Opět musím prohlásit, že jednodušší už to být nemůže. Recept může být pro bystrou hlavu snadno zapamatovatelný, kolik mléka, tolik mouky, kolik cukru, tolik tuku. Kynutý ovocný koláč je letní klasika a já jeho sezónu zahajuji náplní rebarborovou. Kynutý koláč s drobenkou mám nejraději s nakyslým ovocem, rybízem, meruňkami, švestkami a nejvíc slastný je s vysokou vrstvou borůvek. Samozřejmě opisuji z babiččiny kuchařky.
Kynuté těsto lité, tužší, na koláče, bábovky, bublaniny,
(na dva velké plechy, které jsou příslušenstvím pečící trouby):
1 kg hladké mouky,
1 l mléka,
15 dkg cukru,
15 dkg tuku,
2-3 žloutky,
6 dkg droždí,
citrónová kůra z jednoho citrónu,
sůl.
Z polovičního množství jeden plech, ze čtvrtiny na jednu koláčovou formu (na tu větší, o průměru 30 cm).
Ve vlahém mléce (cca 250 ml) necháme vzejít droždí v kvásek za pomoci lžičky cukru. Mléko i cukr odebíráme z množství vypsaného v receptuře. Když se droždí, přikryté čistou látkovou kuchyňskou utěrkou, po patnácti minutách na teplém místě probudí, vzniklý kvásek nalijeme do mísy, kde máme připravenou mouku, cukr a žloutky, nastrouhanou citrónovou kůru a sůl. Po částech přilíváme mléko a nakonec se zapracuje máslo. Opět se nechá na teplém místě kynout až těsto zdvojnásobí objem. Pak se vylije na tukem vymaštěný plech, nebo na plech vyložený pečícím papírem - aby papír lépe k plechu přilnul, nejprve plech rukou mírně navlhčím vodou. Teď nastává trochu lepící práce, rozprostřít těsto rovnoměrně po celém povrchu, tady si ruce potřu olejem a těsto vytlačuji do všech čtyř koutů. Pokladu kousky rebarbory, posypu drobenkou a nechám ještě dvacet minut odstát, dám těstu šanci ještě jednou nakynout. Pak peču v troubě na 170 ºC, po chvíli se teplota sníží a koláč dopeče. Já čekám, až zezlátne drobenka a kynutý okraj, pro jistotu píchnu doprostřed koláče párátkem nebo špejlí.
Kdo nerad ovocné koláče, ano jsi to ty, Honzo, tomu maminka samozřejmě koláč neodepře, stačí na toto lité těsto nasypat hustě máslovou drobenku.
K drobence mám drobný dodatek - v kuchařce je psáno, že se drobí ze stejného dílu másla, cukru a hrubé mouky, v mém případě 125 g. Moje maminka měla zkušenost, že taková drobenka hodně hrudkovatí a při pečení se spéká do tvrdých kusů. Moje babička a její tchýně radila přidat rovnoměrně cukr a mouku, aby se celá hmota sypala. Já navíc tedy ještě přidala dvě hrsti cukru a dvě hrsti mouky.
Jestli chcete být hodně akční a k snídani upéct koláč čerstvý, no, vždyť to přeci znáte, o víkendu máte s ranním vstáváním určitě hodinový náskok před ostatními členy rodiny, můžete večer těsto zadělat, přes noc nechat pomalu vykynout v lednici a během té singl ranní hodinky koláč dáte. A že se jim bude chtít skákat z postele, když ucítí tu upečenou vůni!
Koláč vypadá skvěle, staré osvědčené recepty jsou výborné.
OdpovědětVymazatMám dotaz - rebarboru mám moc ráda, ale něco se mi plete, že se má k vaření používat jen asi do května, pak, že už obsahuje moc tuším šťavelanů a to není zdravé. Neví o tom prosím něco? Mně totiž přijde ta sezóna moc krátká, sotva mi do května ta rebarbora vyroste a už by se neměla používat.
jéé, jak já těm tvým mlsným strávníkům závidím! Rebarobru miluju, leč jsem se svou láskou v naší rodině osamocena a takový dobrý koláč bych pak musela sníst celý, což by sice mému mlsnému jazyku nevadilo, už méně by to však svědčilo mé linii
OdpovědětVymazatMámu, která láká děti na vůni čerstvého koláče, by měli do zlata zasadit a hýčkat a hýčkat a ještě jednou hýčkat
A mimoto musím hrozně pochválit kvalitu fotek, měla bych se nad sebou a těmi svými cvaky zamyslet, achich ouvej
OdpovědětVymazat[2]: +[3]: Bez rebarborového koláče by snad ani nemohlo začít léto Návyky z dětství si s sebou opravdu nesu dál. Děkuju za pochvalu fotek, doba, kdy jsem se snažila o různé aranže je pryč - teď už jen rozhrnu "ten bordel" v kuchyni a fotím co nejblíže kuchyňskému oknu, ale s ním za zády. Většinou levou polovinou těla ještě odháním od objektu focení našeho zrzavého kocoura. Jestli mé fotky o trochu lépe vypadají, tak je to jen díky tomu přirozenému dennímu světlu, které využívám s příchodem jara a sluníčka. Ale počkej, ukážu srovnání fotek mých a pak muže, právě jeho fotku jsem využila u tvarohových knedlíčků a jahodové omáčky, to uvidíš rozdíl .
OdpovědětVymazatTen vypadá fantasticky! Rebarboru na zahradě nemáme, a tak jsem si ji letos musela na pár pokusů koupit. A jestli se dobře pamatuju, tak kvůli té kyselině by se měly používat ty co njemladší výhonky a ideálně přidávat mléčné výrobky :)
OdpovědětVymazat[5]: Myslím, že pokud není člověk nějak poznamenán na zažívání, nemůže trocha rebarbory na koláči škodit, i po svatém Jánu? S těmi mléčnými doplňky je koláč i chutnější, tak ho vždy pekla a peče moje maminka, ale to pak není kynuté lité, ale tuhé , vymačkáváné na celý plech. Ona to kynuté umí stejně nej.
OdpovědětVymazatRebarboru mám také ráda. Štavelová kyselina odbourává vápník, proto se má vyrovnávat přidáním tvarohové nádivky pod rebarboru a pak je vše OK.
OdpovědětVymazatRecept je fakt blbej, neuvědomila jsem si, že je tam špatný poměr mléka a mouky, když dám 1 litr a kilo mouky, je z toho "vodička". Teď toho budu mít pro celé kasárny .
OdpovědětVymazat[8]: Pozor, píšu to už v úvodu, že je to na dva velké plechy a je to těsto lité, opravdu se může tvářit jako vodička, ale funguje to. Nejvíc se toto těsto hodí na drobné ovoce (rybíz, borůvky, meruňky) a právě tu rebarboru. Jestli máte málo ovoce, stačí posypat jen drobenkou, je to sice pak jen sladká máslová buchta, ale můj syn to tak má rád.
OdpovědětVymazat