Přeskočit na hlavní obsah

Polévka, rohlíky, koláč. Někdy stačí málo.

Tohle uměly naše babičky a nám k tomu možná někdy chybí dostatek času. Vsadím se s vámi, že každý bude mít svou oblíbenou babiččinu kombinaci, polévka a sladké. U nás doma takto pokračovala tradice každou sobotu, v sobotu se pralo, proto se hustá polévka a buchty jedly třeba celý den. Zkuste návštěvě předložit domácí polévku a lívance, v létě do nich třeba se zapečte červený rybíz nebo borůvky, na podzim plátky jablíček a poprašte je skořicovým cukrem. Utrhá vám ruce, protože tyhle chutě podle mého názoru musí mít Češi zakódovany v genech. Když k polévce přiložíte kousek domácího pečiva, je to luxusní jídlo, ke kterému nepotřebujete naditou peněženku. Jídlo, které je jedinečné tím, že je opravdové.


Bramboračku vařím jen chudou, z mrkve, petržele, celeru a brambor a pokud mám, tak přidávám růžičkovou kapustu. Kořenovou zeleninu nakrájím na větší kusy, osmažím v hrnci na oleji, plátek másla chuť jen vylepší, přisypu dvě polévkové lžíce celozrnné pšeničné mouky, nechám zpěnit, přímo z kohoutku doleju vodou, asi tak dva litry, přihodím kapustu. Až se začne vařit , přidám brambory, kmín, sůl.. Když jsou brambory a zelenina měkké, zakvrdlám do polévky dvě slepičí vajíčka, když se zavaří prudkým varem, plotýnku vypnu. Když už polévka neklokotá, přidám plnou hrst rozemnuté sušené petrželovo-celerovo-libečkové naťě (na tu nedám dopustit) a majoránky. A jeden prolisovaný stroužek česneku. Ten každou polévku o stupínek pozvedne. Kdybych jí vařila jen pro sebe a muže, nechyběla by v ní hrst sušených hub, předem máčených.


O další stupínek výš se dostanete s domácím, čerstvým pečivem. Pokud nemáte v okolí štěstí dobrou pekárnu, je domácí pečení rohlíků, housek, nebo chleba přímo nutností. Pokud si tedy chcete pochutnat a ne, že bezmyšlenkovitě sníte, co vám přijde pod ruku. Tentokrát to jsou rohlíky z babiččiny kuchařky .

50 dkg hladké mouky (já pekla půl na půl z bílé hladké mouky a celozrnné pšeničné mouky),
250 ml mléka,
2 - 5 dkg rostlinného tuku (dala jsem 5 ml oleje - řepkového),
1,5 dkg cukru,
1 žloutek,
2 dkg droždí,
půl čajové lžičky soli.

Postup je stejný, jako u těchto rohlíků , vlastně i ty ingredience, jen podle kuchařky jsem mazala vytvarované a vykynuté rohlíky rozšlehaným vejcem, ale přikláním se spíš za tu vodu s kapkou octa. Rohlíky jsou křupavější (i když tu nekřupavou rotyku také může tvořit celozrnná mouka).


"Ty rohový jsou nejlepší."

Koláč z bramborového těsta s tvarohem nebo zavařeninou je takovým levným, ale chutným experimentem. Je vláčný, netvrdne, mnohé možná nenadchne. Pro mě to byla taková vzpomínková terapie.

30 dkg polohrubé mouky,
15 dkg brambor (vařených ve slupce den předem,
jsou to tak 3 - 4 kousky, jeden se vám vejde do sevřené dlaně),
10 dkg tuku,
14 dkg cukru,
jeden prášek do pečiva,
1 vejce, špetka soli.

Těsto se hodí vypracovávat na vále a hodí se pracovat velice rychle, těsto řídne, při vyvalování placky se hodně lepí a ještě hůře přenáší na válečku na vymazaný plech. Lepší je tvarovat rovnou na pomaštěném plechu, nebo na pečícím papíru, vystřiženém do velikosti pečícího plechu. Podle receptu se mají se vyválet placky dvě a vložit mezi ně náplň, já si vybrala mřížky, jsou to typické pro mojí babičku, mřížák s povidly nebo červenou marmeládou bylo její nejčastější pečení.
Nádivka.
50 - 55 dkg měkkého tvarohu,
10 dkg cukru,
1 až 2 vejce,
citronová kůra,
polévková lžíce jemné krupice.

"Tvaroh rozetřeme silnou lžicí, osladíme, okořeníme a promícháme s vejce i krupicí. Máme-li tvaroh tvrdý, umeleme jej a za ním větší vařený brambor. Tím tvaroh zvláční. Můžeme jej ještě rozředit 1 a 2 lžícemi smetany.
Koláč plníme tvarohem nebo zavařeninou , ale i rozdušenými jablky. Pečeme v prostedně teplé troubě do růžova."

Na mě ve špajzu čekala poslední sklenice (750 ml) jablečných povidel, které jsem vařila vloni podle Yvy. Jestli vás zrovna teď trápí pošmourné počasí za okny a s tím spojená nehezká nálada, rozhodně doporučuju pustit si výrobu zrovna těchto povidel do kuchyně. Ta vůně vám náladu rozhodně spraví.

A možná i natěší na vánoční plánování.


Komentáře

  1. Já ještě pamatuju bezmasé čtvrtky - bylo to takové socialistické úsporné opatření, ale něco podobného fungovalo i za války.
    Takže sladká jídla byla ve čtvrtek, k nim nějaká jednoduchá polévka.
    Nejradši jsem měla palačinky, byly zarolované s marmeládou a pocukrované navrch. Asistovala jsme u jejich pečení odmala.¨taky trhanec se dělal, rýžový nákyp, buchtičky s krémem i velké buchty, lívanečky a vdolečky, sladké nudle - s mákem, tvarohem...

    OdpovědětVymazat
  2. Pro mě jsou tím spouštěčem vzpomínek buchty, makový a pro mojí maminku vdolky, na těch ujíždí.

    OdpovědětVymazat
  3. Já mám zase ráda kombinaci gulášová polévka a vdolky :) Jinak se mi moc líbí ta růžičková kapusta v bramboračce.

    OdpovědětVymazat
  4. Tak já bohužel období nedělních buchet nezažila, nějak se u nás nepekly. Teda pekly, ale tak jednou za rok maximálně, takže já bych rozhodně ničím takovým nepohrdla a navíc ten bramborový koláč vypadá skvěle!! A ty rohlíky...jen se zakousnout

    OdpovědětVymazat
  5. Lehká bramboračka plná zeleniny, k tomu křupavý domácí rohlík, to je pro mě učiněné blaho. U nás se kobminace polévka a něco sladkého dělala poměrně často v létě, když jsme byly se sestrou malé a pamatuju si, že jsme se pak kolikrát hodinu po jídle maminky ptaly, kdy bude oběd   Jinak u nás doma byla krásná tradice nedělního pečení koláčů, tu bych chtěla přenést i k nám, až budou děti starší a schopné pomáhat.

    OdpovědětVymazat
  6. [4]: Je to takový šizený ala linecký mřížkový. Takový babička z Chalup pekla nejčastěji, vytáhla vál a už to jelo. Aby bylo co ke kafi. Nejčastěji dávala domáci rybízovou marmeládu, nebo švestková povidla.

    OdpovědětVymazat
  7. [5]: My se právě dojídali ještě těma buchtama, průběžně celé odpoledne. Když jsem byla ještě na mateřské a musela jsem stát v kuchyni, přidala jsem Aničce židli k lince a svěřila jí nějaký důležitý úkol - omývat brambory, vyklepávat vodu ze salátu, něco míchat. Za rohem bez dohledu vždy něco vyvedla.

    OdpovědětVymazat
  8. Zdánlivě málo, ale je za tím vším vidět obrovský kus práce a um kuchařky
    Poctivá voňavá bramboračka, to je chlouba hospodyně. Všechny pytlíkové polévky bych vystřelila na Mars nebo je rovnou poslala do kulinárního pekla.A domácí rohlíky k tomu, to považuji za naprosto luxusní událost. O mřížkovém rohovém koláči s domácími povidly nemluvě To už je kulinární Everest, na který se bez drobných zkušeností a odvahy vylézt nedá. Pro mě je to krásná skladba domácího menu, které si na nic nehraje a je nám blízké. K takovým věcem se doma docela často vracíme a užíváme si to.P.S.
    V té kuchařce na obrázku se najdou pěkné poklady, viď? Mám ji ve své knihovně a je už notně ohmataná, ale za každou zničenou a ohmatanou kuchařskou knihou se skrývá dobrá kuchařka! Ta moje je od sousedky, co dokáže v kuchyni úplně všechno

    OdpovědětVymazat
  9. Jsem moc ráda, že jí mám, že jsem si jí sehnala a tu babiččinu nechala na Chalupech, kam patří. Jsou v ní poklady, jak konzervovat, sušit, zavařovat. Ty rady hospodyním a kuchařkám, nad některými se v této době můžu usmívat, některé budou platit vždycky, jen se na ně občas zapomíná.

    OdpovědětVymazat
  10. Bergreichenstein zdraví Hohenbogen ;).
    Vyzkoušela jsem ten bramborový koláč. S povidlím, protože mi ta povidla nějak ladí s bramborami. Patřím k těm, které tedy zaručeně nadchnul. Je báječně vláčný, nedrobivý a zapomenutý zbytek je chutný ještě po dvou dnech.
    Před dvěma týdny jsem objevila v antikvariátu Kuchařku naší vesnice, ještě totalitní vydání a od té doby vězím v právě takovém zbůsobu vaření.

    OdpovědětVymazat
  11. [11]::)♥k zlatým Horám Kašperským, vaříme téměř z téže kuchařky, jak mi zjistila Vilemína: Naše kuchařka vyšla ve 3 vydáních a je předchůdkyní Kuchařky naší vesnice, která vycházela od roku 1965.
    http://toffo.blog.cz/1107/lity-pernik-z-babicciny-kucharky.
    Také v ní teď často hledám inspiraci, hlavně tu bramborovou (máme pytel v garáži a když je výplata v nedohlednu, stojí mi na sporáku stále hrnec brambor ve slupce - moje babička to tak měla stále). Taky už mrskám bramborové knedlíky od oka a to se mi ještě nedávno moc extra nevedly.

    OdpovědětVymazat
  12. Koláč je úžasný - babi dělala mřížkový s jahodovou marmeládou (vlastní výroby)...a moc se mi líbí poslední fotka - její nálada
    P.

    OdpovědětVymazat
  13. Krásný článek, který zahřeje na duši. Domácí rohlíčky jedna radost a o tom ostatním ani nemluvím!
    U nás byla bramboračka, když byly vdolky - většinou hruškové s tvarohem a šlehačkou.
    už jsem se lekla, že do bramboračky nedáš houbičky

    OdpovědětVymazat
  14. [13]: +[14]: Mockrát děkuji, snažila jsem se psaním převelice, aby mě zahřálo. Teď mě hřeje tvoje pochvala.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Uzený česnek

V našem Viet obchodě jsem narazila opět na něco. Pro mě nového. Uzený česnek. Země původu - Francie. Jedna palice za Kč 9,--. Slupky voní po kouři. Česnek sám o sobě v chuti ovlivněný není. Prostě, chutná česnekově, ani trochu kouřově. Jedinné, co jsem byla schopná ve vodách internetu vylovit za informace, bylo to, že uzením se pouze prodlužuje životnost česneku, uzením technologií teplého kouře po dobu sedmi dní se česnek konzervuje, chrání se tím při uskladnění proti plísním. Tak, jestli máte větší poznatky, nebo zkušenosti, směle sem s nimi do komentářů. Děkuji!

Pražma královská s pečenou zeleninou

Kdo mě zná, třeba i jen ze čtení mého blogu z minulosti, ten ví, že mám ráda na talíři ryby, mušle, slávky i kdejakou další, mořskou havěť (ne,  to není šťastný výraz, nejsem vodník, ani hastrman z pohádky Jana Drdy), mořské plody. Resuscituji svůj blog, protože mám za poslední dva měsíce více vjemů, možností a možná i sil pro další zdokumentování mých  experimentů v mé  kuchyni. A protože jsem dostala rybu. Pražmu královskou. Recept jsem si utvořila v hlavě, podle dalších surovin, o kterých jsem věděla, že mám doma v zásobě, podle chutí, které mi u nich navzájem fungují a už se mi osvědčily. Večer nezbylo moc času běžně  pracující ženy na  „haute cuisine.“   Do vykuchané ryby jsem vetřela dostatečné množství soli zvenku i do její břišní dutiny a nechala cca 15 minut odpočívat, než jsem si stihla připravit zeleninu, se kterou jsem pražmu hodlala péct společně na plechu v troubě. Troubu jsem začala rozehřívat na 200 °C. Oloupané mrkve a petržele jsem nakrájela na hranolky, pr

Pražma pečená v troubě

  Ahoj, milí čtenáři! Dnes vám chci ukázat, jak si připravit jednoduché a chutné jídlo z pražmy, kterou jsem našel v akci v supermarketu. Pražma je druh mořské ryby, která má bílé maso a jemnou chuť. Je bohatá na bílkoviny, omega-3 mastné kyseliny a vitamíny. A navíc je velmi snadná na přípravu!   Potřebujete:   - 1 pražmu (asi 1 kg) - 4 mrkve - 2 cibule - 1 svazek petržele - 2 lžičky římského kmínu - sůl, pepř, olivový olej   Postup:   1. Troubu předehřejte na 180 °C. Pražmu omyjte, osušte a vykuchejte. Pokud chcete, můžete ji nechat vykuchat v obchodě, ale já si to rád dělám sám. Je to taková relaxace, když si pohrávám s rybími vnitřnostmi. 😂 2. Mrkev oloupejte a nakrájejte na kolečka. Cibuli oloupejte a nakrájejte na půlkolečka. Petržel nakrájejte nahrubo. Všechnu zeleninu smíchejte v míse a osolte, opepřete a přidejte římský kmín. Římský kmín dodá jídlu zajímavou chuť a vůni, ale pokud ho nemáte rádi, můžete ho vynechat nebo nahradit jiným kořením. 3.