Přeskočit na hlavní obsah

Tak si zase kupuju

... Gurmet. Po dlouhé tříleté přestávce. Nalákalo mě pouze lákadlo - Terezka z tege blogu:



Jak jsem nově vedený časopis pod vařečkou Dariny Křivánkové změnil? Časopis mám prohlistovaný letem pětiminutovým světem, když jsem seděla na schodě před domem s taškou plnou pátečního nákupu, kabelkou narvanou školícími materiály a svetrem, nojo, mohla jsem si ráno odpustit podzimní outfit, když se vrátilo léto, botičky na podpadcích zkopnuté z orvaných nohou, nojo, chtěla jsem být za dámu, a čekala jsem, až mi syn přijde odemknout dveře domova, nojo, jsem skleróza a mám na ní věk Usmívající se klíče jsem zapoměla na jídelním stole.


Úplně nejvíc mi sedí velký, kvalitní, a rozhodně ne povrchní rozhovor "s food star." (Čti jako můj oblíbenec, pohybující se v kuchařském prostředí). V aktuálním čísle s Lenkou Požárovou. Neměla jsem čas přečíst ho celý, jen jsem namátkově zaostřila na pár otázek a odpovědí, ale v názoru se určitě nepletu. Od Lenky mám doma v tématické knihovně její cestopisnou kuchařku "Jak jsem proje(d)la svět," a nový román "Muž s vůní kávy, žena se špetkou skořice," který jsem vyhrála v soutěži. První titul nahrazuje mé cestovatelské sny, přání a tužby, druhý je nadějí pro mé pochyby krize středního věku.



A když už jsme u těch výher, ta nejnovější je kuchařka Flo z Labu, na kterou bych si ráda napsala další článek, nojo, ty plány, kdy já se k tomu dostanu. Prostě a jasně, kuchařky a nejvíc ty neočekávaně přicházející, jsou pro mě vždy velkou radostí a potěšením všedních dní.


Ostatně, já si pomatuji, že Florentýna v časopisem Gurmet také figurovala, její recept v souboji s profesionálním kuchařem a recenzí zajímavého lokálu, hospody, nebo restaurace.

A teď tedy zpět k té nejdůležitější myšlence tohoto článku, od Terezky i blbé blondýny jsem se naučila vždycky nějaký nový cake, jsem přišla na to, že mille feuille nejsou žloutkové řezy :-), začala se orientovat v základních cizojazyčných cukrářských termínech nojo, měla jsem se ve škole lépe učit a svou novou troubu jsem pokřtila čokoládovým blahem podle Terezčina blogu.



Terezko, nová redaktorko, velká gratulace k mediálnímu úspěchu!

Poznámka pod čarou: Nejnovější číslo Gurmetu jsem už prolistovala lépe. Obsahuje slibného gurmánsko-gurmetovského průvodce po Českých Budějovicích z pera a podle zkušeností Šárky Škachové. Jesli to ještě nevíte, Dolce Vita - Gurmánka byla prvním impulzem pro založení mého blogu ( a pak jsem dlouho nevěděla, jak začít). Jen se mi k Šárčinýmu článku nelíbí doprovodná ilustrovaná kresba - tématické fotky bych ocenila více.

Druhá poznámka po čarou: Časopis je přímo nabitý zajímavými články, takže to vůbec není běžný food-life-style časopis. Čtu ho už třetí den, nojo, jako běžně zaměstnaná česká žena s ním padám po šestnácti odpracovaných hodinách večer do postele a hodinu jsem schopná soustředit se na spoustu nových postřehů a informací. Ještě nejsem u konce. Další velký bod u mě má článek o cidrerii Všenory a starých českých jablkových odrůdách.

Tak si tak říkám, ta Darina musí být ďábel a kdy jí tak, při takovém konceptu můžou dojít inovativní nápady a zdroje :-)?

Komentáře

  1. Taky mám radost z nového Gurmetu! Darina odvádí výbornou práci. Obě dvě čísla jsem přehltala jedním dechem. Myslím, že časopis takového jména si tenhle obsah zaslouží

    OdpovědětVymazat
  2. Také se mi nový Gurmet líbí! Určitě budu jeho nejen pravidelným čtenářem, ale snad také občasným přispěvatelem. V prvním čísle (pod Darčino vedením) se bylo možnost inspirovat v mém "gurmánsko-gurmetském" článku 24 hodin v Mariánských Lázních

    OdpovědětVymazat
  3. Gurmet si kupuji stále ikdyž  má jiný obal, ale vždy tam něco dobrého najdu. Na koláč mám taky chuť :)

    OdpovědětVymazat
  4. [2]: To je pravda, hned jsem se odpoutala od druhého čísla a přešla k prvnímu na tvůj článek. První číslo jsem totiž koupila těsně před stažením z prodeje, kdy na pulty nastoupilo druhé číslo, takže já mám zásobu ke čtení dostatečně velkou! A co teprve těch receptů, které určitě musím uvařit, na všechno mám chuť!

    OdpovědětVymazat
  5. [3]: Nejdříve jsem si kupovala Gurmet (Florentýna), pak Apetit (Dita P.), pak F.O.O.D. (fotky),podle toho, jak mě oslovovaly a pak z nějakého důvodu nechávaly chladnými. Pak jsem si dala přestávku, abych doma nezůstala uvězněná v hromadách tisku . No a teď, zase Gurmet a to je jízda. Spousta virtuálních tváří a jmen se stává skutečnými a to mě fakt baví. Plus další akční nápady. Dobrý linecký koláč už jsem neměla roky!

    OdpovědětVymazat
  6. Gurmet se mi stává milým čtením a mám radost, že je plný známých tváří. Žádná lifestylová načančanost, ale domácí útulná a pohodová radost z jídla sdílená s těmi, kterým to věřím

    OdpovědětVymazat
  7. Vystihla jsi to přesně, Šárko, jako vždy. Jen budu mít zpočátku asi pocit zmaru, protože pokaždé mám pocit, že všechno z aktuálního čísla musím uvařit, navštívit, uvidět, ochutnat. A to se mi opravdu během měsíce nemůže podařit. Ale tak já to mám téměř se vším a pak si to trochu porovnám v hlavě a funguju dál.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

První toffosoutěž - o krajovou kuchařku

Ti, kteří občas navštěvují můj blog, vědí, že se snažím zaznamenat a uchovat recepty na jídla, která nám vařila chalupská babička . Teď už mám práci hodně ulehčenou, s recepty z tohoto kraje byla Nakladatelstvím Českého lesa vydaná kuchařka. "Tradiční jídla česko-bavorského příhraničí" sepsal ředitel Muzea Chodska  pan Josef Nejdl. Chcete vědět, jak se vaří kyselka, herbstmilchsuppe, píprlák, klokány, vošouchy, rýpl, praskokrky, pískorky, sterz, schwammerpichelsteiner, liščí žrádlo, kucmoch, basáky, bacány, maltošny, obazda ?    Nesmím zapomenou na tradiční chodské koláče z horního i dolního Chodska. (Fotografie exkluzivně od Martina  .) O jeden výtisk této kuchařky můžete teď soutěžit u mě na blogu. Stačí jen odpovědět v komentáři k tomuto článku na jednoduchou otázku: "Které jídlo Vám zaručeně připomene vaše dětství nebo prázdniny u babičky?" Odpovídat můžete do 30. 6. 2010.   Při vyplňování odpovědního komentáře nezapomeňte uvést...

Pražma pečená v troubě

  Ahoj, milí čtenáři! Dnes vám chci ukázat, jak si připravit jednoduché a chutné jídlo z pražmy, kterou jsem našel v akci v supermarketu. Pražma je druh mořské ryby, která má bílé maso a jemnou chuť. Je bohatá na bílkoviny, omega-3 mastné kyseliny a vitamíny. A navíc je velmi snadná na přípravu!   Potřebujete:   - 1 pražmu (asi 1 kg) - 4 mrkve - 2 cibule - 1 svazek petržele - 2 lžičky římského kmínu - sůl, pepř, olivový olej   Postup:   1. Troubu předehřejte na 180 °C. Pražmu omyjte, osušte a vykuchejte. Pokud chcete, můžete ji nechat vykuchat v obchodě, ale já si to rád dělám sám. Je to taková relaxace, když si pohrávám s rybími vnitřnostmi. 😂 2. Mrkev oloupejte a nakrájejte na kolečka. Cibuli oloupejte a nakrájejte na půlkolečka. Petržel nakrájejte nahrubo. Všechnu zeleninu smíchejte v míse a osolte, opepřete a přidejte římský kmín. Římský kmín dodá jídlu zajímavou chuť a vůni, ale pokud ho nemáte rádi, můžete ho vynechat nebo nahr...

Jahodový retro koláč

  Představuji Vám můj comfort food. Můj narozeninový dort, který jsem dostávala jako malá k narozeninám. Měla jsem tu prvorozenou výsadu, že první domácí jahody šly na můj narozeninový cake. Na konci června. Před tolika lety totiž ještě nefungovalo globální oteplení a jahody dozrávaly až v druhé červnové polovině měsíce. Vždycky jsem se na dort těšila a nikdy jsem nebyla zklamaná. Z čeho by dnešní děti asi byly překvapené, bylo to, že narozeniny jsme slavili bez dárků, všichni společně u stolu, "jen" u dortu a u konvice černého čaje s cukrem a citrónem, podávaném ve slavnostním čajovém servisu. Byl to křehký porcelán s bílým žebrováním a zdobily ho jemné, žluté kvítky s červeným středem a s lehkým zeleným stonkem. Tvoří ho oblíbený osmdesátkový recept na piškot nastavovaný horkou vodou. A místo želatiny, která, myslím, v té době nebyla v dostatečném množství na pultech sámošek, nebo konzumů, chytré, české hospodyňky vymyslely náhradu uvařenou z pudinku. Pudinkový rosol.   Piš...