Předmluva?
Tato rubrika je tak více méně věnovaná místu, které je mému srdci nejbližší a vzpomínky, hlavně z dětství, jsou na něj nejvřelejší. Tenhle pocit se objeví u každého, kdo Chalupy navštíví. Každý se tam rád vrací. Tato rubrika je ze všeho nejvíce věnovaná mé babičce.
U babičky jsem se o hlavních prázdninách naučila ve svých 12 letech zadělávat "od oka" kynuté knedlíky. Představte si krásné, slunečné, letní dopoledne, z otevřeného okna se ozve:"Marunóóó, poď zadělat "knédlikýýý." Jak mě to otravovalo, že mi "knééédliky" ubírají čas na hraní." A jak se mi knedlíky od oka hodily, když jsem se v osmnácti letech na tři měsíce stala dočasnou náhradnicí maminky. A jak se mi hodily, když jsem s nimi oslnila jsem skorotchána a o mých knedlících se bájily básně?
Teď už na vše ráda vzpomínám, jako na ostatní jídla z babičinny kuchyně z Chalup. Nejlepší vzpomínky by měly být na dětství? Nejhezčí vzpomínky a největší dobrodružství my, tři sestry, máme na prázdniny na Chalupech. Teď už o nich vyprávíme našim holčičkám. Jak jsme lezli slepičí dírou, jak jsme pekli preclíky, jak jsme kukuřicí utíkali před bouřkou a jak do kuchyně vletěl kulový blesk...
Až to někdy dokážu vyjádřit lépe, určitě se to objeví v této rubrice.
Chutné i když chudé jídlo.
Nejoblíbenější pochoutka z dětských let. Milovali jsme ho (my tři sestry ), jako dnešní děti milují smažené hranolky.
Pro 4 osoby potřebujeme:
8 vařených brambor,
polohrubou mouku,
máslo nebo olej na vymaštění pekáče.
8 vařených brambor,
polohrubou mouku,
máslo nebo olej na vymaštění pekáče.
Příprava:
Vařených brambory nastrouháme a promícháme s polohrubou moukou tak, aby se těsto sypalo jako drobenka.
Rozložíme na vymaštěný pekáč do výše 2 cm a šoupneme do rozpálené trouby. Pečeme po jedné straně, obrátíme obracečkou a pečeme po straně druhé. Do křupava. Hmota netvoří placku, těsto se spíše rozpadne do hrudek. A to je chalupský píprlák, též místně zvaný rýdl nebo dokonce slepičí žrádlo!
Vařených brambory nastrouháme a promícháme s polohrubou moukou tak, aby se těsto sypalo jako drobenka.
Rozložíme na vymaštěný pekáč do výše 2 cm a šoupneme do rozpálené trouby. Pečeme po jedné straně, obrátíme obracečkou a pečeme po straně druhé. Do křupava. Hmota netvoří placku, těsto se spíše rozpadne do hrudek. A to je chalupský píprlák, též místně zvaný rýdl nebo dokonce slepičí žrádlo!
Ke křupavým hroudičkám jsme vždy dostali misku domácího kompotu, většinou třešňového a švestkového.
Po pročtení "Malého chodského receptáře" autorek Hany Plzenské a Jany Palkovičové jsem zjistila, že náš píprlák je jakýmsi polotovarem chodského pokrmu "Házedlo přes bidlo."
Recept na házedlo přes bidlo pokračuje dále:
"Upečené brambory polijeme sladkou smetanou, omastíme máslem a podáváme s kyselým mlékem."
Na Šumavě se mu zase říká "šterc."
"Šterc dle V. Kudrličky:
Na hrubším struhadle se rozstrouhají vařené brambory, posolí se a přidá se mouka. Vše se dobře promísí jako na drobenku tak, aby se těsto nelepilo. Dobře vypracované těsto se rozprostře na vymaštěný pekáč a dá se péci do trouby. Po upečení se těsto přendá do menšího pekáčku, zalije mlékem a rozpuštěným máslem a nechá se osmažit na plotně. Podává se s mlékem sladkým i kyselým."
Máte rádi Šumavu? Chcete se dozvědět více o minulém, těžkém životě na jejích pláních, samotách, vesničkách, městech. Dobrým průvodcem vám bude kniha Václava Malovického, Kuchyně staré Šumavy.
Dalším příjemným pokračováním je Kuchyně starého Pošumaví.
Přeji hezké počtení!
Svatá pravda,já kynutý knedlíky neumím do dnes
OdpovědětVymazat[1]: Vítej sestro, ale nepřeháněj !
OdpovědětVymazatKnihy od Václava Malovického jsou naprosto senzační vzpomínkové kuchařky a navíc se umí krásně dotknout duše, kterou jsem ztratila letos v květnu někde na šumavské Modravě Tento rcp mile dokazuje, že na labužnickou slast toho není třeba mnoho.
OdpovědětVymazat