"Máme si vybrat recept, doma ho uvařit, napsat do sešitu na domácí úkoly z českého jazyka suroviny a postup práce. A co jsme uvařili, máme přinést do školy na ochutnání. " Pravila Anička ze 3.A, moje malá drnda a lakýrnice. Proč lakýrnice? To se dozvíte až na konci tohoto článku. ("Jak su stará, tak su blbá" mé oblíbeně-občasné přísloví anebo "Zase jsem jí skočila na špek?") Pravila v pondělí, ve středu má poslední termín na dokončení úkolu. Naštěstí mi Aničkou zvolený úkol není až tak proti srsti, všehny suroviny máme doma ve spíži (spíše ve vyjížděcí zásobovací skříňce), rýži, řasu, sójovou omáčku, pastu Wasabi a to jen díky Přístavu Valnovka (růžový zázvor - ten jí ale nedám, vytvoříme jeden druh maki sushi, takže není třeba čistit chuť od jiných zkonzumovaných druhů sushi - navíc - nejsem si jistá, že pro malé děti dejme tomu větší míra zkonzumovaného zázvoru nenadělá "paseku.)" Také vím, že kdybych stála o čerstvou rybu v sashimi kvalitě, dostanu jí zcela určitě na objednávku od Milana Pospíšila - kapitána Přístavu Valnovka. (Víte, je to zcela zajímavé, jak rychle lze reagovat na děravá místa trhu, před pěti lety jsem vyzvídala ingredience a místa pořízení surovin na Terezce a teď už mám dva roky vše téměř až pod nosem).
"Pokud se vytváří suši maki (巻き寿司, rolované) nebo suši temaki (手巻寿司, ručně rolované), nanáší se na plátky mořské řasy nori (海苔) hotová rýže nišiki. Na vrstvu rýže se nanese velmi tenká vrstvička pasty z křenu wasabi (山葵) a na takto vzniklý polotovar se pak vkládá zelenina (okurka, mrkev), avokádo, na kousky nakrájený syrový, či uzený losos, míchaná vajíčka, nebo kaviár. Výsledná vrstva se pak sroluje, vychladí a nakrájí na 2,5 cm silná kolečka. Toliko zdroj Wikipedie
A tady máte náš výsledek:
Opravdu netvrdím, že jsem někaký sushi mistr, i když kousky vypadají úhledně, na preciznost japonských mistrů nemají. Také mám co dohánět ve způsobu vaření rýže - nechat zrníčka rýže žít pravý kulatozrnný život, nerozvařit je třeba až na kaši. Vyrobili jsme dvacetšest kousků, pro každého třídního účastníka jeden. Jen to mi milá Anička neprozradila, že faktická kuchyňská příprava vybraného receptu a donesení vzorku k ochutnání do třídy NENÍ součástí úkolu. A jelikož jsme HUJEŘI, ŽE..., jak bycho to já, nebohá matka nemohla dotáhnout až do šťastného KONCE!
Máte to krásné, holky jedny šikovné! A ten bič s jedničkou je taky krásný!!! Tak do tohohle jsem se zatím nepustila, i když mě můj syn minulý školní rok (ještě v devítce) dorazil tím, že se jich učitelka ve vaření ptala, kdo doma vaří halušky. A syn se přihlásil a odpověděl, že my ano a v zimě docela často. A učitelka mu zasadila smrtící dotaz - jakouže značku to kupujeme. Syn odvětil, že prostě jednoduše nastrouháme brambory, osolíme a přidáme mouku. No a učitelka ho dorazila reakcí - že to se určitě plete, že dnes přece nikdo halušky klasicky nedělá, že se kupují v krabici - ha,ha,ha!!! Tak ať Vám to holky jde ve škole i u plotny a máte samé jednušky!
OdpovědětVymazatAnička tě dobře převezla! Ale je jasné, že jí od tebe chutná a že se tím chce chlubit, takže na ni můžeš být pyšná :)
OdpovědětVymazat[1]: Tak to je u vás krásné, když si už tak velký kluk všímá, jak se vaří. Kupujeta halušky značka "domácí!"
OdpovědětVymazat[2]: Byla to taková neúplná pravda. Byla jsem nakonec ráda, že si ze všech svých maximalistických vizí nakonec vybrala sushi.
OdpovědětVymazatNo tedy, to si Anička dobře šplha u paní učitelky Sushi jsem ještě nejedla a tady ho s přehledem připravuje šikovná třeťačka. Fakt smekám. Holt maminčino je nejlepší, tak je potřeba se trochu pochlubit. A jaké měla Anička další vize?
OdpovědětVymazat[5]: Tak motat jí to nenechám, sama motám velké. Když přepůlím řasu, abych měla velikost sousta, většinou se mi to rozpadá, nejsem pečlivá, většinou mě tlačí nedostatek času. Další Aniččiny vize: třípatrový čokoládový dort, nebo čína, pokud si pamatuju dobře !
OdpovědětVymazat