Přeskočit na hlavní obsah

Vánoční štola, docela ovíněná

Labužník je mým zdrojem spousty skvělých receptů. Největší inspirací pro sladké pečení mi je Lydia, její moučníky jsou nezvyklé, neotřelé a především skvěle chutnají. Už podle ní peču velikonoční bochánek - bez vajec, zato s bílým vínem. A proto mi bylo jasné, jen co přidala nový recept na opilou štolu, jaká štola se u nás bude o vánocích krájet.
Štolu jsem vyměnila ze dvou důvodů za vánočku. Můžu jí péct čtrnáct dní předem. Vánočku jsem připravovala vždy jen den před Štědrým dnem a to jsem obvykle stála od rána do večera v kuchyni. A druhý důvod je zcela jednoduchý, zatím jsem neobjevila dobrý recept na vánočku. Peču jí sice s dokonalými tvary, ale suchou, drobivou. Když je hutná a nešetřím máslem a cukrem, většinou se mi rozplácne po celém plechu.
Na vánoční opilou štolu potřebuji:
400 g hladké mouky,
42 g (1 kostka) čerstvého droždí,
1 lahev dobrého bílého vína
(= 120 ml na namočení hrozinek, 250 ml na koupel pro štolu, zbytek - pro dobrou náladu?),
50 g cukru,
150 g změklého másla,
1 žloutek,
špetka soli,
citronová kůra,
vanilka,
200 g rozinek,
100 g hrubě oloupaných a nasekaných mandlí,
120 g marcipánu,
1 polévkovou lžíci rumu nebo oblíbeného likéru,
moučkový cukr na obalení štoly.


Rozinky si namočte den předem do bílého vína. U nás doma rozinky přidávané do moučníků nejsou v oblibě u všech, proto se jich musím vzdát. Přidám proto více mandlí, celkem 200 g.
Ve 120 ml vlažného - bílého vína rozmíchám droždí. Další míchání nechám na robotu - mouku s cukrem, měkkým máslem, špetkou soli, žloutkem, vanilkou a nastrouhanou citronovou kůrou. Postupně přidávám víno s rozpuštěným droždím. Uhnětené těsto vám udělá radost, je měkké a tvárné jako modelína. Necháme ho jednu hodinu kynout. Poté do něj přidáte oloupané a hrubě nasekané mandle a okapané rozinky. Znovu nechám kynout asi půl hodiny. Marcipán uhněteme s rumem, nebo likérem. Vykynuté těsto rozválím na obdélník, na něj doprostřed položím váleček marcipánu a z každé strany jej překryju asi třetinou vyváleného obdélníku:


Vytvarovanou a na plechu připravenou štolu nechám ještě dalších třicet minut kynout, přikrytou čistou utěrkou. Peču v troubě vyhřáté na 180 C. Doba pečení je doporučená na jednu hodinu, já měla upečeno po 40 minutách.


Štolu nechám mírně vychladnout. Pak si připravím vhodnou nádobu na koupání štoly ve víně. Na doporučení jsem si pořídila moravský muškát a štolu koupu v pekáči v 250 ml. Nejprve ji chvilku nechám omočit ze spodu a pak opatrně obrátím "na střechu" a pekáč nakloním, aby se zbytek štoly vsákl do špičky. S "nacucanou" štolou je potřeba manipulovat opatrně, aby jste si namočené kousky neulámaly. Nakonec jí popráším pěknou dávkou moučkového cukru a vůbec nešetřím. Zcela vychladlou jsem jí zabalila do potravinové folie a nechávám jí odležet - doporučeno je čtrnách dní. Takže pozítří ochutnáme. O tom, že bude výborná, nepochybuji. Recept od Lydie nikdy nezklamal.

Lydia doporučuje:
Štola se může koupat i v sektu nebo v šampaňském.
Komu chutnají, může přidat více hrozinek.

Komentáře

  1. Povedla se Ti nádherně. Když čtu Tvůj popis, vypadá to úplně jako hračka. A ještě jsi při pečení stačila udělat krásně naladěné a voňavé fotky! Je to pohlazení
    P.

    OdpovědětVymazat
  2. Díky za komentář, který mě  moc potěšil.
    Tato štola se opravdu peče sama ...

    OdpovědětVymazat
  3. Teda, to je opravdu líbezný návod na úplně netradiční štólu. Taková ovíněná dobrota umí opravdu pohladit. a tvé fotky taky hladí na duši, jsou krásně vánočně voňavé.

    OdpovědětVymazat
  4. Mně se líbí, že v ní není tradiční kandované ovoce -- nemám ho moc ráda. Ten postup s vínem je taky zajímavý a zaujalo mě právě to, že je jiný, než ten klasický. Štolu každý rok kupuji pro tchýni, která ji miluje, ale tohle zní tak lákavě, že ji určitě vyzkouším. (Jen nezaručuji, že to bude ještě letos.) Upečená a pocukrovaná vypadá naprosto profesionálně. Marie, přeji krásné Vánoce!

    OdpovědětVymazat
  5. Tak to vypadá dobře - jistě bude i dobře chutnat!Třeba by šla ovínit i ta tvarohová, co dělám....ale ta se zas potírá hodně máslem, tak nevím:)

    OdpovědětVymazat
  6. [4]: + [5]: Je zajímavá, máčená je ve víně a přitom chutná po sektu! S rozinkami bude ještě šťavnatější.
    Mám ráda i kupovanou štolu - od Lidla. Ale zbyla by celá na mne, rozinek je v ní přehršle a to rodině vadí, stejně jako - cituji - "německé koření."

    OdpovědětVymazat
  7. Nádherná štola! Ten nápad se sektovou koupelí je moc zajímavý :) To bych nevěřila, že taková štola vydrží tak dlouho Co se týče toho marcipánu, objevila jsem ho kupodivu v Lidlu a musím říct, že je moc dobrý - není tak sladký a chutná výrazně po mandlích :)

    OdpovědětVymazat
  8. [9]: Tento příspěvěk je ode mně Asi jsem tam nějakým záhadným způsobem napsala tvou přezdívku, místo své, tak se moc omlouvám :)

    OdpovědětVymazat
  9. [9]: +[10]: - Poznala jsem tebe i tvůj příspěvek . Štola vydržela dlouho, jelikož-protože byla zapomenutá. Vyplatilo se to. Marcipán jsem v Lidlu doposud neobjevila a to v Lidlu určité věci opravdu ráda nakupuji. Poohlédnu se. Děkuji za hezké komentáře.

    OdpovědětVymazat
  10. Tak už vím, co budu péct příští Vánoce - díky a Catalině díky za tip na Lidlový marcipán - už tam kupujeme cukrářské piškoty, hlavně na tiramisu - přijde mi, že se tak rychle nerozmočí jako ty italské (s těmi se nám stávalo, že i když jsem je "okoupala" hodně rychle, tak se prostě strašně rozmočily). Jinak si ale neumím představit, že by se u nás na takovou dobrotu zapomnělo

    OdpovědětVymazat
  11. [12]: Jen to do příštích vánoc nezapomenout ! Piškoty také vyzkouším.

    OdpovědětVymazat
  12. [11]: Já na něj taky narazila úplně náhodou :) Mají ho v tom oddělení vedle kakaa, čokolád na vaření a těch různých cukrových sypání na zdobení.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

První toffosoutěž - o krajovou kuchařku

Ti, kteří občas navštěvují můj blog, vědí, že se snažím zaznamenat a uchovat recepty na jídla, která nám vařila chalupská babička . Teď už mám práci hodně ulehčenou, s recepty z tohoto kraje byla Nakladatelstvím Českého lesa vydaná kuchařka. "Tradiční jídla česko-bavorského příhraničí" sepsal ředitel Muzea Chodska  pan Josef Nejdl. Chcete vědět, jak se vaří kyselka, herbstmilchsuppe, píprlák, klokány, vošouchy, rýpl, praskokrky, pískorky, sterz, schwammerpichelsteiner, liščí žrádlo, kucmoch, basáky, bacány, maltošny, obazda ?    Nesmím zapomenou na tradiční chodské koláče z horního i dolního Chodska. (Fotografie exkluzivně od Martina  .) O jeden výtisk této kuchařky můžete teď soutěžit u mě na blogu. Stačí jen odpovědět v komentáři k tomuto článku na jednoduchou otázku: "Které jídlo Vám zaručeně připomene vaše dětství nebo prázdniny u babičky?" Odpovídat můžete do 30. 6. 2010.   Při vyplňování odpovědního komentáře nezapomeňte uvést...

Pražma pečená v troubě

  Ahoj, milí čtenáři! Dnes vám chci ukázat, jak si připravit jednoduché a chutné jídlo z pražmy, kterou jsem našel v akci v supermarketu. Pražma je druh mořské ryby, která má bílé maso a jemnou chuť. Je bohatá na bílkoviny, omega-3 mastné kyseliny a vitamíny. A navíc je velmi snadná na přípravu!   Potřebujete:   - 1 pražmu (asi 1 kg) - 4 mrkve - 2 cibule - 1 svazek petržele - 2 lžičky římského kmínu - sůl, pepř, olivový olej   Postup:   1. Troubu předehřejte na 180 °C. Pražmu omyjte, osušte a vykuchejte. Pokud chcete, můžete ji nechat vykuchat v obchodě, ale já si to rád dělám sám. Je to taková relaxace, když si pohrávám s rybími vnitřnostmi. 😂 2. Mrkev oloupejte a nakrájejte na kolečka. Cibuli oloupejte a nakrájejte na půlkolečka. Petržel nakrájejte nahrubo. Všechnu zeleninu smíchejte v míse a osolte, opepřete a přidejte římský kmín. Římský kmín dodá jídlu zajímavou chuť a vůni, ale pokud ho nemáte rádi, můžete ho vynechat nebo nahr...

Jahodový retro koláč

  Představuji Vám můj comfort food. Můj narozeninový dort, který jsem dostávala jako malá k narozeninám. Měla jsem tu prvorozenou výsadu, že první domácí jahody šly na můj narozeninový cake. Na konci června. Před tolika lety totiž ještě nefungovalo globální oteplení a jahody dozrávaly až v druhé červnové polovině měsíce. Vždycky jsem se na dort těšila a nikdy jsem nebyla zklamaná. Z čeho by dnešní děti asi byly překvapené, bylo to, že narozeniny jsme slavili bez dárků, všichni společně u stolu, "jen" u dortu a u konvice černého čaje s cukrem a citrónem, podávaném ve slavnostním čajovém servisu. Byl to křehký porcelán s bílým žebrováním a zdobily ho jemné, žluté kvítky s červeným středem a s lehkým zeleným stonkem. Tvoří ho oblíbený osmdesátkový recept na piškot nastavovaný horkou vodou. A místo želatiny, která, myslím, v té době nebyla v dostatečném množství na pultech sámošek, nebo konzumů, chytré, české hospodyňky vymyslely náhradu uvařenou z pudinku. Pudinkový rosol.   Piš...