Cibulový koláč podle Florentýny

Není koláč, jako koláč. A není cibule, jako cibule. Bílá, žlutá, červená…. Štiplavá, šťavnatá, slaďoučká, … Ta má červená také není jen tak obyčejná. Dostala se k nám do kuchyně díky mému muži. Není báječné, že když pošlete svého muže pro pytel brambor, moc dobrých brambor, které k nám na obecní parkoviště jednou za čtrnáct dní vozí zelinář z Moravy a on se navrch vrátí s kilem hrušek a červené cibule? A ještě si pochvaluje, jakou má ta cibulka správnou chuť? V tu chvíli si říkám, že ta má podprahové vedení ke kvalitním a chutným surovinám není marná. A takovou pěkně červeně vymalovanou cibulku určitě nešoupnu do základu pod guláš, ale pěkně s jí pochlubím na cibulovém koláči podle Florentýny. Sice si od její receptury dovolím udělat pár změn v chutích, kterými, jak mám lety prověřeno, se přesně trefím do chutí mé svaté trojice.

Těsto volím kynuté, stejné jako na pizzu. Také se dá koupit chlazené, už hotové, vyválené na pečícím papíře. Já si zadělám na vlastní:

300 g hladké mouky,

150 g vlažné vody,

2 dkg čerstvého droždí.

1 polévková lžíce olivového oleje,

1 čajová lžička soli.

Droždí rozpustím ve vlažné vodě, přidám do mísy k navážené mouce, krátce prohnětu, osolím, přidám olej a vypracuji hladké těsto. Nechám kynout na teplém místě, přikryté čistou utěrkou, 45 minut.

Když je těsto vykynuté, zapnu troubu na 240 ºC. Během další přípravy se mi bude předehřívat na požadovanou teplotu.

Na pečící plech rozprostřu pečící papír a vydám se vykynuté těsto vyválet na tenkou placku. Obvykle mi stačí můj trik, pomazat si ruce olivovým olejem, nejprve se snažím po vzoru mistrů pizzařů vytáhnou těsto do placky v ruce, což se mi nedaří moc dlouho, takže s ní pak plácnu na pečící papír na plechu a vymačkám těsto do tloušťky přibližně 5ti milimetrů a s přimhouřením oka i do tvaru kruhu.

K dotvoření koláče potřebuji:

250 ml kysané smetany,

1 žloutek,

sůl, pepř, tymián,

2 plátky anglické slaniny,

olivový olej.

Pak už použiji rozmíchanou směs kysané smetany (bez škrobu!) a jednoho slepičího žloutku. Rozetřu jí po placce, nechám jí ale po obvodu centimetrový okraj, který jen tak pro efekt cik cak naříznu, koláč pak dostane okraj podobný květinovým lístkům (podobnost možná uvidí jen romanticky-lyrické založené duše!). Na pomazánku rozložím cibulové prstýnky, cibuli se snažím nakrájet na pravidelná, úzká kolečka, která pak rozdělím na jednotlivé kroužky. Zlehka posolím, popepřím, popráším sušeným tymiánem ze sušené větvičky z Provance (díky Evo!) Pro uzeně-voňavý parfém cibulového koláče stačí nakrájet dva plátky anglické slaniny na drobné proužky a koláč jimi libovolně poházet. Tady hraju do noty mé svaté trojici masožravců Pocákám olivovým olejem a šoupnu do rozpálené trouby , nejdéle na dvacet minut. Až budou okvětní lístky pečením zezlátlé, je hotovo. Horký, pohledný, hříšný koláč podle Florentýny.

Dobrou chuť!

(P.S. autorem fotografií je ten báječný muž, který umí nakupovat cibuli.)