Přeskočit na hlavní obsah

Perníková chaloupka

Perníčky (my, tři sestry) pečeme podle receptu, který nám před x lety svěřila Lenička Krojidlová.

Suroviny na těsto:

50 dkg hladké mouky,
10 dkg moučkového cukru,
4 lžíce medu,
2 celá vejce,
1 lžička jedlé sody,
2 lžičky koření - medový perník (od Vitany).

Mouku promícháme se sodou. Vejce, cukr a med třeme společně v míse, přidáme koření. Hmotu po částech zpracujeme s moukou. Namastíme si svaly a ručně vypracujeme tuhé těsto. Je to trochu zabíračka, ale vyplatí se s těstem si pohrát. Vypracované těsto je nutné nejméně jeden den nechat odležet v lednici.

Odpočinuté těsto vyválejte na cca 0,5 mm placku. Před tím ho ale nechejte alespoň půl hodiny zvyknout na pokojovou teplotu. Podle papírové šablony vyřízneme jednotlivé díly chaloupky a základní desku - placku, na které chaloupka stojí. Kdo se necítí na to, pohrát si s rýsováním plánu chaloupky, může si zakoupit vykrajovací formičku.
V troubě, na plechu vyloženém pečícím papírem, pečeme při 175oC, přibližně 10 minut. Správnou dobu na vytažení perníků z trouby poznáme, perník zavoní, vyskočí a získá zlatavou barvu. Pokud chcete perník lesklý, potřete jej rozšlehaným vejcem a nechte ještě minutku zapéct v troubě.

Suroviny na polevu:
20 dkg moučkového cukru,
2 bílky.

Bílky třeme s prosátým cukrem, nejlépe ručním elektrickým šlehačem. Podle potřeby postupně přidáváme cukr, aby jsme dosáhly potřebné hustoty. Hustotu polevy vyzkoušíme kápnutím polevy na talířek, když se kapka neroztéká, ale drží tvar, máme "dotřeno."

Jednotlivé díly chaloupky se zdobí před sestavováním chaloupky.
Kornout na zdobení si vytvoříme z papíru, nebo použijeme roh igelitového sáčku. Každému vyhovuje něco jiného.

Po zaschnutí ozdobených dílů si začneme hrát na stavebníky. Sestavování chaloupky začne ukotvením stěn do "základní desky," pomáháme si ostře seříznutými párátky, párátka nám také pomohou držet stěny mezi sebou i střechu k stěnám. Vzniklé mezírky vyplníme betonem - cukrovou polevou. Chce to obrnit se trpělivostí a neponičit si ozdobené díly chlaloupky. Ale podle vlastní zkušenosti - ve spěchu a na poslední chvíli před Mikulášem - vím, že to není práce nijak složitá, jak se na první pohled zdá.

Jako poslední ozdobíme naší základní desku, placku, na které chaloupka stojí.

Pak se jen kocháme a příjímáme obdivné gratulace členů rodiny.

A já děkuji pekařce za cenné rady.








Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Pražma pečená v troubě

  Ahoj, milí čtenáři! Dnes vám chci ukázat, jak si připravit jednoduché a chutné jídlo z pražmy, kterou jsem našel v akci v supermarketu. Pražma je druh mořské ryby, která má bílé maso a jemnou chuť. Je bohatá na bílkoviny, omega-3 mastné kyseliny a vitamíny. A navíc je velmi snadná na přípravu!   Potřebujete:   - 1 pražmu (asi 1 kg) - 4 mrkve - 2 cibule - 1 svazek petržele - 2 lžičky římského kmínu - sůl, pepř, olivový olej   Postup:   1. Troubu předehřejte na 180 °C. Pražmu omyjte, osušte a vykuchejte. Pokud chcete, můžete ji nechat vykuchat v obchodě, ale já si to rád dělám sám. Je to taková relaxace, když si pohrávám s rybími vnitřnostmi. 😂 2. Mrkev oloupejte a nakrájejte na kolečka. Cibuli oloupejte a nakrájejte na půlkolečka. Petržel nakrájejte nahrubo. Všechnu zeleninu smíchejte v míse a osolte, opepřete a přidejte římský kmín. Římský kmín dodá jídlu zajímavou chuť a vůni, ale pokud ho nemáte rádi, můžete ho vynechat nebo nahradit jiným kořením. 3.

Uzený česnek

V našem Viet obchodě jsem narazila opět na něco. Pro mě nového. Uzený česnek. Země původu - Francie. Jedna palice za Kč 9,--. Slupky voní po kouři. Česnek sám o sobě v chuti ovlivněný není. Prostě, chutná česnekově, ani trochu kouřově. Jedinné, co jsem byla schopná ve vodách internetu vylovit za informace, bylo to, že uzením se pouze prodlužuje životnost česneku, uzením technologií teplého kouře po dobu sedmi dní se česnek konzervuje, chrání se tím při uskladnění proti plísním. Tak, jestli máte větší poznatky, nebo zkušenosti, směle sem s nimi do komentářů. Děkuji!

Pražma královská s pečenou zeleninou

Kdo mě zná, třeba i jen ze čtení mého blogu z minulosti, ten ví, že mám ráda na talíři ryby, mušle, slávky i kdejakou další, mořskou havěť (ne,  to není šťastný výraz, nejsem vodník, ani hastrman z pohádky Jana Drdy), mořské plody. Resuscituji svůj blog, protože mám za poslední dva měsíce více vjemů, možností a možná i sil pro další zdokumentování mých  experimentů v mé  kuchyni. A protože jsem dostala rybu. Pražmu královskou. Recept jsem si utvořila v hlavě, podle dalších surovin, o kterých jsem věděla, že mám doma v zásobě, podle chutí, které mi u nich navzájem fungují a už se mi osvědčily. Večer nezbylo moc času běžně  pracující ženy na  „haute cuisine.“   Do vykuchané ryby jsem vetřela dostatečné množství soli zvenku i do její břišní dutiny a nechala cca 15 minut odpočívat, než jsem si stihla připravit zeleninu, se kterou jsem pražmu hodlala péct společně na plechu v troubě. Troubu jsem začala rozehřívat na 200 °C. Oloupané mrkve a petržele jsem nakrájela na hranolky, pr