Přeskočit na hlavní obsah

Buon appetito, Venezia!

Dnes se v úžasných Benátkách žení George Clooney. Já si svůj velký benátský víkend prožila před rokem, ve stylu holčičí jízdy. Velký dárek k velkým narozeninám, tři sestry v akci. Plus seznámení a adoptování čtvrté sestry od Písku.


Noční jízda autobusem a popíjení naprosto šíleného rakouské sturmu, který dvě sestry tak neuvěřitelně nakopl, že nemohly usnout a kecaly až do dvou do rána. Prní den strávený na písečné pláži v Cavallino, pár kilometrů od Benátek. Den doháněného odpočinku, lenošení, užívání si poloprázdné pláže, pozvolného vbíhání do vln, slunce, prosecca a dobrého jídla, samozřejmě.





Jet do Itálie, neochutnat pravé italské těstoviny, pizzu a zmrzlinu mi přijde jako poměrně velký hřích. V povečer jsme se šly porozhlédnout, kde si ochutnáme kousek italského snu a zakotvily jsme v uličce v Ristorante Vecchia Europa. Poslední stůl u otevřeného okna čekal na nás, s výhledem do noci, sledování života v uličce a bohužel i s přímým setkáním s italskými komáry. (Koušou trochu jinak). V restauraci panovala rodinná atmosféra, společnosti seděly u různě seskupených stolů podle počtu osob, číšníci pobíhali po place s typickým italským temperamentem, panovala neuvěřitelná pohoda, tempo a radost. Celá restaurace hlasitě zatleskala, když se číšníkovi sice nepodařilo vybalancovat nehodu, ujely mu sklenice z podnosu na zem, ale jakoby zázrakem se ani jedna nerozbila. My čtyři si užívaly svojí soukromou pohodu v boxu u okna a že jsme si dobře zvolili místo pro večeři nám kromě výborného jídla a prosecca (opět) potvrzovala fronta lidí, čekajících na vstup do restaurace.


(Všude se vrhám na dary moře).

Druhý den jsme zahájily kratším během na tři kilometry a ranním koupáním v moři v sedm hodin ráno. Moře se nádherně dmulo, mělo šedorůžovou barvu a bylo to prostě .... nej.

Benátky, prostě ...nej. Benátkám pro tu krásu a charizma odpustíte i tu spoustu návštěvníků a vůbec vám nevadí, stejně jako to velké horko.









(Celý cukrářský svět se sešel ve výloze.)


Přestávka na pozdní oběd už byla nutností pro občerstvení, osvěžení a odpočinek. Vybrali jsme si pěkný podnik v klidnější uličce, na venkovní zahrádce ... s pěkně vykutáleným panem číšníkem. Který nás nejprve poslal, za pomoci jazykové bariéry, na spřátelené toalety za roh, k vodě, jsou čistý, uklizený, hodně vody je tam ... (Jazykově vybavená sestra poťouchle mlčela.) Prostě do benátského kanálu, srandista. Naší čtvrtou sestru pak zmanipuloval, aby nám donesla objednané stolní víno. Je pravda, že už jsme z jeho vtípků byly mírně rozpačité, kdyby nedorazila další společnost, ruská, a on jí začal provádět ty samé vtípky znovu. To nám už zase náladu zvedlo. No, a pak dorazily dvě Japonky, .... chudinky.






(Tre espressi, per favore.)




(Evu Rýznerovou, která na mě dýchla jako první vášeň pro Itálii, jsem prostě musela vzít s sebou.)

CiCiao!
Ciao!

PS: tahák do italské restaurace, převzatý z Lidových novin:
  • Acciughe [ačuge] - ančovičky
  • Aglio e olio [alijo e olijo] - způsob úpravy těstovin s olivovým olejem a česnekem
  • Bruschetta [brusketa] - opečený bílý chléb s rajčaty a bazalkou
  • Carpaccio [karpačo] - hovězí maso podávané nakrájené na tenké plátky, v současné době se ale dělá carpaccio i z ryb či zeleniny
  • Ciabatta [čabata] - bílý chléb z pšeničné mouky
  • Farfalle [farfale] - těstoviny v podobě motýlků
  • Fettucine [fetučíne] - těstoviny v podobě širokých nudlí
  • Focaccia [fokača] - italský chléb s bylinkami
  • Funghi [fungi] - houby
  • Fusilli [fusili] - těstoviny ve tvaru spirálek
  • Gelato [dželato] - zmrzlina
  • Gnocchi [ňoki] - knedlíčky z bramborového těsta
  • Chifferi [kiferi] - u nás oblíbený typ těstovin "kolínka"
  • Lasagne [lasaně] - těstovinové pláty
  • Pancetta [pančeta] - italská slanina z vepřového boku
  • Panna Cotta [pana kota] - dezert ze svařené smetany
  • Parmigiano [parmidžano] - parmezán
  • Patate [patáte] - brambory
  • Pomodoro [pomodoro] - rajčata
  • Prosciutto [prošuto] - sušená vepřová šunka
  • Quattro formaggi [kvatro formadži] - druh pizzy čtyři druhy sýra
  • Quattro stagioni [kvatro stadžiony] - oblíbená úprava pizzy "čtyři roční období"
  • Spaghetti [spageti] - těstoviny
  • Spinaci [spinači] - špenát
  • Stracciatella [stračatela] - druh italské vanilkové zmrzliny s čokoládovými plátky
  • Tagliatelle [taljatele] - těstoviny v podobě dlouhých širších nudlí


Komentáře

  1. Ahoj Maruško, ten článek je výborný a tu moji fotku tam nech je úžasná.Moc ráda na Vás všechny vzpomínám bylo to super   

    OdpovědětVymazat
  2. Tam to muselo být určitě moc pěkný :) Vidím už podle fotek :) Ale ty jídelní speciality mě móc lákají. Měla jsem podobný recept u nás s tím ananasem a ještě jsem  tam měla smetanu :)

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj Maruško, nádherná reportáž. Je to zvláštní, že cokoliv italského dokáže v člověku okamžitě navodit skvělou náladu. Třeba to jejich silné kafe, nebo sklenka prosecca kdykoliv v průbehu dne - moc se mi líbí, jak tento fakt vyzdvihujes :) Myslím, že je to lék na všechno. A koukám, že dokonce i moje knížka se projela nad kanálem, super, to se holka měla. Ve mně ta italská jídla vzbuzují obrovskou chuť, a to naprosto kdykoliv, třeba teď v půl 11. večer. Dokonce i ty chilli papričky!

    OdpovědětVymazat
  4. Maruško, nádherná reportáž s atmosférou a vůní italského města na modré laguně. Je moc fajn sáhnout do paměti, podpořit ji fotografiemi (klidně z archivu) a vykouzlit si zase ty pěkné okamžiky na cestách, ze kterých jsme se sice už dávno vrátili domů, ale které nám navždy zůstanou ležet v srdci. Přesně takové jsou Benátky! Člověk si je musí připomínat stále dokola, protože jsou jedinečné. A cestování je krásné poznání nejen neznámých krajin, ale hlavně poznání našeho nitra. Každá cesta nás změní a Benátky o tom vědí své. Ty úzké uličky sotva na rozpažení už do svých stínů polapily nejednoho dobrodruha Necestujeme abychom utekli od našeho života, cestujeme aby nám neutekl život.
    VIVA VENEZIA!

    OdpovědětVymazat
  5. [1]: Lucko, díky. Také ráda na ten víkend vzpomínám, letos jsem se nikam za hranice nepodívala a cestováním se nedobila, ale vždyť já mám od loňska vybráno na dva roky.

    OdpovědětVymazat
  6. [3]: Když budu vzpomínat, s jakými typy Italů jsme se potkali, musím je shrnout do jedné skupiny, vždy to byli  veselí, optimističtí, nezachmuření nebo noblesní a vždy vysoce komunikativní, nejen v italštině. Prohodit pár osobních vět, ne naučených frází. Pokud jsme se snažili mluvit italsky, snažili se nám pomoci nejen při hledání slov, ale opravovat výslovnost, nebo skloňování. Možná tato spojitost u mě funguje s chuťovou pamětí prosecca i espressa a výsledek rovnice jsi už určila ty - skvělá nálada a lék na všechno.

    OdpovědětVymazat
  7. [4]:Když jsme na foodblogu, uchopila jsem reportáž za tento cíp a vynechala jsem fotky města a památek. Ale těžce tomu Georgeovi závidím, musela to být romantika až na kost!!!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

První toffosoutěž - o krajovou kuchařku

Ti, kteří občas navštěvují můj blog, vědí, že se snažím zaznamenat a uchovat recepty na jídla, která nám vařila chalupská babička . Teď už mám práci hodně ulehčenou, s recepty z tohoto kraje byla Nakladatelstvím Českého lesa vydaná kuchařka. "Tradiční jídla česko-bavorského příhraničí" sepsal ředitel Muzea Chodska  pan Josef Nejdl. Chcete vědět, jak se vaří kyselka, herbstmilchsuppe, píprlák, klokány, vošouchy, rýpl, praskokrky, pískorky, sterz, schwammerpichelsteiner, liščí žrádlo, kucmoch, basáky, bacány, maltošny, obazda ?    Nesmím zapomenou na tradiční chodské koláče z horního i dolního Chodska. (Fotografie exkluzivně od Martina  .) O jeden výtisk této kuchařky můžete teď soutěžit u mě na blogu. Stačí jen odpovědět v komentáři k tomuto článku na jednoduchou otázku: "Které jídlo Vám zaručeně připomene vaše dětství nebo prázdniny u babičky?" Odpovídat můžete do 30. 6. 2010.   Při vyplňování odpovědního komentáře nezapomeňte uvést...

Pražma pečená v troubě

  Ahoj, milí čtenáři! Dnes vám chci ukázat, jak si připravit jednoduché a chutné jídlo z pražmy, kterou jsem našel v akci v supermarketu. Pražma je druh mořské ryby, která má bílé maso a jemnou chuť. Je bohatá na bílkoviny, omega-3 mastné kyseliny a vitamíny. A navíc je velmi snadná na přípravu!   Potřebujete:   - 1 pražmu (asi 1 kg) - 4 mrkve - 2 cibule - 1 svazek petržele - 2 lžičky římského kmínu - sůl, pepř, olivový olej   Postup:   1. Troubu předehřejte na 180 °C. Pražmu omyjte, osušte a vykuchejte. Pokud chcete, můžete ji nechat vykuchat v obchodě, ale já si to rád dělám sám. Je to taková relaxace, když si pohrávám s rybími vnitřnostmi. 😂 2. Mrkev oloupejte a nakrájejte na kolečka. Cibuli oloupejte a nakrájejte na půlkolečka. Petržel nakrájejte nahrubo. Všechnu zeleninu smíchejte v míse a osolte, opepřete a přidejte římský kmín. Římský kmín dodá jídlu zajímavou chuť a vůni, ale pokud ho nemáte rádi, můžete ho vynechat nebo nahr...

Jahodový retro koláč

  Představuji Vám můj comfort food. Můj narozeninový dort, který jsem dostávala jako malá k narozeninám. Měla jsem tu prvorozenou výsadu, že první domácí jahody šly na můj narozeninový cake. Na konci června. Před tolika lety totiž ještě nefungovalo globální oteplení a jahody dozrávaly až v druhé červnové polovině měsíce. Vždycky jsem se na dort těšila a nikdy jsem nebyla zklamaná. Z čeho by dnešní děti asi byly překvapené, bylo to, že narozeniny jsme slavili bez dárků, všichni společně u stolu, "jen" u dortu a u konvice černého čaje s cukrem a citrónem, podávaném ve slavnostním čajovém servisu. Byl to křehký porcelán s bílým žebrováním a zdobily ho jemné, žluté kvítky s červeným středem a s lehkým zeleným stonkem. Tvoří ho oblíbený osmdesátkový recept na piškot nastavovaný horkou vodou. A místo želatiny, která, myslím, v té době nebyla v dostatečném množství na pultech sámošek, nebo konzumů, chytré, české hospodyňky vymyslely náhradu uvařenou z pudinku. Pudinkový rosol.   Piš...