Od kapitána z Přístavu Valnovka jsem dostala geniální materiál - bezva čerstvé kosti z tresky a lososa. Takový materiál se neodmítá, můžu do domácí kuchyně vnést další nové chutě, možná tak trochu inspirované skandinávskou kuchyní. Možná mě na skandinávské chutě přivedla image Přístavu Valnovka.
(foto jsem převzala z www stránek Přístav Valnovka)
Teda, chápu, že fenykl ani estragon ve Skandinávii moc původní není, ale výsledná chuť by možná mohla být. Třeba. Možná. Asi. Recept jsem si našla na mých kdysi oblíbených stránkách Labužník.cz.
Takže, první den vařím vývar. Hledala jsem tipy jak na něj v literatuře mé kuchyňské knihovny, pak mě to ale přestalo bavit a šla jsem na to jednoduše, bez příkras. Kosti vložit do velkého hrnce a zalít studenou vodou. Přivedla jsem vše k varu a osolila. Vařící pak už nechala jen probublávat, až se množství svařila na polovinu objemu. Celou dobu byla naše zvěř - kocour a štěně - jako u vytržení, vůně je to ukrutná. Ale nevařilo se pro zvěř, přece.
Druhý den připravím z vývaru polévku. Potřebuji:
1,5 - 2 litry rybího vývaru z 2-3 kg kostí z lososa a tresky,
máslo na osmahnutí zeleniny,
2 šalotky, nebo cibule,
1 fenykl (cca 250 g),
3 brambory (cca 250 g),
Sůl, pepř, estragon,
400 g filetů z tresky,
200 ml sladké smetany.
Šalotku jsem nesehnala v tom pravém čase, fenykl koupil muž v Praze, bio, ve slevě za 21 Kč. Dnes už je šalotky i fenyklu samozřejmě plná Billa.
Cibuli a fenykl nakrájím na plátky, nejprve osmahnu cibuli, až zavoní, přirestuji k ní fenykl. Zaliju vývarem, přidám brambory nakrájené na kostičky. Vařím do té doby, až jsou brambory téměř měkké. Pak vložím tresčí maso - koupila jsem si lisované hlubokomražené kostky vyráběné pod značkou Billa (Milane, promiň …) , použila dvě a krátce provařila, dokud se rybí kostky lehkým varem nerozpadly na menší části. Zavařila jsem krátce sladkou smetanu, odstavila a do hotové polévky jsem rozemnula estragon.
Tak jaká je výsledná chuť - jemná. lahodná, rybí samozřejmě. Už jsem v jiném receptu vyzkoušela kombinaci fenyklu a ryby odzkoušenou, takže jsem se nebála. Polévky se smetanovou tečkou jsou vděčné velice. Nikomu jsem jí doma nenutila a přece si jí syn sám nabral a dokonce pochválil. Tečka.
Krása,krása!
OdpovědětVymazatNevadí ani mražené kostky, hlavní je, že jsi zpět a budu mít co číst!
Hned bych ochutnala a těším se na další laskominu.
Díky za tak milé povzbuzení. Říkala jsem si, že jde jen o polívku, tak to takový prohřešek není, koupit slisované kostky. Mám s nimi dobrou zkušenost, jde o bílé maso, nepáchnou, bez kostí a v polívce se rozpadnou přesně na takové kousky, které potřebuji. Kupovat si čerstvý filet v Přístavu Valnovka jen do polívky by podle mne byla jen taková drahá rozmařilost.
OdpovědětVymazat