Přeskočit na hlavní obsah

Ratatouille a tajemství věčné štíhlosti

Francouzky netloustnou. Pěkný název pro knihu. Možná jsem čekala humornou knihu plnou, možná štíhlou, s nadhledem. Možná ala Halina. Nadnesené fejetony o boji s nadbytečnými kily hubených a šik francouzských žen. Můj první nápad? Skvělý dárek pro Markétu, pro kterou je Francie a Paříž snem a láskou. Název knihy k tomu svádí.
Narazila jsem na knihu, která je návodem pro zdravý životní styl a domácí vaření. Tu věnovat hubené a super štíhlé Markétce? Absolutně mimo. To samé si myslím o českých kuchařkách, málo která svojí rodinu odbývá polotovary, nebo průmyslnými omáčkami, polévkami v sáčku. S domácí kuchyní na tom v Čechách nejsme vůbec špatně, pokud porovnávám své okolí, zkušenosti svých známých ze cest do zahraničí a v ne poslední řadě TV pořady o "hubnutí." V Čechám jsme více - méně "prožraní," za hranicemi nedokáží vykouzlit šťávu, nebo sos bez použití průmyslového sáčku. Samozřejmě to může být "TV masírka a přehánění pro zvýšení sledovanosti."
Jaká myšlenka se mi zdá v knize nejdůležitější? Používání sezónních potravin v příslušném ročním období. Možná v globálně propojeném světě, ve kterém jsou všechy možné druhy ovoce a zeleniny po celý rok na trhu, brzy ztratíme přehled a náš zdravý selský rozum.
Ale konec mudrování, do oka mi padl recept, jednoduchý, jako stvořený pro aktuální zeleninu a …. pomalé vaření. Sólo stvořené pro můj pomalý hrnec.

Zeleninový guláš - ratatouille - pro 12 porcí potřebujete:
1,5 kg rajčat,
1,5 kg cukety,
1,5 kg lilku,
12 stroužků česneku,
1 svazek petrželky nebo bazalky,
sůl a čerstvě namletý pepř,
2 polévkové lžíce panenského oleje,
čerstvě nasekanou petrželku nebo bazalku na ozdobení.

Omytá rajčata, cukety a lilek nakrájejte na silné plátky. Ve velkém polévkovém hrnci na sebe vrstvěte zeleninu v následujícím pořadí: lilek, rajčata, cuketa. Mezi jednotlivé vrstvy vkládejte stroužky česneku a snítky petržele nebo bazalky. Ochuťte solí a pepřem.


Duste pod pokličkou na velmi mírném plameni, dokud zelenina nezměkne. Asi 2 až 2,5 hodiny. V pomalém hrnci po ten samý čas na stupni high.




Nechte vychladnout a za dvacet minut podávejte. Dochuťte, přidejte trochu olivového oleje a dostatek čerstvě nasekané petrželky nebo bazalky.

Recept jsem vyzkoušela v menším množství: 300 g rajčat, 300 g cuket a 300 g lilku. Opravdu není třeba podlévat ani kapkou vody.

Nejpřekvapivější je lahodná, přírodní a koncentrovaná chuť "vývaru" ze zeleniny.


A víte - p r o č F r a n c o u z k y n e t l o u s t n o u ?

Francouzky jedí mnohem více ovoce.
Francouzky milují chléb a neumí si představit svůj život bez sacharidů.
Francouzky nejedí produkty bez tuku, bez cukru apod. - zkrátka nic, co bylo uměle zbaveno své přirozené chuti. Raději si dopřejí střídmou porci nefalšované kvality.
Francouzky zbožňují čokoládu, zejména tu tmavou, mírně nahořklou a sametové konzistence, co voní po oříškách.
Francouzky vnímají, co jedí, všemi pěti smysly, takže jim méně připadá více.
Francouzky se snaží, aby každý týden zachovaly vyvážený poměr mezi příjmem jídla a pití a pohybem.
Francouzkám se stává, že sejdou z vytyčené cesty, ale vždy se na ní zase vrátí, neboť takové případy považují za dočasné výkyvy, nikoli za nutný konec svého snažení.
Francouzky se neváží příliš často, spíše se spoléhají na své dlaně a oči a také na to, jak se cítí v oblečení.
Francouzky si dávají tři jídla denně.
Francouzky ustavičně nesvačí.
Francouzky dbají na to, aby nikdy neměly hlad.
Francouzky dbají na to, aby se nikdy necítily přejedené.
Francouzky trénují chuťové pohárky své, ale také svých dětí a to již od útlého věku.
Francouzky ctí rituály spojené s jednotlivým denními jídly a nikdy nejí vestoje, za pochodu ani u televize.
Francouzky se moc nedívají na televizi.
Francouzky mnohdy ani nemají, na co by se v televizi dívaly.
Francouzky jedí a podávají sezónní potraviny, umí totiž ocenit jejich chuť a hodnotu. Vědí, že co je dostupné, není vždy kvalitní.
Francouzky rády objevují nové chutě a stále experimentují s bylinkami, kořením a citrusovými šťávami, díky nimž proměňují známé pokrmy ve zdánlivě úplně nové.
Francouzky se snaží vystříhat extrémních teplot konzumovaných pokrmů. Ovoce a zeleninu si dopřávají v pokojové teplotě, kdy doslova překypují chutí. Totéž platí o vodě.
Francouzky nemají v oblibě tvrdý alkohol.
Francouzky si pravidelně dopřávají víno, ovšem k jídlu a vždy jen jednu sklenku (možná dvě).
Francouzky "ujíždějí" na šampaňském - dávají si ho místo aperitivu a jen tak k jídlu. Klidně si otevřou láhev kdykoli, nečekají na zvláštní příležitost.
Francouzky pijí vodu a to v průběhu celého dne.
Francouzky pečlivě volí, které požitky si dopřejí a jak je vykompenzují. Uvědomují si, že i drobné změny (jak ve smyslu povolení, tak i přitažení pomyslné uzdy) mají velký význam a že v dospělém věku si zodpovídáme samy za dodržování vyvážené životosprávy.
Francouzky velmi rády nakupují na tržištích.
Francouzky si dopředu plánují, co uvaří a i doma pojímají jednotlivá denní jídla jako sled několika menších chodů.
Francouzky vědí, že stravování doma může mít stejný šmrnc jako stravování v restauraci.
Francouzky se rády baví doma.
Francouzky chodí všude pěšky, je-li to možné.
Francouzky jdou vždy raději po schodech, než jedou výtahem, je-li to možné.
Francouzky se hezky obléknou, i když jdou jen vynést smetí (člověk nikdy neví).
Francouzky mají svou hlavu a nenásledují masové trendy.
Francouzky zbožňují módu.
Francouzky vědí, že skvělý účes, láhev šampaňského a parfém božské vůně umí zázraky.
Francouzky vědí, že s láskou přichází štíhlost.
Francouzky se vyhýbají všemu, co stojí hodně námahy a přináší málo radosti.
Francouzky si moc rády chodí posedět do kavárny - milují ten čas, kdy nic nedělají, jen si vychutnávají to kouzlo okamžiku.
Francouzky se rády smějí.
Francouzky jedí pro radost.
Francouzky nedrží diety.
Francouzky netloustnou."

Komentáře

  1. O té knize jsem slyšela ))
    Máš krásný mini-kastrůlek...
    P.

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Ten je z jediného kompletního jídelního servisu, který máme :) Nadčasový vitral, mám ho moc ráda.

    OdpovědětVymazat
  3. Opravdu úžasná kniha přečetla jsem ji za den , ale teprve před týdnem tak zatím nemůžu posodit zda rady francouzek fungují, ale věřím že ano !!!

    OdpovědětVymazat
  4. [3]: Jano, jestli teď žiješ po francouzsku, dej mi vědět o výsledcích . Bon apetit!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Uzený česnek

V našem Viet obchodě jsem narazila opět na něco. Pro mě nového. Uzený česnek. Země původu - Francie. Jedna palice za Kč 9,--. Slupky voní po kouři. Česnek sám o sobě v chuti ovlivněný není. Prostě, chutná česnekově, ani trochu kouřově. Jedinné, co jsem byla schopná ve vodách internetu vylovit za informace, bylo to, že uzením se pouze prodlužuje životnost česneku, uzením technologií teplého kouře po dobu sedmi dní se česnek konzervuje, chrání se tím při uskladnění proti plísním. Tak, jestli máte větší poznatky, nebo zkušenosti, směle sem s nimi do komentářů. Děkuji!

Pražma pečená v troubě

  Ahoj, milí čtenáři! Dnes vám chci ukázat, jak si připravit jednoduché a chutné jídlo z pražmy, kterou jsem našel v akci v supermarketu. Pražma je druh mořské ryby, která má bílé maso a jemnou chuť. Je bohatá na bílkoviny, omega-3 mastné kyseliny a vitamíny. A navíc je velmi snadná na přípravu!   Potřebujete:   - 1 pražmu (asi 1 kg) - 4 mrkve - 2 cibule - 1 svazek petržele - 2 lžičky římského kmínu - sůl, pepř, olivový olej   Postup:   1. Troubu předehřejte na 180 °C. Pražmu omyjte, osušte a vykuchejte. Pokud chcete, můžete ji nechat vykuchat v obchodě, ale já si to rád dělám sám. Je to taková relaxace, když si pohrávám s rybími vnitřnostmi. 😂 2. Mrkev oloupejte a nakrájejte na kolečka. Cibuli oloupejte a nakrájejte na půlkolečka. Petržel nakrájejte nahrubo. Všechnu zeleninu smíchejte v míse a osolte, opepřete a přidejte římský kmín. Římský kmín dodá jídlu zajímavou chuť a vůni, ale pokud ho nemáte rádi, můžete ho vynechat nebo nahradit jiným kořením. 3.

Pražma královská s pečenou zeleninou

Kdo mě zná, třeba i jen ze čtení mého blogu z minulosti, ten ví, že mám ráda na talíři ryby, mušle, slávky i kdejakou další, mořskou havěť (ne,  to není šťastný výraz, nejsem vodník, ani hastrman z pohádky Jana Drdy), mořské plody. Resuscituji svůj blog, protože mám za poslední dva měsíce více vjemů, možností a možná i sil pro další zdokumentování mých  experimentů v mé  kuchyni. A protože jsem dostala rybu. Pražmu královskou. Recept jsem si utvořila v hlavě, podle dalších surovin, o kterých jsem věděla, že mám doma v zásobě, podle chutí, které mi u nich navzájem fungují a už se mi osvědčily. Večer nezbylo moc času běžně  pracující ženy na  „haute cuisine.“   Do vykuchané ryby jsem vetřela dostatečné množství soli zvenku i do její břišní dutiny a nechala cca 15 minut odpočívat, než jsem si stihla připravit zeleninu, se kterou jsem pražmu hodlala péct společně na plechu v troubě. Troubu jsem začala rozehřívat na 200 °C. Oloupané mrkve a petržele jsem nakrájela na hranolky, pr