Podzimní lesní úroda se nekoná, letos jsme o ní ochuzeni. V lese ani houbičky. A tak si svojí houbařskou vášeň zcela konzumně nahrazuji baleným táckem žampiónů. Bude rychlá večeře, protože do košíku přihazuji hotové, dokonce vyválené listové těsto. A využívám domácí zásoby sýrů.
Na náplň quiche potřebuji:
asi 20 dkg žampionů,
1 velký pórek - a z něj jen polovinu, tu křehkou, bílou,
asi 10 dkg anglické slaniny,
asi 15 dkg mozzarelly,
a 5 dkg sýru s chutí ementál - v mém případě značka Grünländer,
2 lžíce kysané smetany,
2 žloutky a dvě celá vejce,
sůl a čerstvě mletý pepř.
Jeden žampiónový klobouček, pár plátků krájených žampiónů a pár proužků anglické slaniny na ozdobu.
Na korpus mám koupené hotové těsto od Wewalky. Stojí za to, vytvořit si vlastní, křehké těsto. Opravdu skvělé je toto z praktického kulinária (jen vynechejte cukr), příznivce zdravé výživy potěší Terezčino z celozrnné mouky.
Další zdravou variantu ze špaldové mouky najdete u Dolce Vity.
Těsto mám tedy hotové, vrhám se na přípravu náplně. Na lžíci olivového oleje a plátku másla osmahnu očištěné žampiony, nakrájené na plátky. Pro masožravce přidám na proužky nakrájenou anglickou slaninu. Pár proužků slaniny i pár výstavních plátků žampionů si schovám na konečnou ozdobu quiche.
Až žampiony zavoní a dostanou hnědou barvu, přidám rozpůlený, omytý pórek, nakrájený na silnější špalíčky. Chvíli společně restuji, mírně osolím, aby pórek změkl. A nechám vychladnout.
Nastrouhám - na struhadle na široké slzičky - oba druhy sýrů. Smíchám s kysanou smetanou a se žloutky i s celými vejci. Přidám vychladlou směs z pánve. Kořením jen solí a čerstvě mletým pepřem. Chci zachovat jen jemnou, houbovou chuť žampiónů.
Náplní plním předpečený korpus z listového těsta. A zdobím - jemně do náplně přitlačím houbové plátky. Klobouček žampionu si můžete naplnit vším, co vás jako překvapení napadne.
Celý quiche jsem zapekla při 180°C do zatuhnutí náplně - asi 20 minut.
Hotovo. Dobrou chuť (stejně byl lepší druhý den ráno ;-)).
Krásný koláček. Vynechám slaninu a brzy si na něj také pochutnáme. Ale přiznám se bez mučení - o domácí těsto se ani nebudu pokoušet a ani s vyvalováním se nebudu zabývat ))
OdpovědětVymazatMarie, já se bez lesních hub musím obejít už hodně dlouho (roky!), takže mám pro Tvé zklamání zvlášť velké pochopení. Ale co! Žampiony mají taky své kouzlo a ve slaném koláči budou chutnat stejně dobře, ne-li líp.Dokonce vyválené lístkové těsto? Tomu říkám "fast food", jaké si dám kdykoli! :o)
OdpovědětVymazatTak ten vypadá nádherně! Lesní houby si pro letošek musím taky odpustit, ale tenhle koláček vypadá i s žampiony naprosto mistrovsky... K tomu skleničku bílého vína, mňam.
OdpovědětVymazat[1]: Myslela jsem, že bez slaniny by ti mohl padnout do oka .
OdpovědětVymazat[2]: Lepší než listové těsto by bylo křehké těsto od Wewalky, také vyválené ale přímo do kruhu - takže přesně "pasuje" na koláčovou formu. To jsem však v našem "supermarketunejdražšímvestředníevropě" objevila a koupila jen jedenkrát. Listové těsto a těsto na pizzu mají běžně.
OdpovědětVymazatMáš pravdu, mňam. Snažila jsem se tu jemnou, houbovou vůni žampionů nepřebýt ostatními surovinami a vyšlo to. Koláč voněl houbově.
OdpovědětVymazat