Přeskočit na hlavní obsah

Rillettes de Connerré

Bývaly doby, kdy mi k nákupu proviantu na hory stačily tři stravenky a igelitka, do které se vešel pecen chleba, šiška vysočiny a půllitrovka tuzemáku. "Rijet d konere" vařím téměř přesně podle Dáši. Jen mi místo na sporáku bublá v pomalém hrnci celou noc.








Komentáře

  1. Nádherné fotky - pěkná zima, ale ta poslední fotka už hlásí jaro!
    Rillettes je u nás také v oblibě a dělám jej podle stejného zdroje!

    OdpovědětVymazat
  2. Nádherné fotky! Rilettes jsem ještě nezkoušela, ale nekončící hnusná zima (i když na tvých fotkách vypadá přímo pohádkově) mě asi donutí můj přístup změnit. Že bych na nedělní oslavu donesla místo slibovaného dortu rilettes?
    A ten lovecký nůž spolu se stylovou kořenkou mi úplně vyrazily dech, taky bych tak pohledné kousky chtěla mít doma!

    OdpovědětVymazat
  3. Uzasne fotky! :) Rillettes jsou proste skvely a hned bych si dala zase (asi to bude tim, ze jsem mela na veceri studeny zeleninovy salat). I kdyz co povidam, dala bych si je kdykoliv

    OdpovědětVymazat
  4. Prostě úžasné! Fotky mají úžasnou atmosféru! A ten krásný nožík Já si takhle bez rijetu neumím představit naši každoročně podzimní dovolenou na Šumavě
    P.
    PS: Ty fotíš na lanovce?

    OdpovědětVymazat
  5. [1]: Ze zaručeného zdroje ! Jaro hlásila a pak se zase vrátila zima. Snad už je těm dnům konec!

    OdpovědětVymazat
  6. [6]: Jinak, ten komentář č.2 je ten nejpěknější, co jsem četla!!!

    OdpovědětVymazat
  7. [3]:+[5]: Tenhle nožík je dílem mého strejdy Tondy. Je to starý příborový nůž, jen má předělanou rukojeť z trofeje. Postupně se takhle mění vybavení po babičce - i obracečka už má žáruvzdornou rukojeť z parůžku.  Kořenku sice nevyřezával, ale patinu jí používáním dodal.[5]: Všechny fotky jsou dílem mého muže. Jemu se nelíbí ani jediná - má pravděpodobně tvůrčí krizi. Ale takhle poskládáné mi hezky připomínají prázdninový týden. Ano, Martin fotí na lanovce a risknul i sjezd s "miláškem" Nikonem v brašně !

    OdpovědětVymazat
  8. [4]: Díky,pochvalu předám, ano, rillettes kdykoliv. Ať je léto, nebo zima, výborný zdroj energie, hlavně pro masožravce!

    OdpovědětVymazat
  9. [7]: Ona už si Anička také píše svůj blog, tak už se také vyzná. Když si nedám pozor a neodhlásím se z blogu, tak se mi občas objeví na stránkách nový článek o Monster High, nebo opačně - to pak píšu komentáře na spřátelené blogy s hejbací ikonkou Aniččiným jménem!

    OdpovědětVymazat
  10. Nádherné fotky, jedna hezčí než druhá.

    OdpovědětVymazat
  11. Dej pokoj s rijetem, já odlehčuju!
    Ale dala bych si! Ale tak za měsíc už zazlobim
    Moc pěkné fotky.

    OdpovědětVymazat
  12. [12]: + [13]:
    Díky za chválu, vyřídím fotografovi, mohlo by to pohnout jeho fotografickým sebevědomím. Rijet, kdykoliv na výlet!!!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Masopustní koblihy

Existují kuchařské záležitosti, ze kterých mám v kuchyni respekt. K domácím koblihám mám možná z dětství i vypěstovaný komplex. To jste totiž nezažili našeho sekýrnického tatínka. Hlavně aby uvnitř nebyly syrový. Hlavně aby měly proužek. Hlavně aby to po bytě nesmrdělo. Atd, atd. Ještě, že jsem se ke smažení masopustních koblih rozhodla v náhlém dobrém rozmaru v sobotním ránu a touze jednu metu po čase zase pokořit. Kdybych to plánovala, určitě by mě celou noc strašil sen o nepropečených koblihách se syrovým těstem uvnitř. foto by Martin Tomšů Pročetla jsem si v babiččiný kuchařce rady hospodyňkám a kuchařkám. Nejdůležitější pro mě byla věta: "Koblihy mají být lehké, nenapité tukem, a proto dáváme do těsta poměrně mnoho žloutků a alkohol." To rozhodlo a se jala zadělávat těsto z Rande s gurmánkou v české kuchyni: 400 g polohrubé mouky, 200 g hladké mouky, špetka soli, 8 žloutků, 3 lžíce moučkového cukru, 100 g másla, 300 ml mléka, kostka droždí - 42 g, 3 lžíce rumu. Na plněn...

Hrachová polévka po bavorsku

Klidně bych se mohla vsadit, že tahle polévka zachutná i zapřísáhlým odpůrcům hrachu. Tenhle recept bude podle mého soudu klasický německý eintopf a pěkně vydatný - vepřové koleno svým vysokým obsahem želírůjících látek propůjčí polévce svou nej-vlastnost a to klihovatost (víte co je sulc( ? ) - tak tak nějak podobně). Proto já uzené koleno vyměním ( i když já sulc moc ráda ) za libovější kousek uzeného masa - krkovici - to když chci mít polévku vydatnou s pěknou porcí masa. Nebo klidně za uzená žebírka, ta dají polévce ještě lepší uzenou chuť a vůni, jen toho masa abys pak pohledal. Polévka příjemně zavoní kořením a na jazyku vás příjemně polechtá plností piva. foto by Martin Tomšů 150 g mrkve, 1 větší cibule, 200 g brambor, 2 ks řapíkatého celeru ( 150 g celerové bulvy ), 150 g hrachu, 2 lžíce oleje, koření: 2 hřebíčky, svazek bylinek:tymián,petrželka, bobkový list, 300 g uzeného kolena ( raději libovější uzené maso ), 7 dl vody, 3 dl piva ( desítka, jedenáctka, plnotučná dvanáctka j...

Fasolada

Občas žasnu, jak jsou internetové sítě různorodě klikaté a občas ve čtených článcích objevím takovou perlu, která nemá s hlavním tématem čtení moc do činění, ale mě s zato do kuchyně hodí. Čtu Ostrovanku : "Když jsme šli předevčírem na trh, abychom zakoupili velké bílé fazole na výbornou řeckou polévku fasoládu, překvapily nás rozdíly v cenách fazolí. Kilo těch řeckých stálo 7,80!! a kilo stejně vypadajících fazolí z dovozu 3,60 eur. Ptali jsme se prodavače, odkud ty dovezené fazole jsou a jaký je mezi nimi rozdíl. Prodavač se chvilku zamyslel: "Ty dovezené jsou ze Srbska, jsou výborné, dobře se vaří doměkka. Ale!! Ty řecké fazole jsou z Florini a ta chuť, ta se prostě nedá srovnat, jsou výborné, šťavnaté, prostě řecké…" Ač jsme pro podporu řecké ekonomiky, koupili jsme fazole srbské a pak doma dlouze diskutovali o tom, že pokud by kdokoliv poznal rozdíl mezi řeckými a srbskými fazolemi, dal by se jednoznačně prohlásit za fazolového mistra. Škoda, že jsou lidé nuceni pro...