Přeskočit na hlavní obsah

Velikonoce na Chalupech

Letos jsem utekla veškerému pečení mazanců a beránků, obvykle to bývá má večerní šichta na velký pátek. Abych byla přesnější, ujela jsem mu rychlíkem Ex 352 Franz Kafka ve společnosti tří malých prcků. Zbytek rodin dorazil do velikonočního víkendu za námi a moje maminka to pečení samozřejmě zachránila, poslala za námi do Mexika pět mazanců, tři šrůdlíky a dvě bábovky, jednu zaječí a druhou račí - asi jen tak mimo hru. Velikonoční kuchyň zachránil sestřin muž, postaral se o všechny tři hlavní obědové chody, takže čtvero ženských rukou mu jen přihrávalo přílohy. A je to bezva relax, když toto starání můžu jednou čas od času vypustit, zvlášť, když už do kuchyně házím bílý ručník. A je to bezva, když si pak tak bezvadně pochutnám - protože když někdo masu rozumí, tak je to na talíři setsakra poznat. Tradice, netradice.

Těm beránkům jsem ve finále až tak moc neutekla, byl jich plný kopec.
Oběd první, mladý tříkilový sumec v trojobalu - moc dobré, pevné maso, které drží strukturu, není blátivé a nemá bahenní příchuť. Minimálně tuku, ryba jím není cítit. Druhý den jsme studený rybí řízek snídali, dívali se ven z okna na zasněžené louky a pláně a připadali si, jako o Božím hodu vánočním, ne velikonočním. Skvostnou kaši umíchala sestra nejmladší. A naše tradiční nádivka se podávala těm, kterým rybí maso nejede.
Tak trochu bojovka, hledání vajíček, které na louce pro děti nechal velikonoční zajíček. Úplně tomu věřily, než uviděly fotodokumentaci. Opět jsou o jednu iluzi chudší.
Hohenbogen:
Vitamín B - alias bůček nikdy nesmí o velikonocích chybět. Ten letošní byl čtyři dny naložený v medové marinádě a po upečení měkoučký, jako dort.
Letos byl přestupný rok, proto naše děvčata mohla vyrazit hodovat s pomlázkou. Chvílema si to opravdu užívala.
"Panímámo zlatičká, darujte nám vajíčka. Nedáte-li vajíčka, uteče Vám slepička do horního rybníčka.
A z rybníčka do louže, kdo jí odtud pomůže?"
Panímámy extra moc neotevíraly, ale slepice se o vajíčky nefalšovaně bály:


A oběd třetí, husokachna z domácího chovu, bílé a červené zelí. Bramborový knedlík od sestry, z předem uvařených, den starých brambor, krupičky a hrubé mouky, vajec. Byly tak jemné, že jsme se chvíli báli, že vaříme místo knedlíků bramborovou kaši, ale naprosto zbytečně. Bývaly doby, kdy byla domácí kachna pravidelně každou neděli na talíři, právě tady na Chalupech měla babička téměř velkochov. Kachny už nám dětem lezly skoro ušima, zmražené, konzervované z plechovek, čerstvě zabité a vůbec už nám nechutnaly. Teď jsme šťastní, když si k ním "čuchnem" alespoň jednou za rok.
Tady jsem místo na skvělou husokachnu zaostřila na Gambrinus, ale to už se mi občas prostě tak stává.
Viva México! Už se tam zase těším!

Komentáře

  1. V Mexiku,je vždy báječně,moc jsme si to užili,i ta naše remcavka a ještě jednou děkuji Marušce,že se odvážila cestou necestou s tim kolektivem do hromadné dopravy !!!!

    OdpovědětVymazat
  2. Tak takovéhle Velikonoce v širokém kruhu rodiny a přátel bych si taky nechala líbit A prvně vidím, jak chodí na šmekustr i holčičky, to jsem netušila
    Já si letos Velikonoce rozplánovala hodně dopředu, takže jsem tradice moc neřešila a přece si tradičního jídla do sytosti užila.

    OdpovědětVymazat
  3. Teď už to chápu ), Ty koukáš na Hohenbogen z chalupy!
    Ale že jste si to krásně užili. To je ta výhoda toho, kdy jsou děti ještě malé a rodina veliká, skoro se mi po těch časech stýská.

    OdpovědětVymazat
  4. Vypada to, ze jste si to krasne uzili :) Beranci krasni a veskere jidlo taktez. Na vsechny fotky radost pohledet :)

    OdpovědětVymazat
  5. [1]: V létě to klidně zprubnem znovu - budou-li o to stát . Jsou to držáci!

    OdpovědětVymazat
  6. [2]: Já jsem dobrá na to plánovaní, právě ty činy mi ale vychází zcela živelně. A nejlépe vychází ty huráá akce. Děkuji za nové slovo - šmekustr - píšu si .

    OdpovědětVymazat
  7. [3]:Z chalupy na Chalupech, přímo z kuchyňského okna ! A nejlépe se na Hohenbogen kouká, když se kráčí v létě z hospůdky ze Šteflů dolů z kopce, slunce zapadá - myslím za Čerchov - a letadla mřížkují bílými stopami nebe křížem krážem.

    OdpovědětVymazat
  8. [4]: Bylo to hodně uklidňující, i přes ty malé děti a velkou zimu. Na Chalupech je totiž snad čarovný vzduch, který nutí odpočívat a jíst. Obě moje děti první den návštěvy - coby kojenci -  totálně prospaly.  Den i noc. A to byly obě velcí hladovci, hlásily se o kojení každé tři hodiny. A pak v šesti měsících spali jako dřevíčka pět hodin v kuse - venku, v kočárku. Takže na Chalupech všem opravdu svědčí!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Pražma pečená v troubě

  Ahoj, milí čtenáři! Dnes vám chci ukázat, jak si připravit jednoduché a chutné jídlo z pražmy, kterou jsem našel v akci v supermarketu. Pražma je druh mořské ryby, která má bílé maso a jemnou chuť. Je bohatá na bílkoviny, omega-3 mastné kyseliny a vitamíny. A navíc je velmi snadná na přípravu!   Potřebujete:   - 1 pražmu (asi 1 kg) - 4 mrkve - 2 cibule - 1 svazek petržele - 2 lžičky římského kmínu - sůl, pepř, olivový olej   Postup:   1. Troubu předehřejte na 180 °C. Pražmu omyjte, osušte a vykuchejte. Pokud chcete, můžete ji nechat vykuchat v obchodě, ale já si to rád dělám sám. Je to taková relaxace, když si pohrávám s rybími vnitřnostmi. 😂 2. Mrkev oloupejte a nakrájejte na kolečka. Cibuli oloupejte a nakrájejte na půlkolečka. Petržel nakrájejte nahrubo. Všechnu zeleninu smíchejte v míse a osolte, opepřete a přidejte římský kmín. Římský kmín dodá jídlu zajímavou chuť a vůni, ale pokud ho nemáte rádi, můžete ho vynechat nebo nahradit jiným kořením. 3.

Jak chutná Šumava

    V pátek na Kvildě. Co rozhodně musíte ochutnat, je povidloň. Staročeský povidloň. Řezy z odpalovaného těsta, promazané tradičními švestkovými povidly a tvarohovo šlehačkovým krémem. Zajděte si na něj do Pekárny Kvilda , stojí hned při hlavní silnici. Kromě povidloně si můžete dát nešizený borůvkový koláč z tenkého kynutého těsta. A moc nám chutnal žitný chléb, který jsme si vzali s sebou. Vydržel jako čerstvý ještě třetí den po upečení. Večer v Kašperských Horách a za odměnu Plzeň a místní limonáda, která děti (kromě pizy) vždy potěší vtipnou etiketou i chutí. V sobotu autobusem z Kašperek do Čeňkovy Pily a pěšky proti proudu mé nejkrásnější řeky Vydry.Asi po čtyřech kilometrech dorazíme k Turnerově chatě. Už v jedenáct hodin dopoledne tam panuje obědový chaos, který obsluha v pohodě zvládá na venkovní zahrádce i uvnitř. Hospoda v chatě hučí. Vyhlášená je domácí hříbková bramboračka, my si dáme zelňačku s krajícem chleba a borůvkové lívanečky. Obojí super, stejně jako pivo Bernard

Vandrácký chléb na klacku

Vandrácký chléb na klacku je zábava pro děti i dospělé. Recept jsem si už dávno opsala z Labu (Labužník.cz), recept je od Sněhurky pro Kari. Zní to bizarně, ale určitě nejsem pod vlivem omamných látek. Kdo zná, ten ví. Ingredience: 400 g hladké mouky, 1/2 lžičky soli, 2 lžičky prášku do pečiva, 50 g margarinu (dávám Heru, jednou za rok to přežijeme), 1/8 l mléka. Mouku smíchám se solí a přáškem do pečiva. Pak přidám Heru a vše rozdrobím prsty na drobenku. Opět. Pak přidám mléko a vypracuji vláčné těsto, které ale zůstává poměrně tuhé. Vyválím z něj váleček a ten nakrájím na stejné kousky. Z nich pak vyválím šňůrky válečky, asi 15 sm dlouhé. Obalím je lehce v hladké mouce, naskládám na tácek, nebo do krabičky a odnesu na zahradu k ohýnku. Na pečení jsou místo formiček a plechů připraveny bezové nebo lískové klacky pruty. Ani se nezdržujeme loupáním jejich kůry. Válečky spirálovitě obmotáme okolo klacku a pak mírně dlaní sploštíme. Takto připravený chléb si každý sám opeče do křupava