Přeskočit na hlavní obsah

Duo houbová smaženice

Jedna houbová smaženice je tradiční a ta druhá mě pokaždé pozvedne do labužnického nebe. U nás doma houby před každou kuchyňskou úpravou nejprve vaříme. Houby očistíme, nakrájíme a dvacet minut povaříme v osolené a okmínované vodě. Používám kmín drcený. Takto předpřipravené houby jsou snáze stravitelné. Určitě se díky ní vyhneme otravě, pokud moje nemykologické oko neodhalí hřiba koloděje, kováře, kteří jsou jedlí jen po dobré tepelné úpravě (pokud opominu bedly a václavky, sbíráme jen houby, které nemají pod kloboučkem varhánky).

duo houbová smaženice
Pokud se chystám na smaženici, povařené houby přecedím, hodím do kastrolu na vzpěněnou cibulku a dusím, dokud se téměř nezbaví vody. Pak si houby rozdělím do dvou kastrolů, do jednoho prsknu vejce - podle uvážení k množství hub a usmažím. Do druhého přidám smetanu ke šlehání a nechám jen tak lehounce probulat, aby se chutě spojily. Podle potřeby dosolím. Tuhle smetanovou lahůdku jsem "povýšila" na hlavní jídlo, stačí přidat uvařené široké nudle - fettuccine, tagliatelle. Tychle smetanové houby v mojí houbové hitparádě drží druhé místo. Na prvním je houbová omáčka. Ale o té třeba někdy jindy. 

Komentáře

  1. Smaženici mám taky ráda, ale jedničkou by u mne asi byly ty smetanové houbičky!

    OdpovědětVymazat
  2. I já bych rozhodně smetanovým houbičkám neodolala, i když dietka to rozhodně není U nás teď jíme plný kotel houbové bramboračky a hříbkové risotto jsem už taky spáchala.

    OdpovědětVymazat
  3. Hm, zajímavé - nikdy houby nevařím předem, ani kováře, není s tím problém...
    A se smetanou a nudlemi jsou určitě fajn!
    Samy žádné kalorie nemají, čili taková "nedieta" to zas není...

    OdpovědětVymazat
  4. Thank you for the good writeup. It actually must have been a amusement account it. Look advanced to more added agreeable from you! Furthermore, how can we communicate?
    http://www.palewatches.com

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak chutná Šumava

    V pátek na Kvildě. Co rozhodně musíte ochutnat, je povidloň. Staročeský povidloň. Řezy z odpalovaného těsta, promazané tradičními švestkovými povidly a tvarohovo šlehačkovým krémem. Zajděte si na něj do Pekárny Kvilda , stojí hned při hlavní silnici. Kromě povidloně si můžete dát nešizený borůvkový koláč z tenkého kynutého těsta. A moc nám chutnal žitný chléb, který jsme si vzali s sebou. Vydržel jako čerstvý ještě třetí den po upečení. Večer v Kašperských Horách a za odměnu Plzeň a místní limonáda, která děti (kromě pizy) vždy potěší vtipnou etiketou i chutí. V sobotu autobusem z Kašperek do Čeňkovy Pily a pěšky proti proudu mé nejkrásnější řeky Vydry.Asi po čtyřech kilometrech dorazíme k Turnerově chatě. Už v jedenáct hodin dopoledne tam panuje obědový chaos, který obsluha v pohodě zvládá na venkovní zahrádce i uvnitř. Hospoda v chatě hučí. Vyhlášená je domácí hříbková bramboračka, my si dáme zelňačku s krajícem chleba a borůvkové lívanečky. Obojí super, stejně jako piv...

Pražma pečená v troubě

  Ahoj, milí čtenáři! Dnes vám chci ukázat, jak si připravit jednoduché a chutné jídlo z pražmy, kterou jsem našel v akci v supermarketu. Pražma je druh mořské ryby, která má bílé maso a jemnou chuť. Je bohatá na bílkoviny, omega-3 mastné kyseliny a vitamíny. A navíc je velmi snadná na přípravu!   Potřebujete:   - 1 pražmu (asi 1 kg) - 4 mrkve - 2 cibule - 1 svazek petržele - 2 lžičky římského kmínu - sůl, pepř, olivový olej   Postup:   1. Troubu předehřejte na 180 °C. Pražmu omyjte, osušte a vykuchejte. Pokud chcete, můžete ji nechat vykuchat v obchodě, ale já si to rád dělám sám. Je to taková relaxace, když si pohrávám s rybími vnitřnostmi. 😂 2. Mrkev oloupejte a nakrájejte na kolečka. Cibuli oloupejte a nakrájejte na půlkolečka. Petržel nakrájejte nahrubo. Všechnu zeleninu smíchejte v míse a osolte, opepřete a přidejte římský kmín. Římský kmín dodá jídlu zajímavou chuť a vůni, ale pokud ho nemáte rádi, můžete ho vynechat nebo nahr...

Fasolada

Občas žasnu, jak jsou internetové sítě různorodě klikaté a občas ve čtených článcích objevím takovou perlu, která nemá s hlavním tématem čtení moc do činění, ale mě s zato do kuchyně hodí. Čtu Ostrovanku : "Když jsme šli předevčírem na trh, abychom zakoupili velké bílé fazole na výbornou řeckou polévku fasoládu, překvapily nás rozdíly v cenách fazolí. Kilo těch řeckých stálo 7,80!! a kilo stejně vypadajících fazolí z dovozu 3,60 eur. Ptali jsme se prodavače, odkud ty dovezené fazole jsou a jaký je mezi nimi rozdíl. Prodavač se chvilku zamyslel: "Ty dovezené jsou ze Srbska, jsou výborné, dobře se vaří doměkka. Ale!! Ty řecké fazole jsou z Florini a ta chuť, ta se prostě nedá srovnat, jsou výborné, šťavnaté, prostě řecké…" Ač jsme pro podporu řecké ekonomiky, koupili jsme fazole srbské a pak doma dlouze diskutovali o tom, že pokud by kdokoliv poznal rozdíl mezi řeckými a srbskými fazolemi, dal by se jednoznačně prohlásit za fazolového mistra. Škoda, že jsou lidé nuceni pro...