Přeskočit na hlavní obsah

Fotografie jídla - soutěž centra Foto Škoda

To, že nepublikuji v současné době vlastní autorské články, neznamená, že se nebavím vařením, focením a experimentováním, že ve stravovací činnosti nezažívám vzrušení, ale bohužel i nudu i nechuť. Proto vás, zbývající věrné čtenáře, alespoň upozorním na právě probíhající soutěž centra foto Škoda:



Pošlete vlastní autorskou fotografii jídla, nechte si i ohodnotit odborníky a můžete vyhrát:
1. místo - Digitální zrcadlovka Canon EOS 700D + EF-S 18-55 IS
2. místo - Multifunkční tiskárna Canon PIXMA
3. místo - Poukázka na kurz Food Fotografie v Centrum FotoŠkoda
4. - 10. místo: Poukázka na FotoSlužby Centra FotoŠkoda v hodnotě 500 Kč.

Soutěž probíhá 18. 6. 2014 do 31. 8. 2014.

"Jídlo působí nejen svým tvarem, ale také barevností, strukturou a celkovým uspořádáním na talíři. Fotograf jídla vždy spolupracuje s foodstylistou, který umí správně a působivě pokrm naaranžovat. Při fotografování jídel ve špičkových restauracích jsem se přesvědčil o tom, že mnoho našich výtečných šéfkuchařů své výtvory velice působivě a zajímavě naaranžuje.
V nesmírně široké škále pokrmů a surovin jsou zastoupeny i méně fotogenické druhy. Fotograf má za úkol vyfotografovat všechna jídla tak, aby na naše smysly působily pozitivně, hezky a snímky byly technicky dokonalé.
Máme dvě základní možnosti jakým způsobem při fooodfotografii pracovat se světlem. Jsou zastánci fotografie v denním světle a na druhé straně tvůrci využívající světlo umělé. Denní světlo, např. u velikého okna je vždy nějak limitováno. Jinou intenzitu má ráno, jinou v pravé poledne. Zrovna tak se mění i jeho barevná teplota, která je pro správnou interpretaci barev velice důležitá. Umělé světlo v ateliéru či interiéru restaurace mohou ve všech parametrech ovlivňovat podle svých požadavků. Hlavním požadavkem je to, aby vyzařovaná teplota světelných zdrojů neovlivnila tvar a kvalitu fotografovaného pokrmu. Pro základní nasvícení jídla používáme ve většině případů hlavní zdroj světla k vysvícení celé scény a druhý, vedlejší zdroj ke zdůraznění plasticity, struktury. K tomu jsou ještě nezbytné různě velké odrazné plochy, destičky a zrcátka.
Současný, moderní trend fotografie jídla preferuje více detailní záběry, pohledy na strukturu a kvalitu zpracování pokrmu, ovšem celkové záběry a vytvoření určitého zátiší s jídlem je také často využíváno.
Abychom zobrazením pokrmu působili na oko diváka, je důležitý úhel pod jakým fotografii zhotovíme. Nejlépe působí takový pohled, jako když se osoba sedící u stolu na jídlo dívá. Tedy přibližně úhel 30 stupňů.
Nejméně fotogenické a pro fotografa velice problematické jsou polévky a téměř všechny druhy omáček. Taková česká klasika, svíčková se šesti je pro fotografa veliký problém.
Plný talíř barevné tekutiny vždy vypadá nevzhledně. Různé přidané s daným jídlem související doplňky, ozdobení samotné polévky a netradiční servírování vždy fotografii vylepší. Polévková kořenová zelenina - mrkev, petržel, celer a pod. vařením vždy ztrácí barvu a po nakrájení nejsou ať malé krychličky, tak úzké nudličky dokonalé, nedrží pevné hrany. Dejte do polévky zeleninu syrovou a budete spokojeni.

Text přebrán z www.fotoaparat.cz."


Já jsem v poslední době bohužel propadla rychlému sdílení po FB a Instagramu. Tak příště - někdy - nashledanou:













Komentáře

  1. Při většině fotek se doslova sbíhají sliny. Ale taky bohužel musím říct, že jsou špatně osvětlené a špatně zaostřené. škoda, no.  Když vidím ten kousek toho lososa, začíná mi kručet v břiše...

    OdpovědětVymazat
  2. Já bych se rozhodně měla ohledně foodfotografie hodně co učit, ale soutěž je to lákavá. Jinak já jsem tvému blogu věrná stále a těším se na každý nový, i když třeba nekulinární, příspěvek. Ať ti to šlape všude, nejen v kuchyni

    OdpovědětVymazat
  3. [1]: Máte velkou pravdu. Co jsem dostala chytrý telefon, fotím jen s ním a propadla jsem okamžitému sdílení (FB, Instagram)a okamžité reakci. Tím trpí nejen moje fotky, ale i můj blog. Mám určité zlozvykonávyky naučené při fotografování automatickým malým červeným, hlavně focení z malé vzdálenosti, proto asi mám rozostřené fotky z mobilu.

    OdpovědětVymazat
  4. [2]: Díky Madlo. Nějak to flákám, mrzí mě to, ale jsem nějaká zrychlená. Měla bych to trochu ukotvit.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak chutná Šumava

    V pátek na Kvildě. Co rozhodně musíte ochutnat, je povidloň. Staročeský povidloň. Řezy z odpalovaného těsta, promazané tradičními švestkovými povidly a tvarohovo šlehačkovým krémem. Zajděte si na něj do Pekárny Kvilda , stojí hned při hlavní silnici. Kromě povidloně si můžete dát nešizený borůvkový koláč z tenkého kynutého těsta. A moc nám chutnal žitný chléb, který jsme si vzali s sebou. Vydržel jako čerstvý ještě třetí den po upečení. Večer v Kašperských Horách a za odměnu Plzeň a místní limonáda, která děti (kromě pizy) vždy potěší vtipnou etiketou i chutí. V sobotu autobusem z Kašperek do Čeňkovy Pily a pěšky proti proudu mé nejkrásnější řeky Vydry.Asi po čtyřech kilometrech dorazíme k Turnerově chatě. Už v jedenáct hodin dopoledne tam panuje obědový chaos, který obsluha v pohodě zvládá na venkovní zahrádce i uvnitř. Hospoda v chatě hučí. Vyhlášená je domácí hříbková bramboračka, my si dáme zelňačku s krajícem chleba a borůvkové lívanečky. Obojí super, stejně jako piv...

Fasolada

Občas žasnu, jak jsou internetové sítě různorodě klikaté a občas ve čtených článcích objevím takovou perlu, která nemá s hlavním tématem čtení moc do činění, ale mě s zato do kuchyně hodí. Čtu Ostrovanku : "Když jsme šli předevčírem na trh, abychom zakoupili velké bílé fazole na výbornou řeckou polévku fasoládu, překvapily nás rozdíly v cenách fazolí. Kilo těch řeckých stálo 7,80!! a kilo stejně vypadajících fazolí z dovozu 3,60 eur. Ptali jsme se prodavače, odkud ty dovezené fazole jsou a jaký je mezi nimi rozdíl. Prodavač se chvilku zamyslel: "Ty dovezené jsou ze Srbska, jsou výborné, dobře se vaří doměkka. Ale!! Ty řecké fazole jsou z Florini a ta chuť, ta se prostě nedá srovnat, jsou výborné, šťavnaté, prostě řecké…" Ač jsme pro podporu řecké ekonomiky, koupili jsme fazole srbské a pak doma dlouze diskutovali o tom, že pokud by kdokoliv poznal rozdíl mezi řeckými a srbskými fazolemi, dal by se jednoznačně prohlásit za fazolového mistra. Škoda, že jsou lidé nuceni pro...

Hrachová polévka po bavorsku

Klidně bych se mohla vsadit, že tahle polévka zachutná i zapřísáhlým odpůrcům hrachu. Tenhle recept bude podle mého soudu klasický německý eintopf a pěkně vydatný - vepřové koleno svým vysokým obsahem želírůjících látek propůjčí polévce svou nej-vlastnost a to klihovatost (víte co je sulc( ? ) - tak tak nějak podobně). Proto já uzené koleno vyměním ( i když já sulc moc ráda ) za libovější kousek uzeného masa - krkovici - to když chci mít polévku vydatnou s pěknou porcí masa. Nebo klidně za uzená žebírka, ta dají polévce ještě lepší uzenou chuť a vůni, jen toho masa abys pak pohledal. Polévka příjemně zavoní kořením a na jazyku vás příjemně polechtá plností piva. foto by Martin Tomšů 150 g mrkve, 1 větší cibule, 200 g brambor, 2 ks řapíkatého celeru ( 150 g celerové bulvy ), 150 g hrachu, 2 lžíce oleje, koření: 2 hřebíčky, svazek bylinek:tymián,petrželka, bobkový list, 300 g uzeného kolena ( raději libovější uzené maso ), 7 dl vody, 3 dl piva ( desítka, jedenáctka, plnotučná dvanáctka j...