilo rozmíchat v jedné nádobě. Mixování suchého bobkového listu jsem se bála, tak jsem ho jen nadrtila na větší kusy, aby se rozvoněl. Tymián jsem měla také jen sušený, proto jsem jeho množství snížila na jednu zarovnanou čajovou lžičku.

Pekla jsem pomalým způsobem, i když jsem k tomuto postupu byla dost skeptická, myslela jsem, že se brambory rozpečou na kaši. Jenže, dopadlo to navýsost skvěle a i když se Vám podle fotek může zdát, že výsledné jídlo bylo připečené a spálené, nebylo to tak. Omáčka, která se stihla zachytit na bramborech, vytvořila křupavou a voňavou krustu a maso se zeleninou, utopené v omáčce pod brambory udusilo do měkka.

Výsledkem byla opravdu lahodná krmně, ze které se dělají boule za ušima! Výsledná chuť zeleniny a omáčky plně podpořila specifickou chuť divokého masa! Přesto, že můj muž nemá v oblibě cokoliv vařeného, dušeného nebo pečeného na víně nebo pivě, v tomto nedělním obědě mu to vůbec nevadilo. A to už je vysoko ceněná známka, spolu s těma boulema za ušima!

Dobrou chuť!